Ostrolist poléhavý

Ostrolist poléhavý
Ostrolist poléhavý (Asperugo procumbens)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brutnákotvaré (Boraginales)
Čeleď	brutnákovité (Boraginaceae)
Rod	ostrolist (Asperugo) L.
Binomické jméno
Asperugo procumbens L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrolist poléhavý (Asperugo procumbens) je druh monotypického rodu ostrolist z čeledi brutnákovitých. V ČR roste jako naturalizovaný archeofyt. Je to nenápadná bylina s drobnými modrofialovými kvítky vyrůstající často v lidmi přetvořené krajině a které také lidská činnost napomáhá k rozšiřování.

Výskyt

Přirozeným místem výskytu jsou kamenité a štěrkovité terény subtropické oblasti západní Asie, ke Středozemnímu moři přilehlé části Afriky a střední, jižní a východní Evropa; zavlečen byl do Severní Ameriky. Roste od nížin až do podhůří na osluněných, mírně vlhkých až suchých místech kde je půda bohatá na humus a minerální látky. Jako nitrofilní rostlina má v oblibě ruderální stanoviště, skládky, komposty, staré rozvaliny, smetiště, příkopy i okraje polních cest, polí a květinových záhonů. V České republice se roztroušeně vyskytuje v teplejších oblastech, v Čechách v okolí Prahy, v Českém středohoří a Poohří, na Moravě v okolí Brna, v Pálavských vrších a Podyjí.^[1][2]

Popis

Jednoletá ozimá rostlina s poléhavou nebo vystoupavou vidličnatě rozvětvenoulodyhou dlouhou 20 až 80 cm. Je slabá a křehká, tupě hranatá a po celé délce má drsné, nazpět zahnuté háčkovité chlupy. Řídce je porostlá řapíkatými listy, obvykle ve spodní části lodyhy vyrůstají střídavě a výše pak vstřícně, někdy bývají sblíženy po třech nebo čtyřech do zdánlivého přeslenu. Směrem vzhůru se listy zmenšují a zkracuje se jim řapík. Tmavozelené listové čepele o rozměrech 3 až 6 × 1 až 2 cm jsou tvaru podlouhlého, kopinatého nebo vejčitého, po obvodě jsou celistvé nebo mírně zubaté, mají výraznou síťovou žilnatinu a po obou stranách jsou porostlé odstálými chlupy.

Drobné oboupohlavné květy vyrůstající po jednom až dvou z paždí listů jsou v době kvetení (v květnu a červnu) přisedlé a vzpřímené, v době plodu stopkaté a dolů svěšené. Kalich s výraznou žilnatinou, dlouhý asi 3 mm, má pět nestejně velkých cípů, při zrání plodu je zvětšený a zploštělý a dva drsné zvětšené kališní lístky těsně plod obalují. Nálevkovitá koruna, jen asi 2,5 mm dlouhá, z kalichu sotva vyčnívá. Zpočátku je fialová a později se zbarví na sytě modrou. Při ústí její trubky je pět výstupků stěžujících přístup hmyzu k pěti tyčinkám kratším než baňkovitě rozšířena trubka. Hmyz tyto květy málo vyhledává, bývají nejčastěji opyleny autogamicky. Ploidie je 2n = 48.

Na plodních stopkách svěšených dolů se vytvářejí 4dílné tvrdky obalené zvětšenými vytrvalými kališními lístky. Tyto plody se rozpadnou na čtyři podlouhle vejčité, zploštělé, lysé, světle hnědé, 3 až 3,5 mm dlouhé bradavčité plůdky; ty mají dlouhou dormanci a v půdě si zachovávají po několik let dobrou klíčivost. Rostlina je považována za celkem neškodný polní plevel.^{[1][2][3][4][5]}

Ohrožení

V České republice je ostrolist poléhavý, kvůli současnému poklesu početnosti, zařazen mezi ohrožené druhy (C3).^[1][6]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostrolist poléhavý na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření ostrolistu poléhavého v ČR