V dětství ho trápila bronchitida a na doporučení lékaře ho rodiče zapsali ve čtyřech letech na judo. Jeho trenérem (učitelem) byl Massao Shinohara. Byl vyznavačem pasivního stylu boje s kvalitní fyzickou přípravou a krásným aši-waza. V brazilské seniorské reprezentaci se pohyboval od 16 let. S vedením svazu a reprezentačními trenéry však měl neustálé konflikty. Jeho hlavním rivalem v reprezentaci byl Dougles Vieira. Vieru pravidelně porážel, přesto nedostával na velkých akcích příležitost. V roce 1984 přišel o účast olympijských hrách v Los Angeles, kde nakonec Vieira bral stříbro. Reprezentační jedničkou se stal od roku 1987 a v roce 1988 jako první Brazilec získal zlatou olympijskou medaili v judu na olympijských hrách v Soulu. Rok na to se však opět nepohodl s vedením svazu a tatami se vrátil až s blížícími se olympijskými hrami v Barceloně v roce 1992. Do domoviny svých předků nepřijel v optimální formě a nakonec skončil bez umístění. V roce 1996 mu v zisku druhé zlaté olympijské medaile na olympijských hrách v Atlantě zabránil tehdy neporazitelný Polák Paweł Nastula. Sportovní kariéru ukončil v roce 2001.
multimediální obsah na Commons
Judo na LOH
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aurélio Miguel na Wikimedia Commons 
