Mistrovství světa v judu

Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve váhových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Historie

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyři reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích

Muži

rok	místo	superlehká	pololehká	lehká	polostřední	střední	polotěžká	těžká
1965	Rio de Janeiro	—	—	H. Macuda	—	I. Okano	—	A. Geesink
1967	Salt Lake C.	—	T. Šigeoka	H. Minatoja	—	E. Maruki	N. Sató	W. Ruska
1969	C. de México	—	J. Sonoda	H. Minatoja	—	I. Sonoda	F. Sasahara	Š. Suma
1971	Ludwigshafen	—	T. Kawaguči	H. Cuzawa	—	Š. Fudžii	F. Sasahara	W. Ruska
1973	Lausanne	—	J. Minami	T. Nomura	—	Š. Fudžii	N. Sató	Č. Takagi
1975	Vídeň	—	J. Minami	V. Něvzorov	—	Š. Fudžii	J.-L. Rougé	S. Endó
1977	Barcelona	zrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchaj-wanu)
1979	Paříž	T. Rey	N. Soloduchin	K. Kacuki	Š. Fudžii	D. Ultsch	T. Chubuluri	J. Jamašita
1981	Maastricht	J. Moriwaki	K. Kašiwazaki	Pak Čong-hak	N. Adams	B. Tchoullouyan	T. Chubuluri	J. Jamašita
1983	Moskva	C. Tleceri	N. Soloduchin	H. Nakaniši	N. Hikage	D. Ultsch	A. Preschel	J. Jamašita
1985	Soul	Š. Hosokawa	J. Sokolov	An Pjong-kun	N. Hikage	P. Seisenbacher	H. Sugai	Čo Jong-čchol
1987	Essen	Kim Če-jop	J. Jamamoto	M. Swain	H. Okada	F. Canu	H. Sugai	G. Veričev
1989	Bělehrad	A. Totikašvili	D. Bečanović	T. Koga	Kim Pjong-ču	F. Canu	K. Kurtanydze	N. Ogawa
1991	Barcelona	T. Košino	U. Quellmalz	T. Koga	D. Lascău	H. Okada	S. Traineau	S. Kosorotov
1993	Hamilton	R. Sonoda	J. Nakamura	Čong Hun	Čon Ki-jong	J. Nakamura	A. Kovács	D. Douillet
1995	Čiba	N. Ožogin	U. Quellmalz	D. Hidešima	T. Koga	Čon Ki-jong	P. Nastula	D. Douillet
1997	Paříž	T. Nomura	Kim Hjok	K. Nakamura	Čo In-čchol	Čon Ki-jong	P. Nastula	D. Douillet
1999	Birmingham	M. Poulot	L.Benboudaoud	J. Pedro	G. Randall	H. Jošida	K. Inoue	Š. Šinohara
2001	Mnichov	A. Lounifi	A. Mir'esmaejlí	V. Makarov	Čo In-čchol	F. Demontfaucon	K. Inoue	A. Michajlin
2003	Osaka	Čchö Min-ho	A. Mir'esmaejlí	I Won-hui	F. Wanner	Hwang Hui-te	K. Inoue	J. Muneta
2005	Káhira	C. Fallon	J. Derly	Á. Braun	G. Elmont	H. Izumi	K. Suzuki	A. Michajlin
2007	Rio de Janeiro	R. Houkes	J. Derly	Wang Ki-čchun	T. Camilo	I. Cirekidze	L. Corrêa	T. Riner
2009	Rotterdam	G.Zantaraija	C. Cagánbátar	Wang Ki-čchun	I. Nifontov	I Kju-won	M. Rakov	T. Riner
2010	Tokio	R. Sabirov	D. Morišita	H. Akimoto	Kim Če-pom	I. Iliadis	T. Anai	T. Riner
2011	Paříž	R. Sabirov	M. Ebinuma	R. Nakaja	Kim Če-pom	I. Iliadis	T. Chajbulajev	T. Riner
2013	Rio de Janeiro	N. Takató	M. Ebinuma	Š. Óno	L. Pietri	A. González	E. Mammadov	T. Riner
2014	Čeljabinsk	G. Boldbátar	M. Ebinuma	R. Nakaja	A. Črikišvili	I. Iliadis	L. Krpálek	T. Riner
2015	Astana	J.Smetov	An Pa-ul	Š. Óno	T. Nagase	Kwak Tong-han	R. Haga	T. Riner
2017	Budapešť	N. Takató	H. Abe	S. Hašimoto	A. Wieczerzak	N.Majdov	A. Wolf	T. Riner
2018	Baku	N. Takató	H. Abe	An Čchang-im	S. Mollaei	N. Šerazadišvili	Čo Ku-ham	G. Tušišvili
2019	Tokio	L. Čchvimijani	Dž. Marujama	Š. Óno	S. Muki	N. van 't End	J. Fonseca	L. Krpálek
2021	Budapešť	J. Abuladze	Dž. Marujama	L. Šavdatuašvili	M. Casse	N. Šerazadišvili	J. Fonseca	K. Kageura
2022	Taškent
2023	Dauhá

Ženy

rok	místo	superlehká	pololehká	lehká	polostřední	střední	polotěžká	těžká
1980	New York	J. Bridgeová	E. Hrovatová	G. Winklbauerová	A. Stapsová	E. Simonová	J. Triadouová	M. De Calová
1982	Paříž	K. Briggsová	L. Doyleová	B. Rodriguezová	M. Rottierová	B. Deydierová	B. Claßenová	N. Lupinová
1984	Vídeň	K. Briggsová	K. Jamagučiová	A.-M. Burnsová	N. Hernándezová	B. Deydierová	I. Berghmansová	M. T. Mottaová
1986	Maastricht	K. Briggsová	D. Brunová	A. Hughesová	D. Bellová	B. Deydierová	I. de Koková	Kao Feng-lien
1987	Essen	Li Čung-jün	S. Rendleová	C. Arnaudová	D. Bellová	A. Schreiberová	I. de Koková	Kao Feng-lien
1989	Bělehrad	K. Briggsová	S. Rendleová	C. Arnaudová	C. Fleuryová	E. Pierantozziová	I. Berghmansová	Kao Feng-lien
1991	Barcelona	C. Nowaková	A. Giungiová	M. Blascová	F. Eickhoffová	E. Pierantozziová	Kim Mi-čong	Mun Či-jun
1993	Hamilton	R. Taniová	L. Verdeciaová	N. Fairbrotherová	G. Vandecaveyeová	Čo Min-son	Leng Čchun-chuej	J. Hagnová
1995	Čiba	R. Taniová	M.-C. Restouxová	D. Gonzálezová	Čong Song-suk	Čo Min-son	D. Lunaová	A. Serieseová
1997	Paříž	R. Taniová	M.-C. Restouxová	I. Fernándezová	S. Vandenhendeová	K. Howeyová	N. Annová	C. Cicotová
1999	Birmingham	R. Taniová	N. Narazakiová	D. Gonzálezová	K. Maedaová	S. Veranesová	N. Annová	B. Maksymowová
2001	Mnichov	R. Taniová	Kje Sun-hui	Y. Lupeteyová	G. Vandecaveyeová	M. Uenová	N. Annová	Jüan Chua
2003	Osaka	R. Taniová	A. Savónová	Kje Sun-hui	D. Krukowerová	M. Uenová	N. Annová	Sun Fu-ming
2005	Káhira	Y. Bermoyová	Li Jing	Kje Sun-hui	L. Décosseová	E. Boschová	Y. Labordeová	Tchung Wen
2007	Rio de Janeiro	R. Taniová	Š’ Ťün-ťie	Kje Sun-hui	D. Gonzálezová	G. Émaneová	Y. Labordeová	Tchung Wen
2009	Rotterdam	T. Fukumiová	M. Nakamuraová	M. Riboutová	J. Uenová	Y. Alvearová	M. Verkerková	Tchung Wen
2010	Tokio	H. Asamiová	J. Nišidaová	K. Macumotová	J. Uenová	L. Décosseová	K. Harrisonová	M. Sugimotová
2011	Paříž	H. Asamiová	M. Nakamuraová	A. Satóová	G. Émaneová	L. Décosseová	A. Tcheuméová	Tchung Wen
2013	Rio de Janeiro	M. Uranceceg	M. Kelmendiová	R. Silvaová	J. Džerbiová	Y. Alvearová	Sol Kjong	I. Ortízová
2014	Čeljabinsk	A. Kondóová	M. Kelmendiová	N. Udakaová	C. Agbegnenouová	Y. Alvearová	M. Aguiarová	I. Ortízová
2015	Astana	P. Paretová	M. Nakamuraová	K. Macumotová	T. Trstenjaková	G. Émaneová	M. Umekiová	Jü Sung
2017	Budapešť	F. Tonakiová	Ai Šišimeová	D. Sumijá	C. Agbegnenouová	Č. Araiová	M. Aguiarová	Jü Sung
2018	Baku	D. Bilodidová	U. Abeová	C. Jošidaová	C. Agbegnenouová	Č. Araiová	Š. Hamadaová	S. Asahinaová
2019	Tokio	D. Bilodidová	U. Abeová	C. Degučiová	C. Agbegnenouová	M.-E. Gahiéová	M. Malongaová	A. Soneová
2021	Budapešť	N. Cunodaová	Ai Šišimeová	J. Klimkaitová	C. Agbegnenouová	B. Matićová	A.-M. Wagnerová	S. Asahinaová
2022	Taškent
2023	Dauhá

Pořadí národů

• 1965-2021
• do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
• medaile již neexistujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
• reprezentantům Kosova nebylo v některých zemích umožněno startovat pod svojí vlajkou, startovali tak pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vítězství hrála olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
• výsledky Ruské judistické federace (RJF) jsou započítány Rusku

Pořadí	Stát		Muži				Ženy				Muži + Ženy			Celkem	První medaile
			Zlato	Stříbro	Bronz		Zlato	Stříbro	Bronz		Zlato	Stříbro	Bronz
1	Japonsko		81	46	47		45	46	42		126	92	89	307	1965
2	Francie		20	16	21		31	16	41		51	32	62	145	1971
3	Jižní Korea		24	8	37		5	1	15		29	9	52	90	1965
4	Spojené království		3	3	13		13	10	19		16	13	32	61	1967
5	Kuba		2	6	7		13	15	26		15	21	33	69	1973
6	Čína		0	0	3		15	9	9		15	9	12	36	1984
7	Rusko		14	16	42		0	2	8		14	18	50	83	1965
8	Německo		8	12	31		5	10	22		13	22	53	88	1967
9	Nizozemsko		6	10	11		6	9	32		12	19	43	74	1965
10	Gruzie		9	11	28		0	0	0		9	12	27	48	1967
11	Brazílie		4	7	14		3	5	16		7	12	30	49	1971
12	Belgie		1	5	7		4	8	9		5	13	16	34	1979
13	Itálie		0	5	9		5	3	8		5	8	17	30	1975
14	Severní Korea		0	3	4		5	2	4		5	5	8	18	1975
15	Španělsko		2	2	3		2	7	9		4	9	12	25	1989
16	Spojené státy		2	3	7		2	5	9		4	8	16	28	1965
17	Mongolsko		2	2	9		2	1	8		4	3	15	24	1989
18	Rakousko		1	1	3		3	1	6		4	2	9	15	1980
19	Ukrajina		1	5	11		2	1	1		3	6	12	21	1973
20	Polsko		2	1	13		1	1	10		3	2	23	28	1971
21	Řecko		3	2	1		0	0	1		3	2	2	7	2005
22	Írán		3	0	5		0	0	0		3	0	5	8	2001
23	Kolumbie		0	0	0		3	0	3		3	0	3	6	2009
24	Maďarsko		2	4	8		0	2	5		2	6	13	21	1979
25	Kazachstán		2	5	4		0	0	1		2	5	5	12	2001
26	Portugalsko		2	0	3		0	5	2		2	5	5	12	1995
27	Izrael		1	1	2		1	2	3		2	3	5	10	1991
28	Uzbekistán		2	3	5		0	0	0		2	3	5	10	1999
29	Kanada		0	2	7		2	0	1		2	2	8	12	1965
30	Argentina		0	0	0		2	2	1		2	2	1	5	1995
31	Česko		2	0	3		0	0	1		2	0	4	6	1991
32	Kosovo		0	0	0		2	0	4		2	0	4	6	2013
33	Ázerbájdžán		1	6	11		0	0	3		1	6	14	21	1991
34	Slovinsko		0	1	0		1	3	8		1	4	8	13	2005
35	Srbsko		1	1	1		0	0	1		1	1	2	4	2017
36	Černá Hora		1	1	0		0	0	0		1	1	0	2	1989
37	Tunisko		1	0	2		0	0	1		1	0	3	4	2001
38	Chorvatsko		0	0	1		1	0	0		1	0	1	2	1981
39	Venezuela		0	0	0		1	0	0		1	0	0	1	1984
40	Rumunsko		0	1	4		0	3	5		0	4	9	13	1981
41	Austrálie		0	0	0		0	3	3		0	3	3	6	1982
42	Turecko		0	2	4		0	0	3		0	2	7	9	1995
43	Švýcarsko		0	2	1		0	0	2		0	2	3	5	1993
44	Estonsko		0	2	1		0	0	0		0	2	1	3	1999
45	Švédsko		0	1	1		0	1	0		0	2	1	3	1986
46	Bělorusko		0	1	6		0	0	1		0	1	7	8	1985
47	Egypt		0	1	3		0	0	0		0	1	3	4	1985
48	Moldavsko		0	1	3		0	0	0		0	1	3	4	1997
49	Bulharsko		0	1	2		0	0	0		0	1	2	3	1981
50	Slovensko		0	1	1		0	0	0		0	1	1	2	1981
51	Norsko		0	0	0		0	1	1		0	1	1	2	1982
52	Alžírsko		0	1	0		0	0	1		0	1	1	2	2005
53	Portoriko		0	0	0		0	1	1		0	1	1	2	1986
54	Litva		0	0	2		0	0	0		0	0	2	2	1981
55	Spojené arabské emiráty		0	0	2		0	0	0		0	0	2	2	2014
56	Finsko		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	1981
57	Nový Zéland		0	0	0		0	0	1		0	0	1	1	1986
58	Tchaj-wan		0	0	0		0	0	1		0	0	1	1	1987
59	Lotyšsko		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	1997
60	Tádžikistán		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	2007
61	Arménie		0	0	1		0	0	0		0	0	1	1	2009
61	Bosna a Hercegovina		0	0	0		0	0	1		0	0	1	1	2018

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v judu na Wikimedia Commons
• Mistrovství světa v letech 1987-2001
• Mistrovství světa v letech 1956-1985 (muži)
• Mistrovství světa v letech 1980-1986 (ženy)