![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Belak-bila-stran-1985.jpg/208px-Belak-bila-stran-1985.jpg)
Bělák byl chráněné naleziště v Českém středohoří, které pohltila Radovesická výsypka. Na tomto území byl chráněn ekosystém tzv. „bílých strání“,[1] jejichž největším a nejznámějším příkladem je rezervace Bílé stráně u Litoměřic. Jednalo se o opukovou stráň s rozvolněným stepním porostem. Chráněné území mělo rozlohu 0,7 ha.[2]
Miloslav Studnička toto bývalé chráněné naleziště v roce 1980 popsal následovně: Stráň „Bělák", 1 km za Radovesicemi, vpravo při silnici z Radovesic do Kostomlat, 380 m n. m., exp. 215°. Necelých 100 m dlouhá málo členitá stráň, dříve chráněná lokalita, dnes v devastovaném prostoru velkodolu M. Gorkij. Jedna z nejznámějších bílých strání, díky ojedinělému výskytu Linum flavum západně od Labe.[1]
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/P%C5%99esazov%C3%A1n%C3%AD_rostlin_z_B%C4%9Bl%C3%A1ku_%281985%29.jpg/153px-P%C5%99esazov%C3%A1n%C3%AD_rostlin_z_B%C4%9Bl%C3%A1ku_%281985%29.jpg)
Tým Bořena z bývalého chráněného naleziště Bělák na náhradní lokality v letech 1985–1992 přesadil šest druhů rostlin: hadí mord španělský, plamének přímý, len žlutý, hvězdnici chlumní, bělozářku větevnatou a sasanku lesní.[3][4]
Ještě před zasypáním byla opuka odtěžena na stavbu komunikací v areálu Radovesické výsypky. Vlivem doplňkové technické činnosti a dalších negativních vlivů byly poškozeny i další lokality v širokém okolí, např. Chloumek, Březový vrch, Kajba. Rozšířily se expanzní, nitrofilní druhy rostlin.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b STUDNIČKA, Miloslav. Vegetace bílých strání Českého středohoří a dolního Poohří. S. 155–176. Preslia [online]. Česká botanická společnost, 1980 [cit. 2023-10-01]. Čís. 52, s. 155–176. Dostupné online.
- ↑ Chráněná krajinná oblast České středohoří: Úštěk. www.mesto-ustek.cz [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online.
- ↑ REPEŠ, Kamil. Arnika Tým Bořena − záchrana ohrožených rostlin. arnika.org [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online.
- ↑ PETRLÍK, Jindřich. Stěhování ohrožených druhů rostlin z Běláku u Radovesic. Nika. Březen 1987, roč. VIII, čís. 3–4, s. 47–48.
- ↑ MACHOVÁ, Iva. Květena vybraných lokalit severozápadních Čech. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. Labem, Fakulta životního prostředí, 2014. 235 s. ISBN 978-80-7414-846-0.
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bělák_(chráněné_naleziště) |