 Len žlutý | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | lnovité (Linaceae) |
| Podčeleď | Hugonioideae |
| Rod | len (Linum) |
| Binomické jméno | |
| Linum flavum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Len žlutý (Linum flavum) je dvouděložná rostlina z čeledi lnovitých (Linaceae). Některé starší taxonomické systémy ji řadily společně s dalšími dřevitými zástupci do podčeledi Hugonioideae.
Popis
Jedná se o vytrvalou, vzpřímeně rostoucí rostlinu s mírně zdřevnatělým stonkem a oddenkem dosahující výšky 20 až 60 centimetrů.[1] ve spodní části oblé, výše hranaté někdy až křídlaté, větvené obvykle pouze v květenství. Listy střídavé, dolní obvejčité a tupé, horní kopinaté a špičaté, všechny listy s úzkým bílým lemem při okraji čepele. Květenstvím je nepravidelný vidlan, s počtem květů 25–40. Kališní lístky úzce vejčité, korunní lístky klínovitě obvejčité, tupě zašpičatělé, zbarvené sytě žlutě (náš jediný žlutokvětý len).[2] Plodem je tobolka, 4 až 5 milimetrů dlouhá a hnědá.[1] Semena jsou protáhlá, 1,8 až 2,2 milimetru dlouhá, plochá, hladká a hnědá.[1]
Rozšíření ve světě
Len žlutý má rozšíření ve střední a východní Evropě, Malé Asii – vyskytuje se v oblasti od východních Alp po předhůří Uralu, na jihu zasahuje až na Apeninský a Balkánský poloostrov.[3] Izolovaně roste též v Turecku.[2]
Rozšíření v České republice
Na našem území se vyskytuje ve dvou oddělených areálech. Na území Čech především v Českém středohoří, Džbánu a v Polabí. Na jižní Moravě poměrně hojně především v oblasti Bílých Karpat, na Pálavě, v Jihomoravské pahorkatině a rovněž na Hané.[2] V Českém středohoří a Dolním Poohří se vyskytuje na několika lokalitách tzv. bílých strání.[4] Vyskytoval se hojně také na chráněném nalezišti Bělák u Radovesic,[5] které zaniklo zasypáním Radovesickou výsypkou. Jeho výskyt v této části Českého středhoří zachránil Tým Bořena přestěhováním rostlin v letech 1985–1992 na náhradní lokality,[4][6] z nichž jedna (Trupelník) byla později vyhlášena přírodní rezervací.
Ohrožení
Len žlutý je v "Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin uvedeném vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." považován za druh ohrožený (§3) a v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání" je hodnocen jako silně ohrožený druh (C2b).[3] Podle červeného seznamu IUCN z roku 2017 jde o zranitelný druh (VU).[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c HEGI, Gustav. Illustrierte Flora von Mitteleuropa.. 1. vyd. München: Verlag Carl Hanser, 1965.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Linum flavum - len žlutý | Linaceae - lnovité. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b HOSKOVEC, Ladislav. LINUM FLAVUM L. – len žlutý / ľan žltý | BOTANY.cz [online]. 2022-05-10 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b MACHOVÁ, Iva. Květena vybraných lokalit severozápadních Čech. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, 2015. 235 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7414-846-0.
- ↑ STUDNIČKA, Miloslav. Vegetace bílých strání Českého středohoří a dolního Poohří. S. 155-176. Preslia [online]. Česká botanická společnost, 1980 [cit. 2023-10-01]. Čís. 52, s. 155-176. Dostupné online.
- ↑ REPEŠ, Kamil. Arnika Tým Bořena − záchrana ohrožených rostlin. arnika.org [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online.
- ↑ PLADIAS, Masarykova univerzita, Botanický ústav Akademie věd ČR a Jihočeská. Linum flavum – len žlutý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu len žlutý na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Len_žlutý |
