 Bažanti | |
|---|---|
 Bažant Swinhoeův (Lophura swinhoii) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | bažantovití (Phasianidae) |
| Podčeleď | bažanti (Phasianinae) Horsfield, 1821 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bažanti (Phasianinae) je podčeleď ptáků z čeledě bažantovitých, řádu hrabavých, je tvořena 15 rody.
Rozšíření
Místa přirozeného výskytu ptáků podčeledě bažantů jsou v Asii, Evropě a Africe. Některé druhy byly introdukovány do Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland, kde se staly součásti místní fauny. Přirozené biotopy jednotlivých druhů zasahují od tropických konžských nebo malajsijských pralesů až po severoevropské smíšené lesy, někteří žijí i v nadmořských výškách nad 4000 m. Nejlépe jim vyhovují křovinami a nízkými stromy porostlé řídké lesy s travnatými okraji.
V České republice nejsou bažanti sice původními ptáky, ale např. bažant obecný se stal již nedílnou součásti české přírody. V bažantnicích se uměle odchovávají některé další importované druhy, poddruhy nebo jejich kříženci. Občas jsou pro potěchu oka chováni v rozlehlých zahradách pávi korunkatí.[1]
Popis
Jsou to ptáci zdržující se převážně na zemi s charakteristickým velkým pohlavním dimorfismem, kdy samec má oproti samice (až na výjimky) výrazné zbarvení a v mnoha případech i několikanásobně delší péra, hlavně ocasní. Samec bývá také výrazně větší a těžší. Jsou to špatní letci, hřadují na stromech i na zemi. Mají krátké, ale pevné zobáky a silné nohy uzpůsobené k hrabání. Jejich potrava se skládá převážně ze semen travin a bylin či jiných plodů, kořínků a drobných živočichů sbíraných na povrchu nebo vyhrabaných ze země.
V nehnízdicí době se zdržují v hejnech a v období páření si kohouti (až na monogamní druhy žijící v trvalých párech) vytvářejí své houfy několika slepic. Dochází k toku, předvádění peří i hlasovým projevům. Samice po spáření snáší do jednoduchých hnízd ukrytých v křoví až 15 vajec která inkubují okolo 25 dnů. Péči o vejce a potomstvo převážně přebírá pouze slepice. Vylíhlá kuřata jsou schopna brzy sama zobat a během dvou až tří týdnů se opeří a mohou i poletovat.[1][2][3]
Ohrožení
Všichni ptáci této podčeledi jsou odedávna považováni za vítané vylepšení stravy a jsou loveni. S tím, jak se zvyšuje početnost hladových, zlepšuje se jejich lovecké vybavení a zmenšuje se životní prostor ptáků klesají početní stavy jednotlivých druhů. Jsou také lapáni pro svá krásná péra, která jsou v některých kulturách významným symbolem. Podle Červeného seznamu IUCN jsou považovány za:
- zranitelné druhy: bažant Bulwerův, bažant černý, bažant červenolící, bažant horský, bažant královský, bažant mandžuský, bažant palavánský, bažant Sclaterův, bažant Wallichův, bažant zelenoocasý, páv konžský, satyr Blythův, satyr Cabotův a satyr černohlavý,
- ohrožené druhy: bažant Edwardsův, bažant bornejský, bažant malajský, bažant vietnamský a páv zelený.[4]
Taxonomie
Podčeleď bažanti je tvořena 15 rody, které mají přibližně 45 druhů. Některé druhy jsou velmi vzácné a nejsou dosud řádně prozkoumány, mnohdy kolísá určení zda jde o druh nebo poddruh. Zde jedna z posledních variant.
- rod argus (Argusianus) Rafinesque, 1815
- argus okatý (Argusianus argus) (Linnaeus, 1766)
- rod bažant (Catreus) Cabanis, 1851
- bažant Wallichův (Catreus wallichii) (Hardwicke, 1827)
- rod bažant (Crossoptilon) (Hodgson, 1838)
- bažant mandžuský (Crossoptilon mantchuricum) (Swinhoe, 1863)
- bažant tibetský (Crossoptilon crossoptilon) (Hodgson, 1838)
- bažant pradéšský (Crossoptilon harmani) (Elwes, 1881)
- bažant ušatý (Crossoptilon auritum) (Pallas, 1811)
- rod bažant (Chrysolophus) J. E. Gray, 1834
- bažant diamantový (Chrysolophus amherstiae) (Leadbeater, 1829)
- bažant zlatý (Chrysolophus pictus) (Linnaeus, 1758)
- rod bažant (Ithaginis) Wagler, 1832
- bažant krvavý (Ithaginis cruentus) (Hardwicke, 1821)
- rod bažant (Lophophorus) (Temminck, 1813)
- bažant lesklý (Lophophorus impejanus) (Latham, 1790)
- bažant Sclaterův (Lophophorus sclateri) (Jerdon, 1870)
- bažant zelenoocasý (Lophophorus lhuysii) (A. Geoffroy Saint-Hilaire, 1866)
- rod bažant (Lophura) Fleming, 1822
- bažant Bulwerův (Lophura bulweri) (Sharpe, 1874)
- bažant císařský (Lophura imperialis) (Delacour & Jabouille, 1924)
- bažant černý (Lophura inornata) (Salvadori, 1879)
- bažant červenolící (Lophura erythrophthalma) (Raffles, 1822)
- bažant Edwardsův (Lophura edwardsi) (Oustalet, 1896)
- bažant kalij (Lophura leucomelanos) (Latham, 1790)
- bažant ohnivohřbetý (Lophura ignita) (Shaw, 1798)
- bažant prelát (Lophura diardi) (Bonaparte, 1856)
- bažant stříbrný (Lophura nycthemera) (Linnaeus, 1758)
- bažant Swinhoeův (Lophura swinhoii) (Gould, 1863)
- bažant vietnamský (Lophura hatinhensis) Vo Quy, 1975
- rod bažant (Phasianus) Linnaeus, 1758
- bažant obecný (Phasianus colchicus) Linnaeus, 1758
- bažant zelený (Phasianus versicolor ) Vieillot, 1825
- rod bažant (Polyplectron) Temminck, 1813
- bažant bělolící (Polyplectron germaini) Elliot, 1866
- bažant bornejský (Polyplectron schleiermacheri) Bruggemann, 1877
- bažant bronzový (Polyplectron chalcurum) (Lesson, 1831)
- bažant horský (Polyplectron inopinatum) (Rothschild, 1903)
- bažant malajský (Polyplectron malacense) (Scopoli, 1786)
- bažant palavánský (Polyplectron napoleonis) (Lesson, 1831)
- bažant paví (šedý) (Polyplectron bicalcaratum) (Linnaeus, 1758)
- rod bažant (Pucrasia) G. R. Gray, 1841
- bažant chocholatý (Pucrasia macrolopha) (Lesson, 1829)
- rod bažant (Rheinardia) Maingonnat, 1882
- bažant perlový (Rheinardia ocellata) (Elliot, 1871)
- rod bažant (Syrmaticus) Wagler, 1832
- bažant Elliotův (Syrmaticus ellioti) (Swinhoe, 1872)
- bažant Humeové (Syrmaticus humiae) (Hume, 1881)
- bažant královský (Syrmaticus reevesii) (J. E. Gray, 1829)
- bažant měděný (Syrmaticus soemmerringii) (Temminck, 1830)
- bažant mikado (Syrmaticus mikado) (Ogilvie-Grant, 1906)
- rod páv (Afropavo) Chapin, 1936
- páv konžský (Afropavo congensis) Chapin, 1936
- rod páv (Pavo) Linnaeus, 1758
- páv korunkatý (Pavo cristatus) Linnaeus, 1758
- páv zelený (Pavo muticus) Linnaeus, 1766
- rod satyr (Tragopan) Cuvier, 1829
- satyr Blythův (Tragopan blythii) (Jerdon, 1870)
- satyr Cabotův (Tragopan caboti) (Gould, 1857)
- satyr černohlavý (Tragopan melanocephalus) (J. E. Gray, 1829)
- satyr himálajský (Tragopan satyra) (Linnaeus, 1758)
- satyr Temminckův (Tragopan temminckii) (J. E. Gray, 1831) [5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b FELIX, Jiří. Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 188 s.
- ↑ Birding: Pheasants & Allies Phasianidae [online]. Creagrus home, Don Roberts, Monterey Bay, CA, USA [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARSON, Peter Jeffery. Novelguide.com: Phasianidae [online]. Novelguide.com, Thomson Learning Inc., UK [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Phasianidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online.
- ↑ CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Galerie bažanti na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bažanti |
