Balti jaam

Balti jaam
Stát	Estonsko Estonsko
Kraj	Harjumaa
Město	Tallinn
Ulice	Toompuiestee 37
Souřadnice	59°26′23,28″ s. š., 24°44′13,74″ v. d.
Provozovatel dráhy	Eesti Raudtee
Kód stanice	2800080
Tratě	Tallinn–Narva Tallinn–Paldiski Tallinn-Viljandi
V provozu od	1870
Dopravní koleje	12
Nástupiště	8
Vypravené vlaky	Elron
Prodej jízdenek
Návazná doprava	autobusy (21, 21B, 41, 41B, 43, 59) trolejbusy (4, 5) tramvaje (1, 2, 6)
Služby ve stanici
Web	www.baltijaam.ee
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balti jaam nebo také Tallinna reisijaam (česky Baltská stanice / Baltské (osobní) nádraží; finsky Baltian rautatieasema; lotyšsky Baltijas stacija; německy Baltischer Bahnhof / Hauptbahnhof von Tallinn; rusky Балтийский вокзал) je neprůjezdné hlavové nádraží v estonském hlavním městě Tallinnu. Jedná se o největší železniční stanici pro osobní dopravu v Estonsku a patří i k největším vlakovým nádražích v celém Pobaltí. Leží severně od Starého Tallinnu (Tallinna vanalinn) na ulici Toompuiestee číslo 37 v městské části Severní Tallinn (Põhja-Tallinn).^[1]

Historie

Nádraží mělo být původně vybudováno na území dnešní městské části Lilleküla, ale na žádost vedení města Tallinn bylo nakonec umístěno blíže k centru města a přístavu. Původní nádražní budova, jejímž architektem byl Rudolf von Knüpffer, byla sice otevřena v roce 1870, ale stavební práce byly dokončeny až na jaře 1871. Stanice Balti jaam byla jedinou stanicí první třídy na Baltské dráze (estonsky Balti raudtee) mezi Paldiski, Tallinnem a Petrohradem.^[1]

Dvoupatrová vápencová budova měla symetrickou fasádu a velká oblouková okna. (Ve stejném stylu byla postavena i budova nádraží Tallinn-Väike). Za hlavním vchodem do stanice (ze směru od centra města) se nacházel vestibul, kde byly umístěny pokladny (pro každou třídu zvlášť) a úschovna zavazadel. V pravém křídle byla čekárna pro cestující I. a II. třídy, restaurace a dámský salonek. Vlevo byla čekárna pro třídu III. Na nástupiště byl přímý (bez podchodu) přístup z obou křídel budovy. Ve druhém patře se nacházel byt přednosty stanice, kanceláře a zasedací místnost společnosti Baltské dráhy. Ze stanice pokračovaly koleje po dnešní ulici Ahtri až do tallinnského přístavu, kde se široce rozvětvovaly.^[1]

V roce 1923 začala elektrifikace železničního úseku Tallinn–Pääsküla, která byla dokončena dne 21. září 1924.

Během pokusu o státní převrat byla dne 1. prosince 1924 nádražní budova napadena dvacetičlennou údernou jednotkou vedenou Jakobem Vakkerem. Během boje byli zabiti policisté a ministr dopravy Karl Kark. Muži z poddůstojnického výcvikového komanda 10. pluku se podíleli na osvobození stanice, v průběhu bojů zahynul velící podplukovník Hermann Rossländer.

Ve 30. letech 20. století se nákladní nádraží přesunulo z nádraží Balti jaam do Kopli. Na místě starého zbořeného nákladového nádraží byly vybudovány odstavné koleje pro osobní vozy.

V létě 1941 při ústupu Rudé armády příslušníci NKVD zapálili budovu nádraží, zničili i telefonní ústřednu a nakonec podpálili i budovu pošty.^[2] V roce 1945 byla staniční budova částečně obnovena. Provoz vlaků na trati ve směru Tallinn–Nõmme byl obnoven 23. září 1944, o pár dní později jezdily vlaky také do Keilanu. Oprava elektrického vedení nad železniční tratí směr Tallinn-Pääsküla byla dokončena v roce 1946.

V letech 1965 až 1967 byla nádražní budova kompletně přestavěna.^[1] Exteriér se zcela změnil: okna byla zvětšena, výzdoba zmizela a střecha byla zploštěna. V prvním patře byly vybudovány dvě čekárny, pokladny, pošta a kanceláře. Ve druhém patře byla restaurace, odpočívárna pro matky s dětmi a tranzitní cestující. Před hlavním vchodem a na straně nástupišť byly vybudovány přístřešky.

V roce 2004 prošla výpravní budova důkladnou rekonstrukcí. Nad původním stanovištěm taxíků a parkovištěm byl postaven dvouhvězdičkový hotel, který je propojen tunelem a prosklenou galerií ve třetím patře.^[3] V prvním patře hlavní budovy jsou elektronické informační tabule a pokladny s automaty na jízdenky, prodejna potravin a pošta. Ve druhém patře se nachází cestovní kanceláře, čekárna, obchody a restaurace.

Hlavní budova nádraží Balti jaam je zapsána jako kulturní památka.

Nástupiště

Ačkoliv dříve mohly vlaky nádražím projíždět až do přísavu, dnes jde o stanici hlavovou (úvraťovou), která má osm nástupišť:

• 1. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 1 a 2
• 2. nástupiště o délce 400 metrů mezi kolejemi č. 2 a 3
• 3. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 3 a 4
• 4. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 4 a 5
• 5. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 5 a 6
• 6. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 6 a 7
• 7. nástupiště o délce 156 metrů mezi kolejemi č. 7 a 8
• 8. nástupiště o délce 75 metrů mezi kolejemi č. 8 a 9

Nehody

V roce 1932 ujelo vinou opilého strojvedoucího ze slepé koleje celkem 32 plně naložených nákladních vozů.^[4]

Dne 4. října 1980 došlo ve stanici ke srážce dvou elektrických jednotek. Zemřelo 9 lidí a 46 bylo zraněno.^[5][6]

Dne 19. června 2008 došlo ve stanici k mimořádné události při posunu mezinárodního vlaku Tallinn–Moskva společnosti Go Rail, kdy kvůli poruše brzd souprava nedobrzdila, lokomotiva prorazila zarážedlo na konci koleje a vyjela na nástupiště, kde se srazila se zaparkovaným osobním automobilem. Nikdo nebyl zraněn, vlak byl během nehody bez cestujících a v soupravě byl pouze vlakový personál.^[7][8]

Doprava

Baltské nádraží je konečnou stanicí příměstských, vnitrostátní dálkových i mezinárodních vlaků. Nachází se zde také autobusové nádraží pro příměstské linky a dále autobusová, trolejbusová a tramvajová zastávka pro linky městské hromadné dopravy v Tallinnu.

Mezistátní spoje

Vlaky společnosti Go Rail (provoz zastaven dne 20. března 2020):

• Tallinn – Tapa – Rakvere – Jõhvi – Narva → Petrohrad (Vitebské nádraží).
• Tallinn – Tapa – Rakvere – Jõhvi – Narva → Moskva (Leningradské nádraží).

Vlaky společnosti Elron:

• Tallinn – Tapa – Tartu – Valga/Valka (kde je umožněn přestup na osobní vlaky lotyšského dopravce Pasažieru vilciens).

V letech 1993 až 1997 byl vypravován Baltský expres (estonsky Balti Ekspress) na trase Tallinn – Tapa – Tartu – Valga/Valka – Riga – Kaunas – Šeštokai (přestup do jiné soupravy) – Varšava. Podle jízdního řádu z roku 1995 trvala cesta z Tallinnu do Varšavy celkem 22 hodin a 15 minut s čekacími dobami. Toto spojení zaniklo kvůli těžkým ztrátám v roce 1997.^[9] Estonské dráhy ukončily provoz na trati v srpnu 1998 a jako důvod uvedly špatný stav železnice v Lotyšsku.^[10]

Vnitrostátní spoje

• Tallinn – Tartu – Valga
• Tallinn – Tartu – Koidula
• Tallinn – Narva
• Tallinn – Viljandi
• Tallinn – Aegviidu
• Tallinn – Turba/Paldiski

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balti jaam na estonské Wikipedii.

Související články

• Tallinn
• Põhja-Tallinn
• Rail Baltica
• Edelaraudtee
• Eesti Raudtee
• Eesti Liinirongid
• Železniční doprava v Estonsku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tallinn Baltic Station na Wikimedia Commons
• Elron (anglicky) (estonsky) (rusky)
• GO GROUP (anglicky) (estonsky)
• BALTI JAAM (anglicky) (estonsky) (rusky)
• Balti jaam 2010-2021 (estonsky)