Bedřich ze Žerotína | |
---|---|
![]() Erb hrabat ze Žerotína a svobodných pánů z Lilgenau | |
Narození | 16. století nebo 1530 Habsburská monarchie ![]() |
Úmrtí | 31. května 1598 nebo 1598 Habsburská monarchie ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich nebo též Fridrich ze Žerotína (německy Friedrich von Zierotin, † 30. nebo 31. května 1598[1]) byl moravský šlechtic z rodu Žerotínů, voják a politik působící v Čechách. Patřil k nejvýznamnějším členům rodu.
Život
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Hinweisschild_in_%C5%BDidlochovice.jpg/220px-Hinweisschild_in_%C5%BDidlochovice.jpg)
Narodil se jako syn Pavla ze Žerotína a jeho manželky Alžběty z Kunovic.
Jeho výchovy se později ujal jeho bratranec, polní maršál Karel ze Žerotína.
Během své kariéry vykonával služby pro císaře Karla V., Ferdinanda I. a Maxmiliána II. v Čechách a ve Španělsku. Často byl vysílán jako velvyslanec.
Když byl po smrti Jana Zikmunda Zápolského uherským sněmem roku 1572 novým králem zvolen Rudolf II. a téhož roku korunován v Prešpurku,[2] navrhl Bedřich stavbu nové pevnosti v Ujváru.
Jako císařský rada byl také pověřen také výkonem válečné rady, velel více než tisícovce jezdců, byl hejtmanem v Moravském markrabství a hofmistrem arcivévody Maxmiliána.
V letech 1594 až 1598 byl zemským hejtmanem, místodržitelem a nejvyšším komorníkem.
Za svého působení získal Židlochovice, Pouzdřany, Troskotovice, Uherčice, Mořice a Přerov. Po bratrovi zdědil také Heřmanův Městec v Čechách. Po vymření pánů z Lomnice mu navíc v roce 1567 připadla část Náměšti nad Oslavou.
Bedřich ze Žerotína zemřel 30. nebo 31. května 1598 a byl pochován v hrobce pod kostelíkem Jednoty bratrské v Židlochovicích, který nechal zbudovat kolem roku 1566, po požáru v roce 1621 však byl kostel rozebrán.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/%C3%9Cberreste_des_%C5%BDerot%C3%ADn-Grabes_in_%C5%BDidlochovice..jpg/220px-%C3%9Cberreste_des_%C5%BDerot%C3%ADn-Grabes_in_%C5%BDidlochovice..jpg)
Manželství
Bedřich byl třikrát ženatý.
- Od roku 1559 s Magdalenou ze Zástřizl († 1566)
- s Isabelou z Biglie
- od roku 1585 s Mandalenou z Chlumu a Košumberka († 1603). Ta se o své dědictví dělila s nevlastním synem Janem Divišem (1575–1616) a starším strýcem Karlem ze Žerotína.
Reference
- ↑ BLKÖ:Zierotin, Friedrich von (gest. 1598) – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Janáček (1987). Str. 46–69.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Zierotin na německé Wikipedii.
Literatura
- Constantin von Wurzbach: Zierotin, Friedrich von (gest. 1598). In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 60. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1891, S. 80 f.
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bedřich_ze_Žerotína |