Benjamin Bonzi

Benjamin Bonzi
Benjamin Bonzi na French Open 2019
Stát	Francie Francie
Datum narození	9. června 1996 (28 let)[1]
Místo narození	Nîmes, Francie[1]
Bydliště	Anduze, Francie
Výška	183 cm[1]
Hmotnost	82 kg[1]
Profesionál od	2015[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 283 232 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	38–49
Tituly	0 ATP, 8 challengerů, 11 ITF
Nejvyšší umístění	42. místo (6. února 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2023)
French Open	2. kolo (2017, 2020)
Wimbledon	2. kolo (2021, 2022)
US Open	3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	21–20
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 24 ITF
Nejvyšší umístění	121. místo (19. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2023)
French Open	3. kolo (2020)
Wimbledon	1. kolo (2022)
US Open	1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open	čtvrtfinále (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230831a31. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Bonzi (* 9. června 1996 Nîmes) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devatenáct titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2023 na 42. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 121. místě. Trénuje ho Lionel Zimbler.^[1]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 pauským kvalifikačním kolem proti Ekvádoru, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál nad Antoniem Cayetanem Marchem. Francouzi zvítězili 4:0 na zápasy a postoupili do finálového turnaje, v němž prohrál s Němcem Struffem, Australanem de Minaurem i Belgičanem Goffinem. Do září 2023 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 1–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[3]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise vyhrál čtyřhru na French Open 2014, v níž startoval s krajanem Quentinem Halysem. Ve finále porazili Rakušana Lucase Miedlera s Australanem Akirou Santillanem.^[4]

Na grandslamu debutoval v mužském singlu French Open 2017 po obdržení divoké karty. Ve čtvrté sadě úvodního kola mu, za vedení 2–1 na sety, skrečoval Rus Daniil Medveděv pro svalové křeče.^[5] Poté však získal jen čtyři gamy na španělskou světovou dvacítku Alberta Ramose-Viñolase. Tím zároveň odehrál první zápasy v hlavní soutěži okruhu ATP Tour. Premiérové finále na túře ATP si zahrál ve čtyřhře montpellierského Open Sud de France 2019, do níž získal divokou kartu s krajanem Antoinem Hoangem. V závěrečném duelu podlehli nejvýše nasazenému, chorvatsko-francouzskému páru Ivan Dodig a Édouard Roger-Vasselin.^[6]

Do první dvouhry mimo grandslam zasáhl na listopadovém Rolex Paris Masters 2020 opět na divokou kartu. Po výhře nad šťastným poraženým z kvalifikace Federicem Coriou, skončil na raketě španělského kvalifikanta Alejandra Davidoviche Fokiny ze sedmé desítky žebříčku. Do čtvrtfinále i semifinále poprvé postoupil na Open 13 Provence 2022 v Marseille, kde dosáhl debutové výhry nad členem z elitní světové dvacítky, patnáctým v pořadí Aslanem Karacevem.^[7] Poté nestačil na světovou sedmičku Andreje Rubljova.^[8][9]

V challangerové sezóně 2021 vyrovnal historický rekord okruhu, když během kalendářního roku vyhrál šest turnajů ve dvouhře. Stejný výkon se před ním podařil pouze Júnisi Al Ajnávímu (1998), Juanu Ignaciu Chelovi (2001) a Facundu Bagnisovi (2016).^[10] Na přelomu srpna a září navíc tři z titulů v Saint-Tropez, Cassis a Rennes vybojoval ve třech po sobě jdoucích týdnech, což naposledy před ním dokázal Michail Južnyj v roce 2016.^[10] Bodový zisk jej 20. září 2021 posunul na nové kariérní maximum, 61. příčku. Přes krajana Arthura Rinderkneche a světovou jednadvacítku Lorenza Sonega postoupil do třetího kola BNP Paribas Open 2022 v Indian Wells, v němž nenašel recept na desátého muže klasifikace Jannika Sinnera.^[11] Čtvrtfinálovou účast zaznamenal na travnatém BOSS Open 2022 ve Stuttgartu a v prvním kole Terra Wortmann Open 2022 i v semifinále Mallorca Championships 2022, hraných rovněž na travnatém povrchu, podlehl světové šestce Stefanosi Tsitsipasovi.^[12]

Do prvního finále dvouhry okruhu ATP Tour se probojoval na lednovém Maharashtra Open 2023 v Puné po vítězství nad druhým nasazeným Nizozemcem Boticem van de Zandschulpem ze čtvrté desítky žebříčku. V souboji o titul jej zdolal další zástupce nizozemského tenisu Tallon Griekspoor, ačkoli získal úvodní sadu.^[13] Po vylepšení grandslamového maxima třetím kolem na Australian Open 2023, kde jej zastavil Australan Alex de Minaur, dosáhl druhé finálové účasti na únorovém Open 13 Provence 2023. V závěrečném utkání podlehl nejvýše nasazenému Polákovi a jedenáctému hráči světa Hubertu Hurkaczovi, který ve druhém setu odvrátil tři setboly. Bodový zisk posunul Bonziho o patnáct míst výše na 45. příčku, tři pozice za kariérním maximem.^[14]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 2 (0–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	leden 2023	Puné, Indie	tvrdý	Tallon Griekspoor	6–4, 5–7, 3–6
Finalista	2.	únor 2023	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Hubert Hurkacz	3–6, 6–7(4–7)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	únor 2019	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	Antoine Hoang	Ivan Dodig Édouard Roger-Vasselin	3–6, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (19 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	srpen 2015	Smyrna, Turecko	tvrdý	Cem İlkel	7–6(7–2), 7–5
2.	říjen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Mariano Kestelboim	7–6(7–3), 6–2
3.	říjen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Javier Martí	7–5, 6–3
4.	listopad 2016	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Dennis Novak	4–6, 6–3, 6–1
5.	únor 2017	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Patrik Néma	7–5, 7–6(7–4)
6.	květen 2017	Hammámet, Tunisko	antuka	Juan Ignacio Galarza	6–7(4–7), 6–0, 6–1
7.	květen 2017	Nevers, Francie	tvrdý	Marek Jaloviec	6–2, 3–6, 7–5
8.	červen 2019	Toulouse, Francie	antuka	Hugo Gaston	6–4, 6–4
9.	září 2019	Madrid, Španělsko	antuka	Alejandro González	6–2, 7–6(7–5)
10.	únor 2020	Nonthaburi, Thajsko	tvrdý	Sebastian Fanselow	6–4, 6–1
11.	březen 2020	Potchefstroom, Jihoafrická republika	tvrdý	Tobias Simon	7–6(14–12), 6–4
1.	únor 2021	Potchefstroom, Jihoafrická republika	tvrdý	Liam Broady	7–5, 6–4
2.	květen 2021	Ostrava, Česko	antuka	Renzo Olivo	6–4, 6–4
3.	červenec 2021	Segovia, Španělsko	tvrdý	Tim van Rijthoven	7–6(12–10), 3–6, 6–4.
4.	srpen 2021	Saint-Tropez, Francie	tvrdý	Christopher O'Connell	6–7(10–12), 6–1, 0–0skreč
5.	září 2021	Cassis, Francie	tvrdý	Lucas Pouille	7–6(7–4), 6–4
6.	září 2021	Rennes, Francie	tvrdý (h)	Mats Moraing	7–6(7–3), 7–6(7–3)
7.	únor 2022	Cherbourg, Francie	tvrdý (h)	Constant Lestienne	6–4, 2–6, 6–4
8.	červen 2022	Aix-en-Provence, Francie	antuka	Grégoire Barrère	6–2, 6–4

Čtyřhra (26 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	říjen 2014	Heráklion, Řecko	tvrdý	Quentin Halys	Mauricio Astorga Alberto Rojas-Maldonado	6–2, 6–4
2.	červenec 2015	Castelo Branco, Portugalsko	antuka	Romain Barbosa	Antoine Hoang Grégoire Jacq	7–6(10–8), 6–7(7–9), [10–7]
3.	srpen 2015	Sakarya, Turecko	tvrdý	Grégoire Jacq	Jannai Barkai Alon Elia	6–1, 6–2
4.	říjen 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Fabien Reboul	Lukas Mugevičius Roberto Ortega Olmedo	4–6, 6–4, [10–8]
5.	říjen 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Fabien Reboul	Aziz Dougaz Anis Ghorbel	6–2, 6–2
6.	říjen 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Roberto Ortega Olmedo	Anis Ghorbel Franciesco Vilardo	6–0, 6–3
7.	březen 2016	Balma, Francie	tvrdý (h)	Fabien Reboul	Martin Beran Maxime Tabatruong	7–5, 6–3
8.	duben 2016	Dauhá, Katar	tvrdý	Antoine Bellier	Daniel Cox Milos Sekulic	6–3, 6–2
9.	duben 2016	Dauhá, Katar	tvrdý	Antoine Bellier	Anis Ghorbel Tak Khunn Wang	7–6(7–5), 6–3
10.	duben 2016	Dauhá, Katar	tvrdý	Antoine Bellier	Anis Ghorbel Tak Khunn Wang	6–2, 1–6, [11–9]
11.	květen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Anis Ghorbel	Sergio Martos Gornés Oriol Roca Batalla	6–3, 7–6(8–6)
12.	červen 2016	Mont-de-Marsan, Francie	antuka	Grégoire Jacq	Romain Arneodo Benjamin Balleret	7–6(7–4), 7–6(7–1)
13.	červenec 2016	Gubbio, Itálie	antuka	Grégoire Jacq	Alessandro Colella Cristian Carli	6–2, 6–1
14.	srpen 2016	Rotterdam, Nizozemsko	antuka	Altuğ Çelikbilek	Bobbie De Goeijen Glenn Smits	6–3, 6–3
15.	září 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Fabien Reboul	Franco Agamenone Mariano Kestelboim	2–6, 7–5, [10–4]
16.	říjen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Bernd Kossler	Eduardo Agustin Torre Matias Zukas	6–3, 6–3
17.	říjen 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Mathias Bourgue	Laurynas Grigelis David Pérez Sanz	bez boje
18.	březen 2017	Heráklion, Řecko	tvrdý	Tomas Barrios Vera	Jaraslav Šyla Dzmitryj Žyrmont	4–6, 7–6(7–5), [10–7]
19.	duben 2017	Heráklion, Řecko	tvrdý	Rémi Boutillier	Nick Chappell Robert Galloway	6–3, 6–7(8–10), [10–6]
20.	červenec 2017	Montauban, Francie	antuka	Grégoire Jacq	Adria Mas Mascolo Pol Toledo Bagué	6–1, 3–6, [10–7]
21.	říjen 2017	Nevers, Francie	tvrdý (h)	Antoine Hoang	Alex Lawson Nathaniel Lammons	7–6(7–5), 6–4
22.	červen 2019	Toulouse, Francie	antuka	Grégoire Jacq	Jonathan Kanar Laurent Lokoli	2–6, 6–2, [10–4]
23.	únor 2020	Nonthaburi, Thajsko	tvrdý	Corentin Denolly	Sebastian Fanselow Karim-Mohamed Maamoun	6–2, 6–4
1.	únor 2020	Pau, Francie	tvrdý (h)	Antoine Hoang	Simone Bolelli Florin Mergea	6–3, 6–2
24.	březen 2020	Potchefstroom, Jihoafrická republika	tvrdý	Matteo Martineau	Simon Carr Corentin Denolly	6–4, 6–2
2.	březen 2021	Lille, Francie	tvrdý (h)	Antoine Hoang	Dan Added Michael Geerts	6–3, 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
Vítěz	2014	French Open	antuka	Quentin Halys	Lucas Miedler Akira Santillan	6–3, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benjamin Bonzi na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benjamin Bonzi na Wikimedia Commons
• Benjamin Bonzi na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Benjamin Bonzi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Benjamin Bonzi na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Benjamin Bonzi na X (dříve Twitteru)
• Benjamin Bonzi na Instagramu