Quentin Halys

Quentin Halys
Quentin Halys v Bordeaux (2022)
Stát	Francie Francie
Datum narození	26. října 1996 (27 let)[1]
Místo narození	Bondy, Francie[1]
Bydliště	Boulogne-Billancourt, Francie
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	85 kg[1]
Profesionál od	2012[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 474 334 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	26–55
Tituly	0 ATP, 7 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění	61. místo (16. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2016)
French Open	2. kolo (2016)
Wimbledon	3. kolo (2023)
US Open	1. kolo (2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů	12–29
Tituly	0 ATP, 7 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění	129. místo (3. října 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2023)
French Open	3. kolo (2019)
Wimbledon	1. kolo (2016, 2022, 2023)
US Open	3. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230812a12. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quentin Halys (* 26. října 1996 Bondy) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a deset ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2023 na 61. místě a ve čtyřhře v říjnu 2022 na 129. místě. Trénuje ho Nicolas Devilder.^[3][1]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise vyhrál čtyřhru na French Open 2014, v níž startoval s krajanem Benjaminem Bonzim. Ve finále porazili Rakušana Lucase Miedlera s Australanem Akirou Santillanem.^[4] Vylepšil tak dvě finálové porážky z deblových soutěží na US Open 2013 a Australian Open 2014. V souboji o titul na juniorce US Open 2014 nestačil na Australana Omara Jasiku.^[5] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v březnu 2014 na 3. místě.^[2][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval květnovým Open de Nice Côte d’Azur 2015, kde postoupil z kvalifikace až jako šťastný poražený po odstoupení turnajové jedničky Simona. Na úvod dvouhry nezvládl oba tiebreaky proti Australanu Jamesi Duckworthovi z deváté desítky žebříčku.^[6] O týden později zasáhl poprvé do hlavní grandslamové soutěže, když obdržel divokou kartu do mužského singlu French Open 2015. Časnou porážku mu přivodil pětinásobný obhájce titulu a světová sedmička Rafael Nadal.^[7] Divokou kartu od Francouzské tenisové federace získal také na Australian Open 2016. V úvodním kole porazil Chorvata Ivana Dodiga z osmé desítky, než jej vyřadil první hráč světa a pozdější vítěz Novak Djoković.^[8][9]

Po sérii šesti porážek v kvalifikacích turnajů kategorie Masters si její hlavní soutěž poprvé zahrál na listopadovém Rolex Paris Masters 2022. Po kvalifikačních výhrách nad Argentincem Cachínem a Brazilcem Monteirem však nenašel na úvod dvouhry recept na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho, jemuž patřila stá šestá příčka klasifikace.^[10] Na cestě do osmifinále Miami Open 2023 vyřadil Pedra Martíneze, – v duelu s třemi tiebreaky – světovou osmnáctku Alexe de Minaura^[11] a Američana Mackenzieho McDonalda. Poté jej zdolal pátý muž pořadí a pozdější šampion Daniil Medveděv.^[12][3]

První čtvrtfinálovou účastí na túře ATP se stal aucklandský ASB Classic 2023 a do semifinále se poprvé probojoval na antukovém Estoril Open 2023 přes Dominica Thiema.^[13] Do boje o portugalský titul jej nepustila norská světová pětka Casper Ruud, když o vítězi rozhodl až tiebreak třetí sady.^[14][3] Do třetího kola grandslamu poprvé prošel ve Wimbledonu 2023, v němž přehrál třicátého hráče žebříčku Daniela Evanse a Australana Aleksandra Vukice.^[15] Jeho účast v All England Clubu pak ukončila italská světová osmička Jannik Sinner, po čtyřsetovém průběhu.^[16]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (12 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	říjen 2014	Heráklion, Řecko	tvrdý	Ricardo Rodríguez	6–3, 6–2
2.	březen 2015	Poitiers, Francie	tvrdý (h)	David Guez	7–5, 6–1
3.	březen 2015	Shrewsbury, Spojené království	tvrdý (h)	Daniel Cox	6–4, 3–6, 6–3
4.	srpen 2015	Piombino, Itálie	tvrdý	Edoardo Eremin	6–3, 6–4
5.	září 2015	Roehampton, Spojené království	tvrdý	Daniel Evans	6–1, 6–7(5–7), 7–5
6.	duben 2016	Tallahassee, Spojené státy	antuka	Frances Tiafoe	6–7(6–8), 6–4, 6–2
7.	únor 2018	Quimper, Francie	tvrdý (h)	Alexej Vatutin	6–3, 7–6(7–1)
8.	duben 2018	Nanchang, Čína	antuka (h)	Calvin Hemery	6–3, 6–2
9.	únor 2022	Pau, Francie	tvrdý (h)	Vasek Pospisil	4–6, 6–4, 6–3
10.	březen 2022	Lille, Francie	tvrdý (h)	Ričardas Berankis	4–6, 7–6(7–4), 6–4
11.	říjen 2022	Ismaning, Německo	koberec (h)	Max Hans Rehberg	7–6(8–6), 6–3
12.	Jun 2023	Blois, Francie	antuka	Kyrian Jacquet	4–6, 6–2, 2–0skreč

Čtyřhra (10 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	únor 2014	Nottingham, Spojené království	tvrdý (h)	Rémi Boutillier	Liam Broady James Cluskey	6–2, 0–6, [10–8]
2.	červenec 2014	Bourg-en-Bresse, Francie	antuka	Maxime Hamou	Maxime Forcin Ugo Nastasi	2–6, 6–2, [10–8]
3.	říjen 2014	Heráklion, Řecko	tvrdý	Benjamin Bonzi	Mauricio Astorga Alberto Rojas-Maldonado	6–2, 6–4
4.	leden 2017	Nouméa, Francie	tvrdý	Tristan Lamasine	Adrián Menéndez Maceiras Stefano Napolitano	7–6(11–9), 6–1
5.	červenec 2017	Recanati, Itálie	tvrdý	Jonathan Eysseric	Julian Ocleppo Andrea Vavassori	6–7(3–7), 6–4, [12–10]
6.	květen 2019	Bordeaux, Francie	antuka	Grégoire Barrère	Romain Arneodo Hugo Nys	6–4, 6–1
7.	říjen 2019	Ismaning, Německo	koberec (h)	Tristan Lamasine	Maxime Cressy James Cerretani	6–3, 7–5
8.	březen 2021	Biella, Itálie	tvrdý (h)	Tristan Lamasine	Denys Molčanov Serhij Stachovskyj	6–1, 2–0skreč
9.	říjen 2021	Mouilleron-le-Captif, Francie	tvrdý (h)	Jonathan Eysseric	David Pel Ajsám Kúreší	4–6, 7–6(7–5), [10–8]
10.	únor 2022	Cherbourg, Francie	tvrdý (h)	Jonathan Eysseric	Hendrik Jebens Niklas Schell	7–6(8–6), 6–2

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	2014	US Open	tvrdý	Omar Jasika	6–2, 5–7, 1–6

Čtyřhra juniorů: 3 (1–2)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2013	US Open	tvrdý	Frederico Ferreira Silva	Kamil Majchrzak Martin Redlicki	3–6, 4–6
Finalista	2014	Australian Open	tvrdý	Johan Tatlot	Lucas Miedler Bradley Mousley	4–6, 3–6
Vítěz	2014	French Open	antuka	Benjamin Bonzi	Lucas Miedler Akira Santillan	6–3, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quentin Halys na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Quentin Halys na Wikimedia Commons
• Quentin Halys na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Quentin Halys na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Quentin Halys na X (dříve Twitteru)
• Quentin Halys na Instagramu