 Besednice | |
|---|---|
 Besednice Pergularia daemia | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
| Rod | besednice (Pergularia) L., 1767 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Besednice[1] (Pergularia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to ovíjivé byliny až keře se srdčitými vstřícnými listy a žlutavými nebo zelenavými květy. Rod zahrnuje pouze 2 druhy a je rozšířen v Africe, Arábii a Asii. Druh Pergularia daemia je využíván v indické medicíně.
Popis
Besednice jsou ovíjivé byliny až keře ronící při poranění mléčně bílý latex. Listy jsou jednoduché, vstřícné, tenké nebo tuhé a lehce dužnaté, vejčité až téměř okrouhlé, na bázi silně srdčité, na obou stranách chlupaté. Květenství zprvu připomínají okolík, v průběhu kvetení se prodlužují v hrozen. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné. Kališní laloky jsou vejčitě kopinaté, špičaté. Koruna je žlutavá nebo nazelenalá, má krátkou trubku srostlou s gynostegiem a rozestálé korunní laloky. Pakorunka je složena ze 2 kruhů laloků. Vnější představuje pětilaločnatý kruh na bázi sloupku tyčinek, vnitřní je složen z 5 dužnatých laloků, z nichž každý je opatřen 2 ostruhami. Jedna ostruha směřuje vně a dolů, druhá k vrcholu gynostegia. Prašníky tyčinek mají blanité konektivy. Plodem je souplodí 3 měchýřků. Měchýřky jsou vřetenovité až úzce vejcovité, lehce prohnuté a zakončené dlouhým zobanem, na povrchu ježaté, řidčeji téměř hladké. Semena jsou vejčitá, zploštělá, na obou stranách chlupatá.[2][3]
-
Kvetoucí Pergularia daemia -
Plody Pergularia daemia -
Semena Pergularia daemia
Chiov._-_Flickr_-_lalithamba.jpg)
Rozšíření
Rod besednice zahrnuje 2 druhy. Je rozšířen v sušších oblastech tropické a subtropické Afriky, v Arábii a jižní Asii na východ po Indii, Srí Lanku, Bangladéš a Myanmar.[2][3][4]
Taxonomie
Rod Pergularia je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Asclepiadeae. Rod má složitou taxonomickou historii a bylo do něj řazeno množství druhů, které jsou v současném systému řazeny do rodů Marsdenia, Telosma, Lygisma, Tylophora, Raphistemma, Fockea, Vallaris, Metaplexis, Cryptolepis a dokonce Strophanthus. V taxonomické revizi z roku 2006 je počet druhů rodu Pergularia redukován na 2: P. daemia a P. tomentosa.[2]
Význam
Druh Pergularia daemia je využíván v indické medicíně.[5] Pergularia pallida, druh významný z farmakologického hlediska, je v současné taxonomii řazen do rodu Telosma jako Telosma pallida.[6][2]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d GOYDER, D.J. A Revision of the Genus Pergularia L. (Apocynaceae: Asclepiadoideae). Kew Bulletin. 2006, čís. 61(2), s. 245–256.
- ↑ a b ALI, S.I. Flora of Pakistan: Pergularia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- ↑ DAHANUKAR, S.A.; KULKARNI, R.A.; REGE, N.N. Pharmacology of medicinal plants and natural products. Indian Journal of Pharmacology. 2000, čís. 32, s. 81–118.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu besednice na Wikimedia Commons 
Taxon Pergularia ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Besednice_(rod) |
