Bjelasica

Bjelasica
Bjelasica
Nejvyšší bod	2139 m n. m. (Crna glava)
Délka	30 km
Rozloha	630 km²
Nadřazená jednotka	Dinárské hory
Sousední jednotky	Sinjajevina, Komovi, Prokletije, Moračke planine
Světadíl	Evropa
Stát	Černá Hora Černá Hora
Horniny	vápenec, dolomit, břidlice, pískovec, slínovec
Povodí	Tara, Lim
Souřadnice	42°51′ s. š., 19°43′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bjelasica je pohoří nacházející se v severní části Černé Hory. Patří mezi poměrně významné a turisticky navštěvované horstvo v zemi. Nejvyšším vrcholem je Crna glava (2139 m). Pohoří zasahuje na území 5 opštin (Kolašin, Mojkovac, Bijelo Polje, Berane, a Andrijevica) z celkových 21 v zemi.

Poloha

Bjelasica je na západě oddělena od sousední Sinjajeviny údolím řeky Tara. Sever a východ území vymezují toky řek Lim, Lipešnica a Ravna. Od masivu Komovi dělí Bjelasicu silnice stoupající na silniční sedlo Trešnjevik a od vyššího pohoří Prokletije je masiv oddělen horním tokem řeky Lim.

Geografie

V pohoří Bjelasica se nalézá 10 vrcholů vyšších 2000 m. Tři z nich se vypínají přímo nad jezerem Pesica Jezero.

Vrcholy

Jezera

• Biogradsko Jezero (1094 m) - plocha 44 ha, hloubka 12 m
• Pesica Jezero (1820 m) - plocha 3.74 ha, hloubka 8.4 m
• Uršulovačko Jezero (1895 m) - plocha 1.22 ha, hloubka 8.0 m
• Sisko Jezero (1660) - plocha 2.9 ha, hloubka 3.2 m
• Malo Šiško Jezero (1780 m) - plocha 0.62 ha, hloubka 1.7 m
• Malo Uršulovačko Jezero (1760 m) - plocha 0.5 ha, hloubka 2.2 m

Geologie

Geologicky je pohoří poměrně složité, nemá tedy jednoznačnou stavbu jako další černohorské masivy. Dominantními prvky jsou zde dolomit a vápenec. Na mnoha místech se však přidávají břidlice, pískovce či slínovce a jiné sedimentární horniny.

Příroda

Pohoří Bjelasica je bohaté na floru. Nachází se zde až 220 rostlinných druhů, z nichž některé jsou dokonce endemitní. Divoká zvěř zde má také hojné zastoupení. Medvěd zde není výjimkou, spíše naopak. Trochu vzácněji se zde vyskytuje vlk. V potocích a jezerech žije pstruh. Celé území je velmi bohatě zalesněné, na jaře plné rozkvetlých luk a čistých jezer. Významným ochranným prvkem pohoří je Národní park Biogradska Gora, který je nejstarším národním parkem v Černé Hoře. Jeho základy byly položeny už v roce 1872 králem Nikolou a je jde tak o nejstarší národní park v Evropě a druhý nejstarší na světě. Chrání především vzácný biotop nejzachovalejších pralesů v Evropě.

Turismus

Přes pohoří probíhá dálková cesta Černohorská transverzála CT-1, a její přechod zde obvykle zabere tři dny. Hory jsou přístupné také autem. Cestami z Kolašinu či z Berane se dá dojet až k úpatí hor. Výchozím místem pro túry bývá Biogradsko Jezero, Mojkovac, Kolašin, sedlo Trešněvik. V posledních letech bylo v horách vyznačeno mnoho nových turistických a cyklistických tras a byly vydány velmi kvalitní nové mapy. Bjelasica je vyhlášená také mezi cyklisty, horolezci, lyžaři a snowboardisty.

V zimě je oblast mekkou zimních sportů. Středisko Jezerine (ski centar Kolašin) v pohoří Bjelasica se v posledních letech stalo největším zimním černohorským letoviskem (na druhém místě je středisko Savin Kuk v Durmitoru). Jedná se o oblíbené rekreační středisko s mnoha lyžařskými vleky a sjezdovkami jak pro začátečníky, tak pro profesionály. Lyžuje se například z vrcholu hory Cupovi (1830 m) nebo z vyššího vrcholu Kluc (1930 m).

Chaty

V pohoří lze nalézt tři horské chaty:

• Dusan Bulatovic Dzambas - kapacita 40 lůžek
• Suvodol - kapacita 28 lůžek
• Bojista (1240 m) - kapacita 20 lůžek

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bjelasica na Wikimedia Commons
• Bjelasica na Summitpost - (anglicky)
• Ski centar Kolašin - (srbsky)
• Austrian Montnegrin partnership for Bjelasica and Komovi - (anglicky)
• Mapy Bjelasica a Komovi Archivováno 2. 9. 2011 na Wayback Machine.