Prokletije

Prokletije, Проклетије Bjeshkët e Nâmuna
Nejvyšší bod	2 694 m n. m. (Maja e Jezercës (Jezerski vrh))
Nadřazená jednotka	Dinárské hory
Sousední jednotky	Bjelasica, Komovi, Visitor, Žijovo, Koprivnik, Junička planina,
Světadíl	Evropa
Stát	Albánie Albánie Černá Hora Černá Hora Kosovo Kosovo
Horniny	vápenec, dolomit, břidlice
Povodí	Lim (Dunaj), Cijevna, Drin
Souřadnice	42°26′30″ s. š., 19°48′45″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prokletije nebo Albánské Alpy (albánsky Alpet Shqiptare nebo Bjeshkët e Nâmuna - "prokleté hory"^[1]) je pohoří nacházející se na hranicích Albánie, Černé Hory a Kosova. Je to nejvyšší část Dinárských hor. Nejvyšší vrchol je Maja e Jezercës (2694 m), ležící v jižní části celku.

Vymezení

Největší část pohoří (přibližně dvě třetiny) náleží Albánii, kde je součástí Severoalbánských Alp. Na severu je Prokletije údolím řeky Lim a její zdrojnice Ljuča odděleno od pohoří Visitor, na západě sousedí v údolí řeky Cijevna s pohořím Žijovo, na jihu plynule přechází v Severoalbánské Alpy, které sahají až k řece Drin, východními sousedy jsou Junička planina a Koprivnik.

Charakteristika

Pohoří Prokletije nemá souvislý skalní hřeben, ale je rozčleněno do několika hřbetů a horských skupin - na západě Karanfil (Brada), Trojan, Bělič a Maja Kadis. Tyto masivy jsou více rozeklané s monumentálními vápencovými stěnami a hlubokými dolinami. V této oblasti se také nachází dvě nejvýznamnější jezera pohoří (Plavsko jezero, Ridsko jezero). Na východě jsou to skupiny hor Bogičevica, Djeravica či Bogdaš. Jih představuje především okolí vrcholu Maja e Jezercës.

Významné hory

Geologie

Na západě jsou hory tvořeny vápencem a dolomitem, na východě a severu jsou masivy modelovány břidlicí.

Vodstvo

Vzhledem k vápencové stavbě je pohoří Prokletije poměrně chudé na vodní zdroje. Potoky mají často sezónní charakter, v mnoha případech se ztrácejí v ponorech. Mezi větší vodní toky patří zdrojnice řeky Lim - Grnčar a Vruja, jejichž soutokem v Gusinje vzniká Ljuča, ta ústí do Plavského jezera a po výtoku z něj již nese jméno Lim. Ze zdejších jezer jsou nejvýznamnější Plavsko jezero ležící u města Plav a Hridsko jezero, které se rozkládá v blízkosti hranic Černé Hory a Albánie. Na jich odvodňují Albánské Alpy řeky Cem (Cijevna), Shala a Valbona, v kosovské části jsou pak hlavními toky Pećská a Dečanská bistrica.

Osídlení

Obyvatelstvo na svazích Prokletije je převážně muslimské a to včetně černohorské části, která je součástí oblasti Sandžak a obývají ji Bosňáci a Albánci. Největšími sídly na úpatí Prokletije jsou černohorská městečka Plav a Gusinje. Katolíci jsou hojně zastoupeni v albánské části pohoří, včetně vesnice Theth se známým františkánským kostelem.^[2] Vesnice je rovněž výchozím místem pro turistiku po okolí^[1].

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokletije na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge118164 GND: 4068519-6 VIAF: 236808280