| Bojkovice | |
|---|---|
 Centrum města, nově zbudované Tillichovo náměstí, v pozadí kostel svatého Vavřince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Bojkovice |
| Obec s rozšířenou působností | Uherský Brod (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′19″ s. š., 17°48′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 403 (2024)[1] |
| Rozloha | 41,88 km²[2] |
| Nadmořská výška | 272 m n. m. |
| PSČ | 687 71 |
| Počet domů | 1 226 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Sušilova 952 687 71 Bojkovice mesto@bojkovice.cz |
| Starosta | Mgr. Petr Viceník |
| Oficiální web: www | |
  Bojkovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592048 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bojkovice (německy Bojkowitz) jsou město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 12 km východně od Uherského Brodu na řece Olšavě v údolí Bílých Karpat poblíž hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel. Dominanta města je hlavně zámek Nový Světlov.
Historie
Od nejstarších dob
Archeologické nálezy, konkrétně jaspisová škrabadla z hlíny místní cihelny, dokazují osídlení z dob svrchního pleistocénu asi 50 000–30 000 př. n. l. Hojnější nálezy pocházejí z doby bronzové a železné.
Vzhledem k pohraničnímu umístění Bojkovic se v okolí nalézalo velké množství vojensko-strategických sídel. Severo-východně u Rudimova leželo hradiště Gradca, které Josef Skutil datoval do starší doby bronzové (nicméně většina nálezů je ze střední doby hradištní). Právě mezi tímto hradiskem a Bojkovicemi se nachází četné mohyly, dnes známé jako slovanské, i když u nich nalezené měděné sekyrky a šperky patří starší době bronzové. Z mladší doby bronzové pocházejí sekyrky nalezené u Pitína. Jihozápadním směrem leží na strmém kopci Valy hradisko s nálezem stříbrných a měděných mincí z doby císaře Trajána.
Severně nad Bojkovicemi se nalézá Hradská niva, kde stávaly mohutné duby (k jednomu z posledních tří chodil i T. G. Masaryk – části torza jsou vystaveny např. na městském úřadu Bojkovice nebo v Národním muzeu). Vedla tudy důležitá obchodní cesta a nalézalo se zde rozsáhlé pohanské pohřebiště. Podle archeologa Ladislava Červinky spadají nejstarší žárové hroby do doby železné a mohylové hroby s velkým množstvím nálezů do doby Velkomoravské říše. Pohřební popelnice byly nalezeny i v samotných Bojkovicích, a to v ulici Cichrov, a jižně od Bojkovic.
Vznik městečka
Bojkovice jsou podle nejvíce uznávané teorie patronymickým názvem po zakladateli Bojkovi, vznik tak můžeme určit do 10., nejpozději 11. století. Vyrůstat začaly nejspíše severně nad dnešními Bojkovicemi u stezky na Hradské Nivě, každopádně to bylo na severním břehu Olšavy, na jižním totiž ležela tzv. Lucká provincie. Na severním břehu vyrostlo taktéž město Uherský Brod, které má tuto hranici v názvu. Dnešní Bojkovice (i centrum) z důvodu terénních podmínek (říční niva) leží převážně na jižní části.
První historicky zjištěný majitel byl k roku 1086 hrabě Miřeta. 9. června 1087 věnovala Eufémie Uherská, vdova po ten den zesnulém olomouckém knížeti Otovi, poplužní dvůr v Bojkovicích benediktinskému rajhradskému klášteru. Poté se prameny ztrácejí, Bojkovsko bylo pleněno Tatary, Kumány a Mátušem Čákem Trenčanským. Roku 1362 se uvádí Aleš ze Šternberka, odjinud z Bojkovic, což je dnes považováno za první historickou zmínku. Za panství Šternberků, kteří sídlili na hradě Starý Světlov, se Bojkovice asi v roce 1421 staly městečkem. Po Šternbercích má město od roku 1558 ve svém znaku osmicípou hvězdu.
Vývoj městečka
Roku 1408 měly Bojkovice svého kněze Mikuláše. Tehdejší kostel sv. Jiří stával o několik metrů výše než dnešní kostel sv. Vavřince.
Bojkovská tvrz se poprvé vzpomíná roku 1466, kdy na ní sídlil Burian z Vlčnova, a Bojkovice tak získaly na důležitosti. Ve stejném roce však vyplenil Bojkovice Matúš ze Šternberka a na Lukově, po něm také přišly uherské nájezdy. Klid a bezpečnost přinesl hrad Nový Světlov, jehož základy byly nad Bojkovicemi položeny roku 1478 Ctiborem z Landštejna, jenž zde se svým bratrem Zbyňkem již roku 1480 sídlil.
V roce 1936 založil v obci průmyslník a legionář Vítězslav Kyšer, rodák z Přistoupimi u Českého Brodu, zbrojovku s názvem Kyšer a spol. chemické a zbrojní závody Praha - Bojkovice, kterou vlastnil až do její konfiskace Němci. Po válce byla znárodněna a začleněna pod Zbrojovku Brno. Od roku 1969 má název Zeveta Bojkovice. V prvních válečných letech navrhl pro Bojkovice několik obytných domů architekt Bohuslav Fuchs.
Ve městě se nachází mimo jiné Církevní střední škola pedagogická a sociální Bojkovice.
|
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Pamětihodnosti
- Zámek Nový Světlov
- Muzeum Bojkovska založené roku 1932. Součástí sbírek je cenný soubor gotických dřevořezeb. Zajímavá je expozice na téma bojkovických hnutí a zaniklých řemesel (od roku 2011 sídlí v budově bývalé Obecné školy na Palackého ulici)
- Kostel sv. Vavřince je raně barokní jednolodní kostel se dvěma věžemi postavený v letech 1651–1656 Janem Křtitelem Ernou.
- Kaplička na Hradské Nivě
- Kříž na Nábřeží Svobody
- Socha svatého Floriána
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sochou Panny Marie – barokní sloup z roku 1716
- Krucifix
Osobnosti
- František Koželuha (1845–1912), římskokatolický kněz
- Vítězslav Kyšer (1898–1943), průmyslník a odbojář
- Josef Tilich (1868–1934), lékař a zakládající člen muzejního spolku
- Josef Stolařík (* 1933), volejbalista
- Jan Šabršula (1918–2015), romanista
- Jiřík Fleischer, (1939–2011), právník
- Karel Urbánek (* 1941), komunistický politik
Části města
- Bojkovice
- Bzová
- Krhov
- Přečkovice
Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Záhorovice. [4]
Galerie
-
Železniční stanice -
Tilichovo náměstí a přilehlá Černíkova ulice
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 653.
Literatura
- NEKUDA, Vladimír; JANÁK, Jan; MICHNA, Pavel. Uherskohradišťsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1992. 855 s. ISBN 80-85048-39-6.
Související články
- Světlovské panství
- Římskokatolická farnost Bojkovice
- Římskokatolická farnost Rudice
- SK Slovácká Viktoria Bojkovice
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojkovice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Bojkovice ve Wikislovníku- Bojkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.bojkovice.cz/ Oficiální stránky
- http://muzeumbojkovska.cz/ Muzeum Bojkovska
- http://www.cirkevka-bojkovice.cz/ Církevní střední škola pedagogická a sociální
- http://www.zsbojkovice.cz/ Základní škola T. G. Masaryka
- http://zus-bojkovice.cz/ Základní umělecká škola
- http://www.ddbojkovice.cz/ Dětský domov
- Muzeum Bojkovska – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2006-07-02 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.
|
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bojkovice_(část_obce) |
