Brambořík nachový

Brambořík nachový
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď	prvosenkovité (Primulaceae)
Rod	brambořík (Cyclamen)
Binomické jméno
Cyclamen purpurascens Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Jeho latinský název pochází z řeckého slova kýklos, které znamená kruh, kotouč – podle jeho okrouhlé hlízy. Je jedovatý a chráněný. Lidově nazývaný též alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb či zemský sejr.

Popis

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) má kulovitou, často mírně zploštělou, zkorkovatělou hlízu, ze které vyrůstají četné vláknité kořeny. Oddenek je válcovitý a uzlovitý. Listy jsou většinou okrouhle srdčité (mohou být i ledvinité) a nepravidelně vroubkované. Na svrchní straně jsou listy tmavě zelené s bělavými kresbami, na spodní straně jsou tmavě purpurově červené. Jejich purpurové zbarvení způsobuje barvivo antokyan. Květy bramboříku vyrůstají jednotlivě na 5–12 cm dlouhých stvolech. Vytvářejí zvonkovitou korunu, která je vonná a složená z pěti korunních cípů. Korunní cípy mají karmínově až fialově červenou barvu, jsou otočené nazpět, a vytvářejí korunní trubku (ta je světleji zbarvená). V květu nalezneme pestík se svrchním semeníkem a pět tyčinek. Jsou opylovány hmyzem, ale mohou se opylovat i autogamicky (samoopylení). Plodem je pak kulovitá tobolka, která obsahuje semena.

Významné obsahové látky

Kulovité hlízy obsahují jedovatý glykosid (saponin) cyklamín, který má velmi silné hemolytické účinky. I přesto, že jsou hlízy jedovaté, divočáci je vyrývají a konzumují bez jakýchkoliv pozdějších následků.

Rozšíření

V rodu Cyclamen je známo asi 20 blízce příbuzných druhů. Jsou rozšířeny převážně ve východním Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. Do střední Evropy zasahuje pouze jediný druh Cyclamen purpurascens.

Přirozené rozšíření

Brambořík nachový se přirozeně vyskytuje od pohoří Cevenny, přes Juru, vápencové obvody Alp (od Provence až po Dolní Rakousko), Moravu, Maďarsko a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov. V České republice je původní areál bramboříku nachového jen na jižní a jihozápadní Moravě, v oblasti mezi řekami Oslavou a Rokytnou. V Čechách se nevyskytoval, byl tam do přírody uměle vysazen.^[2]

Pěstování

Brambořík snáší poměrně dobře nízké teploty (je mrazuvzdorný). Hlízy se nesázejí příliš hluboko (2 – 6 cm). Po výsadbě začne kvést zpravidla až druhým nebo třetím rokem. Množí se pouze semeny, která dozrávají v tobolkách. Semena začnou klíčit následující rok na jaře.

Další druhy

• Cyclamen coum
• Cyclamen neapolitanum – kvete později (září – říjen)
• Cyclamen persicum – především pokojové, nevhodné pro pěstování na zahradě
• Cyclamen fatrense

Odkazy

Reference

Literatura

• KOLEKTIV. Květena České republiky 3. Academia, Praha, 2003.
• HRON, F. – ZEJBRLÍK, O.: Kapesní atlas rostliny strání, skal, křovin a lesů. SPN, Praha, 1990.
• ŠTURSA, J. – ŽILÁK, P.: Cibulové a hlíznaté rostliny. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1997.
• VĚTVIČKA, V. – ŽILÁK, P. – TULÁČKOVÁ, M.: Trvalky. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1998.
• NOVÁK, F. A. – SVOLINSKÝ, K.: Horské rostliny. NČAV, Praha, 1963.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu brambořík nachový na Wikimedia Commons
• Taxon Cyclamen purpurascens ve Wikidruzích
• Brambořík nachový na květena ČR
• Brambořík nachový na BioLibu
• Brambořík nachový na botany.cz
• Brambořík nachový na naturabohemica