| Brest Брэст / Брест | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°5′ s. š., 23°42′ v. d. |
| Nadmořská výška | 90–162 m n. m. |
| Stát | Bělorusko Bělorusko |
| Oblast | Brestská |
| Administrativní dělení | město a okolí tvoří Brestský rajón |
 Brest na mapě Běloruska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 145,26 km² |
| Počet obyvatel | 344 470 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 371,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Bělorusové, Poláci, Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslaví, katolictví |
| Správa | |
| Starosta | Aljaksandr Scjapanavič Rahačuk |
| Vznik | 1017 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +375 162 |
| PSČ | 224000 |
| Označení vozidel | 1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií.
Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (344 470[1]) je 6. nejlidnatější v zemi. Město se stalo jedním z center počátečního odporu Rudé armády během druhé světové války, kdy při Operaci Barbarossa sovětští vojáci bránili Brestskou pevnost.
Název
Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921–39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.[2]
Názvy v dalších jazycích
- bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
- polsky: Brześć (nad Bugiem)
- ukrajinsky: Берестя / Beresťa
- litevsky: Brestas
Dějiny
Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy Polska a Kyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 1569–1795 bylo město součástí Polsko-litevské unie. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou unii s katolickou církví.
Po 3. dělení Polska v roce 1795 Brest připadl Ruskému impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasino pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě první světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v druhé světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.
V letech 1918–1939 byl Brześć opět začleněn do hranic polského státu, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 po dohodě s hitlerovským Německem obsadil východní Polsko, dnes západní Bělorusko Sovětský svaz; po druhé světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.
Židé v Brestu
Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.[3] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holokaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni Židé vyvražděni.
Doprava
Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou.
Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Bělostok. Denně tudy projíždí také rychlík Vltava spojující Prahu a Moskvu. Kvůli rozdílnému rozchodu kol mezi evropským a běloruským (a ruským) železničním systémem zde dochází k výměně kol.
Prochází tudy také silniční tah Varšava–Moskva.
Brestem vede mezinárodní vodní cesta E-40 Dněpr – Visla (resp. její část Dněpersko-bugský kanál, jehož západní konec vede na území města ještě upraveným korytem řeky Muchavec).
Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy.
Poblíž města je menší mezinárodní letiště.
Partnerská města
Aberdeen, Spojené království
Astrachaň, Rusko
Biała Podlaska, Polsko
Botoșani, Rumunsko
Clermont-Ferrand, Francie
Coevorden, Nizozemsko
Černihiv, Ukrajina
České Budějovice, Česko
Greater Sudbury, Kanada- Ivano-Frankivsk, Ukrajina
- Kaliningrad, Rusko
- Kovrov, Rusko
Liepāja, Lotyšsko- Lublin, Polsko
- Luck, Ukrajina
- Nižnij Tagil, Rusko
- Oděsa, Ukrajina
- Orel, Rusko
- Petrohrad, Rusko
- Petrozavodsk, Rusko
Pleven, Bulharsko- Port-sur-Saône, Francie
- Radom, Polsko
Siao-kan, Čína- Siedlce, Polsko
- Terespol, Polsko
- Ťumeň, Rusko
Reference
- ↑ a b Численность населения на 1 января 2024 г. и среднегодовая численность населения за 2023 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2024. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.belorusko.cz [online]. [cit. 2007-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-03.
- ↑ Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brest na Wikimedia Commons - Přehlídka Rudé armády a Wehrmachtu v Brestu po společném rozdělení Polska, 22. 9. 1939 (video)
- Městský portál (rusky)
- článek o Brestu v Běloruských listech (česky)
- Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus) (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Brest_(Bělorusko) |
