| Brestská oblast Брэ́сцкая во́бласць | |
|---|---|
 Brestská oblast na mapě Běloruska | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Brest |
| Status | oblast |
| Souřadnice | 52°22′57″ s. š., 25°11′59″ v. d. |
| Rozloha | 32 790,68 km² |
| Časové pásmo | UTC +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 386 982 (2016) |
| Hustota zalidnění | 42,3 obyv./km² |
| Národnostní složení | Bělorusové — 88% Rusové — 6,4% Ukrajinci — 2,9% Poláci — 1,3% |
| Správa regionu | |
| Stát | Bělorusko Bělorusko |
| Nadřazený celek | Bělorusko Bělorusko |
| Podřízené celky | 16 rajónů |
| Vznik | 4. prosinec 1939 |
| předseda | Kostantin Andrejevič Sumar |
| Měna | Běloruský rubl (BYR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brestská oblast (bělorusky Брэсцкая вобласць, rusky Брестская область, polsky Obwód brzeski) je administrativně-územní jednotka na jihozápadě Běloruska při hranicích s Polskem a Ukrajinou. Administrativním městem je Brest. Zaujímá rozlohu 32 300 km². K 1. 1. 2024 na jeho území žilo 1 308 569 obyvatel.
Geografie
Brestská oblast se nachází v jihozápadní části Běloruska. Maximální délka od severu k jihu je 166 km a od východu na západ celkem 300 km. Zaujímá rozlohu 32,791 km² (15,7% území Běloruska).
Na východě sousedí s Minskou a Homelskou oblastí, na severu s Hrodenskou oblastí, na jihu s Rovenskou a Volyňskou oblastí na Ukrajině, na jihozápadě s Lublinským vojvodstvím a na západě s Podleským vojvodstvím v Polsku.
Reliéf
Reliéf je charakterizován jako rovinný a nížinný. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 140 a 200 metry nad mořem. Jihozápadní část zabírá Běrasceské Polesí, na východě Pripjaťské Polesí a mezi nimi se nachází Zaharoddzje. V severozápadní části leží velká část Prybužanské roviny a na severu Baranavická rovina a část Navahrudské vysočiny.
Nejvyšší bod dosahuje výšky 267 m n. m., nachází se na jižních svazích Navahrudské vysočiny. Nejnižší místo leží ve výšce 121 m n. m., leží v údolí řeky Západní Bug na hranici s Polskem.
Nerostné bohatství
Oblast má přírodní zdroje, které jsou základem pro vývoj průmyslové výroby s využitím místních přírodních zdrojů. Je to především stavební kámen, snadno tavitelné a žáruvzdorné jíly, sklo, stavební písek, rašelina, sapropel, štěrk, ložiska ropných břidlic a hnědého uhlí.
Podnebí a vegetace
Podnebí je mírné kontinentální. Průměrná lednová teplota se pohybuje od -4,4°С v Brestu až k -6°С ve městě Baranavičy, v červenci 18 až 18,8°С. Pro oblast jsou charakteristické teplé zimy s častými oblevami. Vegetační období se pohybuje v rozmezí 258 a 260 dní na jihozápadě, od 240 do 245 dní na severovýchodě. Úhrn srážek se pohybuje mezi 550 a 645 mm za rok.
Lesy (borovicové, březové, olšové) pokrývají asi 36% jeho území. Zachovaly se velké lesní masivy jako je Bělověžský, Ružanský a Šarašoŭský prales. Bažiny jsou většinou nízko položená a pokrývají asi 20% území.
Hydrografie
Řek patří do povodí Dněpru (Pripjať s přítokem Pina), Němenu (Ščara) a Západního Bugu (Muchavec). Na jeho území se nachází Dněpersko-bugský, Ahinský a Mikaševický kanál. Největšími jezery jsou Vyhanavské, Černé, Sporaŭské, Babrovické jezero. Na teritoriu byly vystavěny přehrady Loktyšy, Sjaljec a Pahost.
Na území leží 44 jezer a 30 přehrad, protéká jím více než 80 řek.
Doprava
Brestskou oblastí prochází tranzitní koridor Berlín – Varšava – Brest – Minsk – Moskva, rozsáhlá železniční a silniční síť. Nabízí jednoduchý způsob, jak přicestovat do Vilniusu a Kyjev, což vytváří příznivé podmínky pro přepravu cestujících a nákladů z Evropy do Ruska, Ukrajiny a dalších zemí. Hlavní železniční uzel se táhne na trase Brest, Baranavičy, Luniněc, Žabinka. Hlavní silnice propojuje města ve směru Brest – Minsk, Brest – Homel.
V Brestu se nachází mezinárodní letiště první kategorie, který je uzpůsoben pro přepravu těžkých letadel jako Boeing 747. Na řekách Pripjať, Pina, Muchavec, Styr, Haryň a Dněpersko-bugském kanále je provozována vodní doprava. Mikaševický kanál používá společnost РУП „Граніт“ pro vývoz výrobků na řece Dněpr a dále po Dněpru. Územím oblasti prochází také ropovod Družba a plynovody Toržok – Minsk – Ivacevičy a Kobryn – Brest – Varšava.
Administrativní dělení (rajóny)
Brestská oblast se skládá ze 16 rajónů, které jsou uvedé v následující tabulce:
| # | Český název | Původní název | Administrativní centrum | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (2009) |
Hustota obyv./km² |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Běrasceský rajón | Берасьцейскі раён | Běrasce | 1544,97 | 39 426 | 25,52 |
| 2 | Baranavický rajón | Баранавіцкі раён | Baranavičy | 2202,32 | 41 902 | 19,03 |
| 3 | Bjarozaŭský rajón | Бярозаўскі раён | Bjaroza | 1412,77 | 66 988 | 47,42 |
| 4 | Hancavický rajón | Ганцавіцкі раён | Hancavičy | 1709,58 | 31 170 | 18,23 |
| 5 | Drahičynský rajón | Драгічынскі раён | Drahičyn | 1855,06 | 42 948 | 23,15 |
| 6 | Žabinkaŭský rajón | Жабінкаўскі раён | Žabinka | 684,17 | 25 031 | 36,59 |
| 7 | Ivanaŭský rajón | Іванаўскі раён | Ivanava | 1551,41 | 43 586 | 28,09 |
| 8 | Ivacevický rajón | Івацэвіцкі раён | Ivacevičy | 2998,11 | 59 906 | 23,2 |
| 9 | Kamjaněcký rajón | Камянецкі раён | Kamjaněc | 1687,11 | 39 143 | 23,2 |
| 10 | Kobrynský rajón | Кобрынскі раён | Kobryn | 2039,79 | 88 037 | 43,16 |
| 11 | Luniněcký rajón | Лунінецкі раён | Luniněc | 2708,51 | 73 200 | 27,03 |
| 12 | Ljachavický rajón | Ляхавіцкі раён | Ljachavičy | 1352,31 | 30 498 | 22,55 |
| 13 | Malarycký rajón | Маларыцкі раён | Malaryta | 1373,63 | 25 780 | 18,77 |
| 14 | Pinský rajón | Пінскі раён | Pinsk | 3252,77 | 51 997 | 15,99 |
| 15 | Pružanský rajón | Пружанскі раён | Pružany | 2825,91 | 52 511 | 18,58 |
| 16 | Stolinský rajón | Столінскі раён | Stolin | 3342,06 | 80 695 | 24,15 |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brestská oblast na Wikimedia Commons - Stránky oblasti Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Brestská_oblast |
