Spolu s Pozzem, dalším skvělým trenérem byl zastáncem taktického rozestavení 2-3-2-3. Jako trenér vedl Juventus ve slavném období čtyř vítězství v řadě - čímž stanovil tehdejší rekord pro trenéra, který byl překonán až o 75 let později Allegrim. Připojil se k trenéru Pozzovi u reprezentace Itálie na MS 1934.
V prosinci1934 byl náhle propuštěn z klubu Bianconeri z osobních důvodů, ve skutečnosti byli zvěsti o údajné homosexualitě trenéra. To bylo v době kdy vládla v Itáliifašisté. Deset let zůstal na okraji fotbalového světa.
Po válce se připojil k Interu. Od roku 1950 se připojoval některým týmům jako asistent trenéra anebo jako technický ředitel. V roce 1950 byl spolu se spolujezdcem zraněn při autonehodě. Zemřel v roce 1965 ve věku 74 let v nemocnici v Sanremu na následky vážné nemoci, která ho postihla o měsíc dříve, během plavání v moři.
Za tyto sportovní zásluhy byl v roce 2014 uveden do Síně slávy italského fotbalu. [1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carlo Carcano na Wikimedia Commons 
