| Charline Van Snicková | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. září 1990 (33 let) Lutych |
| Povolání | judistka |
| Web | charlinevansnick |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH
| ||
| bronz | LOH 2012 | superlehká váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| DQ | MS 2013 | superlehká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | EH / ME 2015 | superlehká váha |
| zlato | ME 2016 | superlehká váha |
| stříbro | ME 2012 | superlehká váha |
| stříbro | ME 2013 | superlehká váha |
| bronz | ME 2010 | superlehká váha |
| bronz | ME 2020 | pololehká váha |
Charline Van Snicková (francouzsky Charline Van Snick; * 2. září 1990 v Lutychu, Belgie) je belgická zápasnice – judistka valonského původu. Je majitelkou bronzové olympijské medaile z roku 2012.
Sportovní kariéra
S judem začal v 6 letech v Saive nedaleko Lutychu pod vedením svého otce. Následně vystřídala několik trenéru, kde nejznámějším byl Cédric Taymans. Jako úspěšná juniorka měla v seniorském věku na co navazovat, belgické ženské judo patřilo na konci 20. století k nejlepšímu na světě. Její vstup mezi seniorku byl nadmíru povedený a vyústil v bronzovou olympijskou medaili na olympijských hrách v Londýně. V roce 2016 se kvalifikovala přímo na olympijské hry v Riu, ale olympijský los k ní nebyl nakloněný. V prvním kole si poradila submisí (škrcení) se silnou Rumunkou Monicu Ungureanuovou, ale ve druhém kole jí vystavila stopku domácí Brazilka Sarah Menezesová.
Dopingová kauza
V roce 2013 svoji pozici potvrzovala, ale koncem sezony přišla studená sprcha v podobě pozitivního dopingového nálezu na kokain. Pozitivní test měla po mistrovství světa 2013, kde brala bronzovou medaili. Své pochybení však rezolutně popřela a obrátila se na soud.[1] Po půlroce soudních tahanic soud uznal její obhajobu na základě analýzy jejích vlasů a dvouletý trest zrušil. Z vlasové analýzy vyplynulo, že v období mezi srpnem a říjnem sice měla pozitivní nález, ale ten byl 200x nižší než dovolené množství. Navíc v období od roku 2011 do srpna 2013 pozitivní hodnoty neměla. Soud vzal v potaz neúmyslnost užití, kterou sama vysvětlovala jako snahu třetí osoby jí uškodit. Soud potvrdil odebrání bronzové medaile.[2]
Vítězství
- 2010 - 3x světový pohár (Sofia, Birmingham, Rotterdam)
- 2011 - 3x světový pohár (São Paulo, Amsterdam, Čching-tao)
- 2012 - 1x světový pohár (Düsseldorf)
- 2013 - 1x světový pohár (Samsun)
- 2014 - 1x světový pohár (Taškent)
- 2015 - 1x světový pohár (Düsseldorf)
Výsledky
| Turnaj | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | ||||||||||||||
| superlehká váha | ||||||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | 3. | úč. | |||||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | — | — | úč | 5. | DQ | — | úč. | |||||||||||||||||
| Evropské hry | 1. | |||||||||||||||||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | — | — | 3. | úč. | 2. | 2. | x | 1. | ||||||||||||||
| MS juniorů | — | úč. | 5. | |||||||||||||||||||||
| ME juniorů | — | — | 3. | 1. | ||||||||||||||||||||
| ME kadetů | úč. | |||||||||||||||||||||||
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-10.
- ↑ http://100judo.com/post/charline-van-snick-didnt-take-cocaine
Externí odkazy
- Charline Van Snicková v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Charline Van Snickové na judoinside.com
- Výsledky a novinky Charline Van Snickové na judobase.org
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Charline_Van_Snicková |
