 Chlupáček | |
|---|---|
 Chlupáček hadincovitý (Pilosella echioides) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | čekankové (Cichorioideae) |
| Rod | chlupáček (Pilosella) Hill, 1756 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlupáček (Pilosella) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Ve starších systémech byl řazen do příbuzného rodu jestřábník (Hieracium) jako jeho podrod. Patří k taxonomicky velmi složitým skupinám rostlin, především vlivem morfologické i genetické proměnlivosti jednotlivých druhů a jejich rozsáhlé hybridizace. Do rodu je aktuálně řazeno na 250 druhů rozšířených v temperátní Eurasii, od západní Evropy a severozápadní Afriky po Mongolsko a centrální Sibiř. Introdukovaně vyrůstají též v Severní Americe.[1]
Popis
Převážně vytrvalé byliny, chlupaté nebo lysé, s květy nejčastěji žlutými, ale též oranžovými, červenými či bělavými, pouze jazykovitými, uspořádanými v několika, mnoha či výjimečně i jediném vrcholovém úboru. Často mají podzemní nebo nadzemní výběžky, jimiž na stanovišti vytvářejí klonání kolonie; jen málo druhů roste trsnatě. Plodem jsou nažky s chmýrem, šířící se větrem.[2]
Oproti rodu Hieracium se mnoho zástupců rodu Pilosella rozmnožuje jak výběžky, tak i semeny, zatímco pravé druhy rodu Hieracium se rozmnožují pouze semeny. U rodu Pilosella jsou navíc mnohé jednotlivé rostliny schopny vytvářet jak normální pohlavní, tak nepohlavní (apomiktická) semena; apomixie převažuje u hybridogenních, polyploidních taxonů. Ustálené hybridogenní druhy jsou plodné, častí náhodní hybridi jsou zpravidla sterilní. Rostliny rodu Hieracium naproti tomu vytvářejí semena takřka výhradně apomikticky.[3]
Dalším rozdílem je, že všechny druhy rodu Pilosella mají listy s hladkými (celokrajnými) okraji, zatímco většina druhů rodu Hieracium má listy výrazně zubaté až hluboce vykrajované nebo dělené.[2]
Taxonomie
Rod patří ke kritickým taxonům rostlin, jejichž určování v terénu je často velice obtížné. Na vině je jednak velká morfologická proměnlivost jednotlivých druhů, jejich cytologická variabilita (tentýž druh se může například vyskytovat jako tetraploid, pentaploid i hexaploid) a především vzájemná hybridizace, a to i zpětná s původními rodiči, popřípadě vícenásobná, především na stanovištích, kde se pohromadě vyskytují jedinci několika potenciálních rodičovských taxonů, přičemž vznikají nepřehledné tzv. hybridní roje.[3][4]
Stav, kdy vzniklo velké množství blízce příbuzných druhů, které navíc nejsou od sebe příliš odlišné, dal vzniknout systematické pomůcce, a to stanovením tzv. hlavních a vedlejších druhů. Hlavní druh je takový, který nese unikátní, dobře vyhraněnou, málo proměnlivou a dobře rozpoznatelnou sadu poznávacích znaků. Vedlejší druh je pak ten, který nese znaky nějakého dalšího, hlavního druhu, přičemž nemusí být nutně hybridního původu. Vzájemné vztahy se pak zapisují jako v následujícím případě:
- Pilosella rothiana (Pilosella echioides > Pilosella officinarum), což značí: Vedlejší druh chlupáček štětinatý (Pilosella rothiana) nese znaky hlavních druhů Pilosella echioides a Pilosella officinarum, má však blíže k prvnímu z nich.[5][3]
Druhy v Česku
V české květeně se vyskytuje asi 62 druhů chlupáčků, nepočítaje v to různé náhodně popsané křížence;[6] z toho 10 je považováno za tzv. základní druhy (viz výše).[3] Jimi jsou:
- Chlupáček Bauhinův (Pilosella bauhini) – termofytikum a teplejší mezofytikum, suché trávníky, lesní lemy, ruderály
- Chlupáček hadincovitý (Pilosella echioides) – pouze jižní Morava a širší okolí Prahy, na živinami chudých skalních výchozech a v nezapojených suchých trávnících
- Chlupáček chocholičnatý (Pilosella cymosa) – suché trávníky, skalní výchozy, teplomilné doubravy
- Chlupáček myší ouško (Pilosella lactucella) – spíše chladnější oblasti, acidofilní a bezkolencové louky, slatiniště
- Chlupáček oněžský (Pilosella onegensis) – roztroušeně ve východní polovině republiky, podhorské a horské louky
- Chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) – alpínské a subalpínské louky, zplaněle též v nižších polohách
- Chlupáček trsnatý (Pilosella caespitosa) – roztroušeně na lukách v mezofytiku
- Chlupáček úzkolistý (Pilosella piloselloides) – roztroušeně na většině území, podhorské louky, suché trávníky, písčiny, ruderály
- Chlupáček velkoúborný (Pilosella leucopsilon) – pouze jižní Morava, suché trávníky a teplomilné doubravy
- Chlupáček zední (Pilosella officinarum) – běžný v celé republice, nezapojené trávníky, skalní výchozy[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ Pilosella Hill | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Chrtek J. (2004): Hieracium L. – jestřábník. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, p. 540–701, Academia, Praha.
- ↑ a b c d e KRAHULEC, František. Chlupáčky (Pilosella): příčiny velké variability populací a jak je studovat. Zprávy ČBS. Roč. 56, čís. 2, s. 219–228.
- ↑ a b Kaplan, Zdeněk (ed.): Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2019
- ↑ PILOSELLA BIFURCA (M. Bieb.) F. W. Schultz et Sch. Bip. – chlupáček dvouvidličný / chlpánik vidlicový | BOTANY.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Pilosella – chlupáček • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlupáček na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chlupáček_(Pilosella) |
