| Chromylchlorid | |
|---|---|
 Lahvička s chromylchloridem | |
 Strukturní vzorec | |
 3D model | |
| Obecné | |
| Systematický název | dichlorid-dioxid chromový |
| Anglický název | Chromyl chloride |
| Sumární vzorec | CrO2Cl2 |
| Vzhled | krvavě červená dýmavá kapalina podobná bromu |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14977-61-8 |
| Číslo EC (enzymy) | 239-056-8 |
| PubChem | 22150757 |
| ChEBI | CHEBI:33038 |
| UN kód | 1758 |
| SMILES | Cl[Cr](Cl)(=O)=O |
| InChI | InChI=1S/2ClH.Cr.2O/h2*1H;;;/q;;+2;;/p-2 |
| Číslo RTECS | GB5775000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 154,9008 g/mol |
| Teplota tání | −96,5 °C (176,7 K) |
| Teplota varu | 117 °C (390 K) |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS05  GHS07  GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H271 H314 H317 H340 H350 H410 |
| P-věty | P201 P210 P280 P303+361+353 P305+351+338+310 P308+313[1] |
| NFPA 704 |  0
3
2
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chromylchlorid je anorganická sloučenina se vzorcem CrO2Cl2. Jedná se o červenohnědou sloučeninu, která je při pokojové teplotě těkavá, což je pro sloučeniny přechodných kovů neobvyklé.
Příprava
Chromylchlorid lze připravit reakcí chromanu draselného nebo dichromanu draselného s chlorovodíkem v přítomnosti kyseliny sírové a následnou destilací.[2][3]
- K2Cr2O7 + 6 HCl → 2 CrO2Cl2 + 2 KCl + 3 H2O
Kyselina sírová slouží jako dehydratační činidlo. Lze jej také připravit reakcí oxidu chromového s bezvodým chlorovodíkem:
- CrO3 + 2 HCl ⇌ CrO2Cl2 + H2O
Metoda používaná k přípravě chromylchloridu je základem kvalitativního testu na chloridy: vzorek podezřelý z obsahu chloridů se zahřeje se směsí dichromanu draselného a koncentrované kyseliny sírové. Je-li přítomen chlorid, vzniká chromylchlorid, což se projeví červenými výpary CrO2Cl2. Analogické sloučeniny se netvoří s fluoridy, bromidy, jodidy a kyanidy.
Činidlo pro oxidaci alkenů
Chromylchlorid oxiduje vnitřní alkeny na alfa-chlorketony nebo příbuzné deriváty.[4] Rovněž působí na benzylové methylové skupiny za vzniku aldehydů Étardovou reakcí. Vhodným rozpouštědlem pro tyto reakce je dichlormethan.[5]
Bezpečnostní aspekty
Chromylchlorid se při styku s vodou prudce rozkládá za vzniku kyseliny chlorovodíkové (HCl) a kyseliny chromové (H2CrO4). Přestože není hořlavý, je silným oxidačním činidlem a při styku s hořlavými látkami se může samovolně vznítit nebo explodovat. V případě požáru nesmí dojít k přímému kontaktu s vodou.
Je navíc silně žíravý a snadno popálí kůži a oči a požití by způsobilo vážné vnitřní zranění. Jeho výpary rovněž silně dráždí všechny části těla.[6]
Časté vystavení kůže chromylchloridu může mít za následek vznik vředů.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chromyl chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ Chromyl chloride 200042 [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-16.
- ↑ MOODY, B.J. Comparative Inorganic Chemistry. Londýn: Edward Arnold, 1965. 381 s. ISBN 0-7131-3679-0.
- ↑ SISLER, Harry H.; E. RIARCHI, Logis. Chromyl Chloride [Chromium(VI) Dioxychloride]. Příprava vydání W. Conard Fernelius. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9780470132333. DOI 10.1002/9780470132333.ch63. S. 205–207.
- ↑ FREEMAN, Fillmore; DUBOIS, Richard H.; MCLAUGHLIN, Thomas G. Aldehydes by Oxidation of Terminal Olefins with Chromyl Chloride: 2,4,4-Trimethylpentanal. Org. Synth.. S. 4. DOI 10.15227/orgsyn.051.0004.
- ↑ FREEMAN, Fillmore. Chromyl Chloride. [s.l.]: Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis, 2004. ISBN 0471936235. DOI 10.1002/047084289X.rc177.
- ↑ a b Laboratory Handbook of Toxic Agents. [s.l.]: Royal Institute of Chemistry, 1966. Dostupné online. S. 79.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chromylchlorid na Wikimedia Commons - Chromyl chloride
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chromylchlorid |
