Plavuník

Plavuník
Plavuník cypřiškovitý
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	plavuně (Lycopodiophyta)
Třída	vlastní plavuně (Lycopodiopsida)
Řád	plavuňotvaré (Lycopodiales)
Čeleď	plavuňovité (Lycopodiaceae)
Rod	plavuník (Diphasiastrum) Holub, 1975
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plavuník (Diphasiastrum) je rod rostlin z čeledi plavuňovitých (Lycopodiaceae). Je úzce příbuzný s rodem plavuň a některými moderními systémy je do něho v jeho širokém pojetí zahrnován.^[1]

Všeobecný popis

Plavuník má pseudomonopodiální větvení, sporofyl a trofofyl je tvarově rozlišený, výtrusnicový klas je vždy odlišen. Jeho listy jsou uspořádány do 4 řad a jsou šupinovité. Lodyhy jsou plazivé a sterilní větve zploštělé. Rostlina žije v kořenové symbióze s houbami, které jsou citlivé na znečištění. Proto je výskyt plavuníku ovlivněn čistotou životního prostředí.

Rozšíření

Tento rod je rozšířen kosmopolitně, tedy ve všech podnebných pásech, ačkoli se nejvíce vyskytuje v arktických a boreálních oblastech severní polokoule. Na jihu se nachází v horách Jižní Ameriky, kde dosahuje nejjižnějšího bodu, v provincii Jujuy v severozápadní Argentině, na Nové Guineji a na ostrovech Marquesas v Tichém oceánu, ale je vázán na vlhké podnebí po většinu roku (v chladném podnebí je chráněn přes zimu vrstvou sněhu).
Rod Diphasiastrum obsahuje 16 druhů a četné křížence tohoto rodu. Mnohé z těchto hybridů jsou schopné dobré reprodukce, která jim zajišťuje častý výskyt. Základní počet chromozomů pro tento rod je 23, což je výrazně odlišuje od ostatních plavuňovitých.

Druhy v Česku

V České republice se vyskytuje 6 druhů plavuníků, z toho 3 základní druhy a 3 hybridogenní taxony vzniklé jejich vzájemným křížením. Často jsou vázány na disturbovaná stanoviště jako paseky po těžbě, sjezdovky, průseky, vřesoviště apod., rostou též ve světlejších, zpravidla jehličnatých lesích, nejvíce v oreofytiku a mezofytiku.^[2]

• Plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum ) – Nejčastější z českých plavuníků. Roste obvykle na kyselých půdách v řídkých lesích a na vřesovištích podhorského až horského stupně. V květeně ČR silně ohrožený (C2b).^[3]
• Plavuník cypřiškovitý (Diphasiastrum tristachyum)
• Plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum ) – Druh vázaný na alpínské bezlesí (vyfoukávané smilkové trávníky apod.). V ČR se vyskytuje jako silně ohrožený glaciální relikt, tedy druh, který se dochoval z období ledového a meziledového.^[4]

• Plavuník Zeillerův (Diphasiastrum ×zeilleri )
• Plavuník Øellgaardův (Diphasiastrum ×oellgaardii)
• Plavuník Isslerův (Diphasiastrum ×issleri) – Roste na narušených plochách, vřesovištích, při okrajích jehličnatých lesů a spíše na chudých a kyselých půdách. V ČR kriticky ohrožený druh.^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diphasiastrum na anglické Wikipedii.

Literatura

• DOSTÁL, Petr.: Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin, 2.vyd, Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, Praha 2006, strana 84
• URFUS, Tomáš; VÍT, Petr. Plavuníky - tajemní návštěvníci z pravěku. Živa. 2009, čís. 6. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plavuník na Wikimedia Commons
• Taxon Diphasiastrum ve Wikidruzích