Diskrétní matematika je zastřešující pojem pro obory matematiky nakládající fundamentálně s množinami, nad nimiž není zavedeno uspořádání (jejich prvky nelze seřazovat), nebo množinami uspořádanými, avšak nikoli hustě (neplatí, že pro každé dva různé prvky je v množině přítomen také prvek, jenž dle daného konkrétního uspořádání patří mezi tyto dva prvky). Vymezení diskrétní matematiky z jejího zaměření nevyjímá konečné ani nekonečné objekty.
Matematické struktury, jimiž se zabývá diskrétní matematika, jsou charakteristické tím, že obecně nejmenší možná změna vstupní hodnoty nebo prvku v nich znamená nikoli nepatrnou změnu výstupní hodnoty nebo celku. Lze též říci, že do diskrétních matematických konstrukcí nelze zasahovat s „nekonečnou jemností“. Slovo diskrétní je míněno jako opak spojitého.
Významnými pojmy diskrétní matematiky jsou celá čísla a grafy.
Literatura
- Matoušek, J., Nešetřil, J.: Kapitoly z diskrétní matematiky. Karolinum, Praha 2002
- Radim Bělohlávek, Vilém Vychodil: Diskrétní matematika pro informatiky I. Olomouc 2006
- Radim Bělohlávek, Vilém Vychodil: Diskrétní matematika pro informatiky II. Olomouc 2006
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu diskrétní matematika na Wikimedia Commons
Související články
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Diskrétní_matematika |
