Dmitrij Timofejevič Jazov

Dmitrij Timofejevič Jazov
Dmitrij Timofejevič Jazov, 2009
Narození	8. listopadu 1924 Jazovo
Úmrtí	25. února 2020 (ve věku 95 let) Moskva
Místo pohřbení	Federální vojenský památeční hřbitov
Alma mater	Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Moskevská vyšší vojenská velitelská škola Frunzeho vojenská akademie
Povolání	voják, důstojník, voják, vojenský velitel a politik
Ocenění	Řád rudé hvězdy (1945) medaile Za bojové zásluhy (1953) Řád rudého praporu (1963) Leninův řád (1971 a 1981) Honorary decree of the Presidium of the Supreme Soviet of the Azerbaijan SSR (1973) … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Funkce	ministr obrany Sovětského svazu (1987–1991) poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dmitrij Timofejevič Jazov (Дмитрий Тимофеевич Язов; 8. listopadu 1924,^[1] Jazovo – 25. února 2020, Moskva^[2][3]) byl ruský voják, důstojník, politik a jediný maršál Sovětského svazu narozený na Sibiři. Byl veteránem druhé světové války a také jediným maršálem, který nedostal titul Hrdina Sovětského svazu.

Život

Po druhé světové válce, které se aktivně účastnil, studoval na vojenských školách a stal se vojákem z povolání. V 70. letech sloužil také v Československu a v letech 1979–1980 se dokonce stal velitelem okupačních vojsk v této zemi. V osmdesátých letech sovětská vojska prohrávala v afghánské válce a v květnu 1987 se západoněmeckému mladíkovi Mathiasi Rustovi podařilo na jednomotorovém letadélku Cessna 172 proniknout celou západní radarovou clonu Sovětského svazu a přistát na Rudém náměstí. Tohoto fiaska využil Michail Gorbačov k odvolání nejvyššího vedení armády a jmenování vlastního člověka, nepříliš významného generála Dmitrije Jazova do funkce ministra obrany.^[4] V roce 1990 byl jmenován maršálem SSSR. V tomto období se připojil k protigorbačovským konzervativcům, jak dokládá jeho vystoupení na neveřejném zasedání zákonodárného sboru, kde společně se šéfem KGB Krjučkovem a ministrem vnitra Pugem prohlásili, že země se v důsledku Gorbačovovy politiky řítí do katastrofy.^[5] Na tuto situaci reagoval Michail Gorbačov tajnou schůzkou s Borisem Jelcinem a kazašským prezidentem Nursultanem Nazarbajevem, při níž se dohodli o odvolání sovětského premiéra Pavlova, šéfa KGB Krjučkova a ministra obrany Jazova. V místnosti však bylo namontováno odposlouchávací zařízení a Krjučkov se tak o tomto záměru dozvěděl. 5. srpna 1991 se po Gorbačovově odjezdu na krymskou dovolenou sešli sovětští konzervativci a přistoupili k přípravě převratu. Ten začal 19. srpna o pravoslavném svátku Proměnění Páně a trval tři dny. Řízení země se ujal Státní výbor v čele s viceprezidentem Gennadijem Janajevem. Členy výboru se stali Krjučkov, Pugo, Pavlov a také Dmitrij Jazov. Puč byl nakonec neúspěšný.^[6] Dmitrij Jazov nebyl sice trestně stíhán^[7], musel však odejít do penze.

Prezident Vladimir Putin v roce 2004 vyznamenal Dmitrije Jazova řádem, který se uděluje za „výkony v prospěšných sociálních činnostech“.^[8] 27. března 2019 odsoudil soud v litevském Vilniusu Dmitrije Jazova v nepřítomnosti k deseti letům vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, v souvislosti s jeho rolí ministra obrany SSSR v lednu 1991, kdy při útoku sovětských vojáků proti vilniuskému televiznímu centru zahynulo 14 lidí.^[7]

Řády a vyznamenání

• Řád rudé hvězdy – 1945
• Řád rudého praporu – 1963
• Leninův řád – 1971 a 1981
• Řád vlastenecké války I. třídy – 1985
• Řád Říjnové revoluce – 1991
• Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – 1945
• Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva – 1948
• Medaile Za bojové zásluhy - 1953
• Medaile 40. výročí Ozbrojených sil SSSR – 1958
• Jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – 1965
• Medaile 50. výročí Ozbrojených sil SSSR – 1968
• Pamětní medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina – 1970
• Jubilejní medaile 30. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – 1975
• Medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR – 1978
• Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani

Odkazy

Reference

Literatura

• MALIA, Martin, 2004. Sovětská tragédie. Praha: Argo. 566 s. ISBN 80-7203-566-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmitrij Timofejevič Jazov na Wikimedia Commons
• Osoba Dmitrij Timofejevič Jazov ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dmitrij Timofejevič Jazov
• Dmitrij Timofejevič Jazov na cultureworld.wz.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: js2005303630 GND: 119396971 ISNI: 0000 0000 8842 3550 LCCN: nr90008856 SUDOC: 165694866 VIAF: 20489813 WorldCat Entities: E39PBJqk4gYC6BR63r33JVjgrq