| Dominic Stricker | |
|---|---|
.jpg) Dominic Stricker ve Wimbledonu 2023 | |
| Stát | Švýcarsko Švýcarsko |
| Datum narození | 16. srpna 2002 (21 let) |
| Místo narození | Grosshöchstetten, Švýcarsko[1] |
| Bydliště | Grosshöchstetten, Švýcarsko |
| Výška | 183 cm[1] |
| Hmotnost | 80 kg[1] |
| Profesionál od | 2020[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 352 148 USD |
| Tenisová raketa | HEAD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 20–20 |
| Tituly | 0 ATP, 5 challengerů |
| Nejvyšší umístění | 88. místo (2. října 2023) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2023) |
| French Open | 1. kolo (2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2023) |
| US Open | 4. kolo (2023) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 12–9 |
| Tituly | 2 ATP, 1 challenger, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 161. místo (27. června 2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240118a18. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dominic Stephan Stricker (* 16. srpna 2002 Grosshöchstetten, Bern) je švýcarský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 88. místě a ve čtyřhře v červnu 2022 na 161. místě. Trénuje ho Dieter Kindlmann.[3][1]
Ve švýcarském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 bielskou 2. světovou skupinou proti Estonsku, v níž vyhrál dvouhru a v páru s Marcem-Andreou Hüslerem i čtyřhru. Švýcaři zvítězili 5:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
V osmnácti letech vyhrál juniorské French Open 2020 ve dvouhře a po boku Itala Flavia Cobolliho i ve čtyřhře. Singlovou soutěž ovládl jako druhý Švýcar po Wawrinkovi v roce 2003. Zisk „doublu“ se na Roland-Garros naposledy před ním podařil Chilanu Fernandu Gonzálezovi v roce 1998.[5] Již v roce 2019 s Cobollim skončili v Paříži jako poražení finalisté deblové juniorky.[6] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval během října 2020 na 3. místě.[2][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval květnovým Geneva Open 2021,[3] kde jako člen páté světové stovky obdržel divokou kartu do dvouhry a s krajanem Marcem-Andreou Hüslerem i do čtyřhry. V singlové soutěži vyřadil čtyřicátého šestého hráče žebříčku Marina Čiliće[7] a poté o dvě místa výše postaveného Mártona Fucsovicse.[8] Ve čtvrtfinále vypadl se Španělem Pablem Andújarem z osmé desítky klasifikace. V ženevském deblu dohrál s Hüslerem také ve čtvrtfinále s pozdějšími šampiony Johnrm Peersem a Michaelem Venusem. Rovněž ve druhé hlavní soutěži, na stuttgartském MercedesCupu 2021, postoupil mezi poslední osmičku.[3] Ve druhém kole travnaté události poprvé porazil člena světové dvacítky, dvacátého v pořadí Huberta Hurkacze po zvládnutých obou tiebreacích.[9] Následně však nestačil na Američana Sama Querreyho.[10]
_(52128510777).jpg)
První finále na túře ATP proměnil v titul, když s Hüslerem ovládli čtyřhru Swiss Open Gstaad 2021. Ve finále zdolali polské deblisty Szymona Walkówa s Janem Zielińskim ve dvou setech. V 18 letech se stal nejmladším deblovým šampionem na okruhu od Mikaela Ymera na Stockholm Open 2016 a nejmladším vítězem gstaadské čtyřhry v otevřené éře.[11] Divokou kartu získal na říjnový Swiss Indoors 2022. Postupem z úvodního kola přes Američana ze čtvrté desítky Maxima Cressyho se v Basileji stal ve 20 letech nejmladším švýcarským vítězem zápasu od 19letého Federera v ročníku 2000.[3] Bodový zisk mu 27. října 2022 zajistil kvalifikování se na tzv. Turnaj mistrů do 21 let, Next Generation ATP Finals 2022 v Miláně, kde se stal nejmladším z osmi účastníků. Z červené skupiny postoupil z prvního místa do semifinále, v němž nenašel recept na Jiřího Lehečku.[12]
Po vyřazení v pěti navazujících kvalifikacích grandslamu od Australian Open 2022 do Australian Open 2023 debutoval na majorech dvouhrou na French Open 2023. V pařížském kvalifikačním kole přitom podlehl Argentinci Thiagu Agustínu Tirantemu, ale po odstoupení Garína získal místo v hlavní soutěži. V jejím úvodu jej vyřadila světová sedmnáctka Tommy Paul.[13] Kvalifikační soutěží prošel ve Wimbledonu 2023. Do londýnského grandslamu vstoupil vítězstvím v pěti setech nad Australanem Alexejem Popyrinem,[14] než jeho cestu soutěží ukončil desátý muž žebříčku Frances Tiafoe, který v duelu zahrál 23 es.[15][16] Ve druhém kole antukového Swiss Open Gstaad 2023 podlehl druhému nasazenému Srbovi Miomiru Kecmanovićovi. V gstaadské čtyřhře však s Wawrinkou triumfoval po finálovém vítězství nad nejvýše nasazeným párem, jenž tvořili Brazilec Marcelo Demoliner a Nizozemec Matwé Middelkoop. V předchozí kariéře spolu Švýcaři odehráli jedinou čtyřhru v kvalifikačním kole Davis Cupu 2023 proti Německu.[17]
Finále na okruhu ATP Tour
| ||||||||
Čtyřhra: 2 (2–0)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | červenec 2021 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Marc-Andrea Hüsler
|
 Szymon Walków Jan Zieliński
|
6–1, 7–6(9–7) |
| Vítěz | 2. | červenec 2023 | Gstaad, Švýcarsko (2) | antuka | Stan Wawrinka
|
 Marcelo Demoliner  Matwé Middelkoop
|
7–6(10–8), 6–2 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Challengery (5 D; 1 Č) | |
| ITF (0 D; 1 Č) | |
Dvouhra (5 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | březen 2021 | Lugano, Švýcarsko | tvrdý (h) |  Vitalij Sačko
|
6–4, 6–2 |
| 2. | leden 2022 | Cleveland, Spojené státy | tvrdý (h) |  Jošihito Nišioka
|
7–5, 6–1 |
| 3. | červenec 2022 | Zug, Švýcarsko | antuka |  Ernests Gulbis
|
5–7, 6–1, 6–3 |
| 4. | únor 2023 | Rovereto, Itálie | tvrdý (h) |  Giulio Zeppieri
|
7–6(10–8), 6–2 |
| 5. | květen 2023 | Praha, Česko | antuka |  Sebastian Ofner
|
7–6(9–7), 6–3 |
Čtyřhra (2 tituly)
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | květen 2021 | Madrid, Španělsko | antuka | Leandro Riedi
|
Johan Nikles Alberto Barroso Campos
|
2–6, 6–2, [12–10] |
| 2. | červenec 2021 | Perugia, Itálie | antuka | Vitalij Sačko
|
 Tomás Martín Etcheverry Renzo Olivo
|
6–3, 5–7, [10–8] |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorů: 1 (1–0)
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2020 | French Open | antuka | Leandro Riedi
|
6–2, 6–4 |
Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2019 | French Open | antuka | Flavio Cobolli
|
Matheus Pucinelli de Almeida Thiago Agustín Tirante
|
6–7(3–7), 4–6 |
| Vítěz | 2020 | French Open | antuka | Flavio Cobolli
|
Bruno Oliveira Natan Rodrigues
|
6–2, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominic Stricker na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Dominic Stricker na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240118a18. ledna 2024
- ↑ a b Dominic Stricker na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240118a18. ledna 2024
- ↑ a b c d e Dominic Stricker | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dominic Stricker na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230816a16. srpna 2023
- ↑ The Federer Effect? Stricker Wins All-Swiss RG Boys’ Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-10-10 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek. French Open: Shrnutí [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-10 [cit. 2023-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Dominic Stephen Stricker Stuns Marin Cilic In Geneva. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-05-18 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Following Roger Federer’s Advice, Dominic Stephan Stricker Serves Up Geneva Breakthrough. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-05-19 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Associated Press. Stricker, 18, stuns Hurkacz to reach Stuttgart quarterfinals. Tennis [online]. 2021-06-10 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MEYER, Luke. Sam Querrey hustles Stephan Stricker in the quarter of the Mercedes Cup.. Tennis Tonic [online]. 2021-06-12 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marc-Andrea Huesler/Dominic Stricker Victorious On Home Soil In Gstaad [online]. ATP Tour, 2021-07-25 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Lehečka je ve finále Next Gen ATP Finals! Postoupil po výhře nad Strickerem. TenisPortal.cz [online]. 2022-11-22 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Tennis, ATP – Roland-Garros 2023: Paul takes out Stricker. Tennis Majors [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dominic Stricker Relishing Wimbledon Debut But Can He Upset Frances Tiafoe?. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tiafoe hits 23 aces to blow away Stricker and reach third round. Flashscore.co.uk [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dominic Stricker | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dominic Stricker & Stan Wawrinka Win Gstaad Doubles Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominic Stricker na Wikimedia Commons - Dominic Stricker – oficiální stránky (německy) (anglicky)
- Dominic Stricker na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Dominic Stricker na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Dominic Stricker na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Dominic Stricker na X (dříve Twitteru)
- Dominic Stricker na Instagramu
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dominic_Stricker |
