| Flavio Cobolli | |
|---|---|
.jpg) Flavio Cobolli v kvalifikaci French Open 2023 | |
| Stát | Itálie Itálie |
| Datum narození | 6. května 2002 (22 let) |
| Místo narození | Florencie, Itálie[1] |
| Bydliště | Řím, Itálie |
| Výška | 183 cm[1] |
| Hmotnost | 74 kg[1] |
| Profesionál od | 2020[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 945 683 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 6–11 |
| Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 71. místo (5. února 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2024) |
| French Open | 1. kolo (2023) |
| Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2022, 2023) |
| US Open | 3. kolo kvalifikace (2022) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 0–2 |
| Nejvyšší umístění | 316. místo (11. dubna 2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240210a10. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Flavio Cobolli (* 6. května 2002 Florencie) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2024 na 71. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 316. místě. Trénuje ho otec Stefano Cobolli.[1]
V juniorském tenise si po boku Švýcara Dominica Strickera zahrál dvě finále čtyřhry na French Open. V roce 2019 skončili jako poražení finalisté a ročník 2020 ovládli po výhře nad Brazilci Brunem Oliveirou a Natanem Rodriguesem.[3] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše během ledna 2020 na 8. místě.[2]
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval v 19 letech květnovým Emilia-Romagna Open 2021 v Parmě. Jako 429. hráči žebříčku mu organizátoři udělili divokou kartu. První výhry dosáhl nad americkou světovou dvaadevadesátkou Marcosem Gironem po třísetové bitvě. Závěrečné dvě sady získal v tiebreacích a v utkání odvrátil tři mečboly.[4] Následně podlehl čtvrtému nasazenému Janu-Lennardu Struffovi z páté desítky klasifikace, když o postupu Němce rozhodla opět až rozhodující zkrácená hra. V lednu 2022 premiérově figuroval v Top 200, na 199. místě. První challengerový titul si odvezl z březnového Zadar Open 2022 po finálové výhře nad Polákem Danielem Michalskim ze čtvrté světové stovky. Bodový zisk jej katapultoval do Top 150.[5]
_(52129656073).jpg)
V sérii Masters debutoval po zisku divokých karet do dvouhry i čtyřhry římského Internazionali BNL d'Italia 2022. V singlové soutěži mu časnou porážku přivodil Američan ze čtvrté desítky Jenson Brooksby.[6] Úvodní kolo nepřešel ani v deblové polovině po boku Francesca Fortiho. Na mnichovském BMW Open 2023 se poprvé probojoval do čtvrtfinále na okruhu ATP. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace, v níž vyřadil české hráče z třetí stovky klasifikace Lukáše Rosola a Zdeňka Koláře. Ve dvouhře pak zdolal Australana Jordana Thompsona a Němce Oscara Otteho, než jej zastavil osmdesátý druhý muž pořadí Christopher O'Connell po třísetovém průběhu.[7]
Do hlavní grandslamové soutěže poprvé zasáhl v singlu French Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole však nenašel recept na španělskou světovou jedničku Carlose Alcaraze.[8] V říjnu 2023 si zahrál druhé a třetí finále na challengerech. Lisabonský Lisboa Belém Open ovládl po závěrečném triumfu nad Libanoncem Benjaminem Hassanem.[9] O dva týdny později prošel přes Slováka Alexe Molčana do souboje o titul v italské Olbii.[10] V něm však podlehl Francouzi Kyrianu Jacquetovi. Po skončení debutoval v elitní stovce žebříčku ATP, když se 23. října 2023 posunul ze 106. na 95. místo.[11] Kvalifikoval se tak na prosincový Next Generation ATP Finals 2023 v Džiddě pro osm nejlepších tenistů sezóny do 21 let.[12] Na turnaji nepostoupil ze čtyřčlenné skupiny, když jediné výhry dosáhl nad Švýcarem Dominicem Strickerem.[7]
Při premiérové účasti na melbournském majoru, Australian Open 2024, vyhrál první zápasy na grandslamu. V pětisetovém maratonu nejdříve, jako stý hráč žebříčku, porazil chilskou světovou osmnáctku Nicoláse Jarryho, čímž dosáhl debutové výhry nad členem Top 20 a druhé výhry nad příslušníkem Top 50.[13][14] Ve druhém kole zdolal o dvě příčky níže postaveného Pavla Kotova, než jej zastavila australská světová desítka Alex de Minaur.[15]
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Challengery (2 D) | |
| ITF (1 D) | |
Dvouhra (3 tituly)
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | duben 2021 | Antalya, Turecko | antuka |  Dragoș Nicolae Mădăraș
|
0–6, 6–3, 6–3 |
| 2. | březen 2022 | Zadar, Chorvatsko | antuka |  Daniel Michalski
|
6–4, 6–2 |
| 3. | říjen 2023 | Lisabon, Portugalsko | tvrdý |  Benjamin Hassan
|
7–5, 7–5 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2019 | French Open | antuka |  Dominic Stricker
|
 Matheus Pucinelli de Almeida Thiago Agustín Tirante
|
6–7(3–7), 4–6 |
| Vítěz | 2020 | French Open | antuka | Dominic Stricker
|
Bruno Oliveira Natan Rodrigues
|
6–2, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flavio Cobolli na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Flavio Cobolli na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
- ↑ a b Flavio Cobolli na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
- ↑ ROSSINGH, Danielle. Stricker pulls off junior double on historic day for Swiss tennis [online]. Roland Garros, 2020-10-10 [cit. 2020-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-13. (anglicky)
- ↑ Cobolli wins ATP debut match over Giron in Parma. Tennis.com [online]. 2021-05-23 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Super Cobolli: vince il primo Challenger ed è già top-150. Tenis Magazine [online]. 2022-03-27 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Internazionali, la giornata nera dell'Italia: fuori in sei. Giorgi ritirata. La Gazzetta dello Sport [online]. 2022-05-10 [cit. 2024-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-11. (italsky)
- ↑ a b Flavio Cobolli | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SRIDHAR, Shrivathsa. Alcaraz blasts past qualifier Cobolli in French Open first round. Reuters [online]. 2023-05-29 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ #NextGenATP Flavio Cobolli Earns Second Challenger Title, Boosts Jeddah Hopes. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-10-09 [cit. 2024-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-30. (anglicky)
- ↑ Olbia, Cobolli in finale: "Voglio la rivincita con Jacquet". Supertennis [online]. 2023-10-22 [cit. 2024-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-21. (italsky)
- ↑ ORRÙ, Mauro. Olbia. Il Challenger parla francese. Jacquet batte Cobolli e alza la coppa. Olbianova [online]. 2023-10-22 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Next Gen ATP Finals 2023 Qualifications. www.nextgenatpfinals.com [online]. Next Gen ATP Finals, 2023-11-08 [cit. 2024-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-05. (anglicky)
- ↑ Flavio Cobolli beats Nicolas Jarry in an epic marathon match at the Australian Open. UBITENNIS [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australian Open 2024: Cobolli eliminates Jarry. Tennis Majors [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ De Minaur races into Open fourth round. www.espn.co.uk [online]. ESPN, 2024-01-19 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Flavio Cobolli na Wikimedia Commons - Flavio Cobolli na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Flavio Cobolli na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Flavio Cobolli na Instagramu
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Flavio_Cobolli |
