 Dregea | |
|---|---|
 Dregea Dregea sinensis | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
| Rod | dregea (Dregea) E.Mey., 1838 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dregea[1] (Dregea) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to liány s jednoduchými vstřícnými listy a dužnatými květy v okolíkovitých květenstvích. Rod zahrnuje 12 druhů a je rozšířen v Africe a Asii. Druh Dregea volubilis je využíván v asijské medicíně, je zdrojem vlákna a používá se jako koření.
Popis
Zástupci rodu dregea jsou liány se vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou uspořádané ve svazečcích vrcholíčků, připomínajících okolík. Mají charakteristickou stavbu květů podčeledi Asclepioideae. Květenství i květy jsou dlouze stopkaté. Kalich je pětičetný. Koruna je dužnatá, tvořená 5 rozestálými korunními cípy. Tyčinky jsou přirostlé ke koruně. Hlava čnělka|čnělky je vypouklá až tlustě kuželovitá. Plodem je souplodí 2 tlustých měchýřků. Plody jsou na povrchu podélně rýhované až křídlaté.[2]
-
Listy Dregea volubilis -
Květenství Dregea volubilis -
Plody Dregea sinensis
Rozšíření
Rod dregea zahrnuje 12 druhů. Je rozšířen v jižní a jihovýchodní Asii a Africe. Velký areál má např. druh Dregea volubilis, rozšířený od Indie po Indonésii a Filipíny. V Číně rostou 4 druhy, z toho 3 endemické.[2]
Taxonomie
Rod Dregea je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Marsdenieae. Mezi nejblíže příbuzné rody, s nimiž tvoří rod Dregea monofyletickou skupinu, náleží Marsdenia, Telosma a monotypické rody Gunnessia a Cionura.[3][4]
Obsahové látky
Stonky a listy asijského druhu Dregea volubilis obsahují barvivo taraxerol, dále kempferol, glukosid kempferolu a saponiny. V semenech jsou obsaženy různé glykosidy.[5]
Význam
Mladé listy Dregea volubilis se v Číně přidávají do kari a používají se k léčení pyodermy a horeček u dětí. Kořeny slouží jako emetikum. Ze stonků se zíkává jemné vlákno. V indické medicíně jsou kořeny a stonky využívány jako emetikum a expektorans zejména při nachlazení, sinusitidě a nevolnosti. Listy se zevně aplikují zejména na opařeniny a boláky.[2][5]
Rod dregea není uváděn ze žádné české botanické zahrady.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c LI, Bingtao; GILBERT, Michael G.; STEVENS, W. Douglas. Flora of China: Dregea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WANNTORP, Livia et al. Towards a monophyletic Hoya (Marsdenieae, Apocynaceae): Inferences from the chloroplast trnL region and the rbcL-atpB spacer. Systematic Botany. 2006, čís. 31(3), s. 586–596. Dostupné online.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dregea na Wikimedia Commons 
Taxon Dregea ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dregea |
