Dyjsko-svratecký úval

Dyjsko-svratecký úval
Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu
Nejvyšší bod	355 m n. m. (Výhon)
Rozloha	1 453 km²
Střední výška	210 m n. m.
Nadřazená jednotka	Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední jednotky	Drahanská vrchovina, Vyškovská brána, Litenčická pahorkatina, Ždánický les, Dolnomoravský úval, Mikulovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Boskovická brázda, Bobravská vrchovina
Podřazené jednotky	Jaroslavická pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina, Pracká pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49° s. š., 16°30′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIIIA-1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Popis

Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, nivy a terasy řek Dyje, Jevišovky, Jihlavy a Svratky se sprašemi. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří Výhon (355 m n. m.),^[1] nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti Novomlýnských jezer.

Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.

Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého v Česku, v současnosti už hnízdění není prokázáno.

Do roku 1945, tedy konce druhé světové války, byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní předměstí Brna.

Odkazy

Reference

Literatura

• Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
• Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989, H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dyjsko-svratecký úval na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ge398801