| JUDr. Eduard Sturm | |
|---|---|
 Eduard Sturm | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Ve funkci: 1870 – 1871 | |
| Ve funkci: 1872 – 1889 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1865 – 1890 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci) (Sjednoc. německá levice) |
| Narození | 9. února 1830 Olomouc Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. srpna 1909 (ve věku 79 let) Bad Kirchberg Německá říše  Německá říše |
| Ocenění | Čestné občanství města Brna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard Mathias Sturm (9. února 1830 Olomouc[1] – 24. srpna 1909 Bad Kirchberg)[2][3][4][5] byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, jeden z předáků německých liberálů na Moravě, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Narodil se v Olomouci. Jeho otec Mathias Sturm tam byl profesorem na gymnáziu.[6] Studoval v Olomouci a Brně.[4] Absolvoval práva. Dosáhl titulu doktor práv.[2] Od roku 1852 působil v advokátní praxi v Brně.[4] V roce 1855 složil ve Vídni advokátské zkoušky. Od roku 1856 byl advokátem v Pešti.[6] Zde se naučil maďarsky, což později využil v parlamentní činnosti během jednání o rakousko-uherském vyrovnání.[4] V Pešti rovněž publikoval odborné články z oboru práva, pod jménem Adam Osten.[6] V roce 1861 byl přeložen do Brna, kde se zapojil do veřejného a politického života.[2] Byl členem mnoha brněnských německých spolků. V letech 1870–1872 zasedal v brněnském obecním výboru.[7]
V doplňovacích volbách 15. listopadu 1865 byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za kurii měst, obvod Jihlava.[8][9] Mandát zde obhájil v řádných zemských volbách v lednu 1867 i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867, dále v zemských volbách 1870, zemských volbách v září 1871 i brzy poté konaných zemských volbách v prosinci 1871, rovněž tak v zemských volbách 1878 a zemských volbách 1884.[9] Na sněmu tak město Jihlava zastupoval nepřetržitě až do roku 1890.[3]
Zemský sněm ho roku 1867[6] delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou. Rezignoval v roce 1869 během přestávky mezi IV. a V. zasedáním sněmovny. Opětovně byl ale do vídeňského parlamentu zemským sněmem vyslán roku 1870 a 1872. Slib složil 12. prosince 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za městskou kurii, obvod Jihlava, Třebíč atd. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885. Rezignaci na mandát oznámil dopisem 31. března 1889. Do parlamentu pak místo něj nastoupil Gustav Groß.[10]
Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[4][7][6] V roce 1878 zastával funkci náměstka předsedy zemského volebního výboru Ústavní strany na Moravě.[11] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[12] V období let 1879–1885 byl jedním z předsedů parlamentní frakce Sjednocená německá levice, po jejímž zániku přešel do Německorakouského klubu.[2]
Patřil mezi předáky moravských Němců a zůstal jím i poté, co roku 1872 trvale přesídlil do Vídně. V Říšské radě byl členem mnoha výborů a rakousko-uherských delegací. V lednu 1879 vedl opoziční projevy proti Berlínské smlouvě.[2] Opakovaně se vyjadřoval k jazykovým otázkám. Prosazoval zachování jednotného správního a soudního jazyka (tj. němčiny). Byl zastáncem svobody vyznání a nekonfesijního charakteru školství.[4]
Roku 1890 odešel z politiky kvůli nemoci.[2] Podle jiného zdroje byl důvodem k odchodu z politického života tlak německého nacionálního křídla.[7] Byl potom zvolen za člena státního soudního dvora.[2]
Kvůli srdečním potížím se vzdal i advokacie a žil v ústraní ve své vile v Döblingu. Zemřel v srpnu 1909.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f g Ottův slovník naučný, XXIV. díl. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. Kapitola Sturm, s. 309.
- ↑ a b PALÁNOVÁ, Hana: Poslanci Moravského zemského sněmu za okresy Jihlava a Třebíč v letech 1861 – 1914 [online]. muni.cz [cit. 2014-07-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Eduard Sturm. Bohemia. Srpen 1909, roč. 82, čís. 234, s. 2. Dostupné online.
- ↑ V Ottově slovníku naučném uváděno místo narození Brno.
- ↑ a b c d e Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Sturm, Eduard, s. 148. (německy)
- ↑ a b c JUDr. Eduard Mathias Sturm [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2014-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=19476
- ↑ a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Znaimer Wochenblatt, 31. 8. 1878, s. 1.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Sturm na Wikimedia Commons
- Čeští Němci
- Čeští advokáti
- Rakouští právníci
- Čeští místní politici
- Moravští politici
- Poslanci Moravského zemského sněmu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Členové Ústavní strany
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakousko-uherští politici německé národnosti
- Narození v roce 1830
- Narození 9. února
- Úmrtí v roce 1909
- Úmrtí 24. srpna
- Narození v Olomouci
- Čestní občané města Brna
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Sturm_(politik) |
