 Hlošina | |
|---|---|
 Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | hlošinovité (Elaeagnaceae) |
| Rod | hlošina (Elaeagnus) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlošina (Elaeagnus) je rod rostlin z čeledi hlošinovité (Elaeagnaceae). Hlošiny jsou keře, stromy a výjimečně i dřevnaté liány s jednoduchými stříbřitými listy. V květech chybí koruna a nahrazuje ji čtyřčetný kalich. Rod zahrnuje celkem asi 90 druhů a je rozšířen v mírných oblastech severní polokoule s přesahem do tropického pásu v Asii a Austrálii. V Evropě je domácí jediný druh, hlošina úzkolistá. Pochází ze Středomoří a je pěstována i v ČR. Jako okrasné dřeviny se pěstují i další druhy hlošin. Některé mají také jedlé plody.
Popis
Hlošiny jsou opadavé nebo stálezelené stromy, keře nebo výjimečně i dřevnaté liány s jednoduchými střídavými listy. Charakteristické je pro ně stříbřité až hnědavé odění z hvězdovitých až štítnatých chlupů. Některé druhy mají trny vzniklé přeměnou zkrácených větévek. Listy jsou jednoduché a většinou celokrajné, řapíkaté. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, jednotlivé nebo častěji nahloučené na zkrácených větévkách, často vonné. Kalich je srostlý, trubkovitý, čtyřčetný (výjimečně více, až osmičetný), zakončený rozestálými cípy. Kalich bývá z vnitřní strany barevný (bílý, smetanový nebo žlutý) a nahrazuje chybějící korunu. Tyčinky jsou 4, jsou připojeny v ústí kališní trubky a střídají se s kališními cípy. Semeník je svrchní, s jedním pouzdrem obsahujícím jediné vajíčko. Čnělka je čárkovitá a nevyčnívá z květu. Plod je kulovitá až oválná pseudopeckovice obklopená zdužnatělou kališní trubkou. U čínského druhu Elaeagnus mollis je plod podélně křídlatý. Plody obsahují jedinou a často podélně rýhovanou pecku.[1][2]
-
Květy hlošiny okoličnaté (Elaeagnus umbellata) -
Detail květů hlošiny úzkolisté -
Tropická hlošina Elaeagnus latifolia -
Detail plodů hlošiny pichlavé (Elaeagnus pungens)
.jpg)
Rozšíření
Rod hlošina zahrnuje asi 90 až 104 druhů.[1][3] Je rozšířen od východní Evropy po jihovýchodní Asii a sv. Austrálii a v Severní Americe. Nejvíce druhů se vyskytuje v Asii, jen ze samotné Číny je udáváno 67 druhů, z toho je 55 endemických.[1] V Evropě je domácí jediný druh, hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia). Přirozeně je rozšířena ve východní Evropě a Asii, je však pěstována i v České republice a občas zplaňuje.[4][5] Taktéž v Severní Americe je domácí jediný druh, hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata). Některé pěstované druhy v různých částech světa zplaňují a mohou se stát invazivními dřevinami.[6]
V Asii a Austrálii přesahuje areál rozšíření rodu hlošina i do tropického pásu. Druhy Elaeagnus conferta a E. latifolia jsou rozšířeny od Indie po jihovýchodní Asii, Elaeagnus triflora od jihovýchodní Asie po sv. Austrálii (Queensland). Tyto druhy rostou jako dřevnaté liány v nížinných a montánních tropických vlhkých lesích.[2]
Zástupci
- hlošina Ebbingeova (Elaeagnus x ebbingei)
- hlošina mnohokvětá (Elaeagnus multiflora)
- hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata)
- hlošina pichlavá (Elaeagnus pungens)
- hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata)
- hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia)
- hlošina velkolistá (Elaeagnus macrophylla)[7][8]
Význam
Hlošiny jsou pěstovány jako okrasné dřeviny, odolné vůči suchu i imisím. V České republice je nejčastěji pěstována hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia). Z dalších druhů se pěstuje zejména hlošina mnohokvětá (E. multiflora), hlošina pichlavá (E. pungens), hlošina okoličnatá (E. umbellata) a severoamerická hlošina stříbrná (E. commutata).[7][9] Některé druhy, např. hlošina mnohokvětá (E. multiflora), mají jedlé plody.[7] V různých kultivarech se pěstuje také hlošina Ebbingeova, kříženec hlošiny velkolisté a hlošiny pichlavé.[8]
-
Plody hlošiny Ebbingeovy (Elaeagnus x ebbingei) -
Jedlé plody hlošiny mnohokvěté (E. multiflora var. hortensis) -
Okrasný kultivar hlošiny Ebbingeovy (Elaeagnus x ebbingei) 'Gilt Edge'
Reference
- ↑ a b c QIN, Haining; GILBERT, Michael G. Flora of China: Elaeagnus [online]. Dostupné online.
- ↑ a b STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 10 (2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1986. ISBN 90-247-3280-8.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ FRALISH,, James S.; FRANKLIN, Scott B. Taxonomy and Ecology of Woody Plants in North American Forests. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 978-0471161585.
- ↑ a b c KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ Florius – katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hlošina na Wikimedia Commons 
Taxon Elaeagnus ve Wikidruzích
- Hlošinovité
- Okrasné dřeviny
- Flóra Austrálie
- Flóra východní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Kanady
- Flóra západní Kanady
- Flóra Číny
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra východní Asie
- Flóra Kavkazu
- Flóra Mongolska
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra Papuasie
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Elaeagnus |
