Eri Hozumiová

Eri Hozumiová 穂積 絵莉
Eri Hozumiová na US Open 2016
Stát	Japonsko Japonsko
Datum narození	17. února 1994 (30 let)
Místo narození	Hiracuka, Japonsko
Bydliště	Kanagawa, Japonsko[1]
Výška	168 cm[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 175 893 USD
Tenisová raketa	Prince
Dvouhra
Poměr zápasů	287–257
Tituly	0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění	144. místo (10. listopadu 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2017)
French Open	2. kolo kvalifikace (2014)
Wimbledon	2. kolo kvalifikace (2014)
US Open	1. kolo kvalifikace (2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů	350–213
Tituly	5 WTA, 3 WTA 125, 20 ITF
Nejvyšší umístění	28. místo (27. května 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2017)
French Open	finále (2018)
Wimbledon	2. kolo (2016)
US Open	3. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	2. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230704a4. července 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eri Hozumiová (japonsky 穂積 絵莉, Hozumi Eri, * 17. února 1994 Hiracuka, Kanagawa) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět deblových turnajů a tří výher dosáhla také v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2016 na 144. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2019 na 28. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2011, když jí patřila 38. příčka. Trénují ji Fusako Sugijama a Kuniaki Umeda.^[1]

S krajankou Makoto Ninomijovou si zahrála finále čtyřhry French Open 2018, v němž podlehly Češkám Barboře Krejčíkové a Kateřině Siniakové.^[3]

Týmové soutěže

Billie Jean King Cup

V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Jižní Koreje, v němž vyhrála se Šúko Aojamovou čtyřhru. Japonky zvítězily 3:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 14–2 ve čtyřhře.^[4]

Letní olympijské hry

Japonsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde startovala v ženské čtyřhře po boku Misaki Doiové na divokou kartu ITF. V úvodním kole vyřadily nejlepší světový pár a druhé nasazené Francouzky Caroline Garciaovou s Kristinou Mladenovicovou, aby následně skončily na raketách ruské dvojice Darja Kasatkinová a Světlana Kuzněcovová.

Asijské hry

Na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu vybojovala po semifinálové prohře s Luksikou Kumkhumovou bronzovou medaili z dvouhry. Další bronzový kov přidala jako členka japonského týmu v soutěži družstev.

Tenisová kariéra

V juniorské kategorii se s krajankou Mijou Katovou probojovaly do finále čtyřhry Australian Open 2011, v němž podlehly belgicko-nizemskému páru An-Sophie Mestachová a Demi Schuursová.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v květnu 2009, když na turnaj v Naganu s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Akice Jonemurové poté, co jí odebrala čtyři gamy.^[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2014 v naganské Karuizawě, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Džunri Namigatovou.^[2]

Na okruhu WTA Tour debutovala ve dvouhře říjnovým HP Open 2012 v Ósace. Na úvod kvalifikace podlehla kanadské teenagerce a třetí nasazené Eugenii Bouchardové ve třech setech. Hlavní soutěž si poprvé zahrála během dubnového Malaysian Open 2014 v Kuala Lumpuru, kde ji v první fázi zastavila rakouská turnajová čtyřka Patricia Mayrová-Achleitnerová po třísetovém průběhu. Premiérový vítězný zápas si připsala na Japan Women's Open 2014, na němž zdolala Američanku Bethanii Mattekovou-Sandsovou. Ovšem poté nenašla recept na Thajku Luksiku Kumkhumovou.^[1]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Taiwan Open 2016, probíhajícím v Kao-siungu. Po boku krajanky Miji Katové odešly poraženy od nejvýše nasazené sesterské dvojice Chao-čching a Jung-žan Čanových. První trofej na túře WTA získala s Katovou v deblové soutěži Katowice Open 2016, když v rozhodujícím duelu zdolaly ruský pár Valentyna Ivachněnková a Marina Melnikovová.^[1]

Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na Australian Open 2014, kde po vítězství nad Gruzínkou Sofií Šapatavovou podlehla Černohorce Dance Kovinićové. Do hlavní soutěže dvouhry poprvé postoupila na lednovém Australian Open 2017 poté, co zvládla tříkolové kvalifikační síto. V prvním duelu však Němce Carině Witthöftové odebrala jen pět gamů. Po boku stálé deblové partnerky Miji Katové postoupily v deblové soutěži Australian Open 2017 do semifinále. Ve třetím kole vyřadily čtvrtý nasazený pár Sania Mirzaová a Barbora Strýcová. Ve čtvrtfinále pak na jejich raketách skončila Mirjana Lučićová Baroniová s Andreou Petkovicovou. Před branami finále je však zastavila druhá nasazená dvojice Bethanie Matteková-Sandsová a Lucie Šafářová po třísetovém průběhu.^[1]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2018	French Open	antuka	Makoto Ninomijová	Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková	3–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 13 (5–8)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	14. února 2016	Kao-siung, Tchaj-wan	tvrdý	Miju Katová	Čan Chao-čching Čan Jung-žan	4–6, 3–6
Vítězka	1.	10. dubna 2016	Katovice, Polsko	tvrdý (h)	Miju Katová	Valentyna Ivachněnková Marina Melnikovová	3–6, 7–5, [10–8]
Finalistka	2.	7. ledna 2018	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Miju Katová	Sara Erraniová Bibiane Schoofsová	5–7, 1–6
Finalistka	3.	10. června 2018	French Open, Paříž, Francie	antuka	Makoto Ninomijová	Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková	3–6, 3–6
Vítězka	2.	16. září 2018	Hirošima, Japonako	tvrdý	Čang Šuaj	Miju Katová Makoto Ninomijová	6–2, 6–4
Finalistka	4.	11. ledna 2019	Sydney, Austrálie	tvrdý	Alicja Rosolská	Aleksandra Krunićová Kateřina Siniaková	1–6, 6–7(3–7)
Finalistka	5.	31. října 2021	Courmayeur, Itálie	tvrdý (h)	Čang Šuaj	Wang Sin-jü Čeng Saj-saj	4–6, 6–3, [5–10]
Vítězka	3.	14. ledna 2022	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Makoto Ninomijová	Tereza Martincová Markéta Vondroušová	1–6, 7–6(7–4), [10–7]
Vítězka	4.	21. května 2022	Rabat, Maroko	antuka	Makoto Ninomijová	Monica Niculescuová   Alexandra Panovová	6–7(7–9), 6–3, [10–8]
Vítězka	5.	25. června 2022	Bad Homburg, Německo	tráva	Makoto Ninomijová	Alicja Rosolská Erin Routliffeová	6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Finalistka	6.	červen 2023	Bad Homburg, Německo	tráva	Monica Niculescuová	Ingrid Gamarra Martinsová   Lidzija Marozavová	0–6, 6–7(3–7)
Finalistka	7.	23. září 2023	Kanton, Čína	tvrdý	Makoto Ninomijová	Kuo Chan-jü Ťiang Sin-jü	3–6, 6–7(4–7)
Finalistka	8	22. října 2023	Nan-čchang, Čína	tvrdý	Makoto Ninomijová	Laura Siegemundová   Věra Zvonarevová	4–6, 2–6

Finále série WTA 125

Čtyřhra: 8 (3–5)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	10. srpna 2013	Su-čou, Čína	tvrdý	Chan Sin-jün	Tímea Babosová Michaëlla Krajiceková	2–6, 2–6
Finalistka	2.	1. září 2014	Su-čou, Čína	tvrdý	Misa Egučiová	Čan Ťin-wej Čuang Ťia-žung	1–6, 6–3, [7–10]
Vítězka	1.	27. listopadu 2016	Honolulu, Spojené státy	tvrdý	Miju Katová	Nicole Gibbsová Asia Muhammadová	6–7(3–7), 6–3, [10–8]
Finalistka	3.	26. listopadu 2017	Honolulu, Spojené státy	tvrdý	Asia Muhammadová	Sie Šu-wej Sie Jü-ťie	1–6, 6–7(3–7)
Vítězka	2.	srpen 2021	Chicago, Spojené státy	tvrdý	Peangtarn Plipuečová	Mona Barthelová Sie Jü-ťie	7–5, 6–2
Vítězka	3.	květen 2022	Saint-Malo, Francie	antuka	Makoto Ninomijová	Estelle Cascinová Jessika Ponchetová	7–6(7–1), 6–1
Finalistka	4.	květen 2023	Saint-Malo, Francie	antuka	Ulrikke Eikeriová	Greet Minnenová Bibiane Schoofsová	6–7(7–9), 6–7(3–7)
Finalistka	5.	červenec 2023	Båstad, Švédsko	antuka	Čang Su-džong	Irina Chromačovová Panna Udvardyová	6–4, 3–6, [5–10]

Finále na okruhu ITF

Dvouhra: 11 (5–6)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	26. května 2013	Karuizawa, Japonsko	tráva	Džunri Namigatová	7–6, 6–3
Finalistka	1.	8. září 2013	Noto, Japonsko	tráva	Doroteja Erićová	0–6, 3–6
Finalistka	2.	27. října 2013	Hamamacu, Japonsko	tráva	Šúko Aojamová	6–7, 6–1
Finalistka	3.	19. května 2014	Kurume, Japonsko	tráva	Wang Čchiang	3–6, 1–6
Vítězka	2.	9. listopadu 2014	Bendigo, Austrálie	tvrdý	Risa Ozakiová	7–6(7–5), 5–7, 6–2
Finalistka	4.	17. května 2015	Kurume, Japonsko	tráva	Nao Hibinová	3–6, 1–6
Finalistka	5.	2. listopadu 2015	Canberra, Austrálie	tvrdý	Asia Muhammadová	4–6, 3–6
Vítězka	3.	20. března 2016	Canberra, Austrálie	antuka	Destanee Aiavová	6–3, 3–6, 7–6(7–3)
Finalistka	6.	24. června 2017	İzmir, Turecko	tvrdý	Mihaela Buzărnescuová	1–6, 0–6
Vítězka	4.	2. října 2017	Toowoomba, Austrálie	tvrdý	Astra Sharmaová	7–5, 6–2
Vítězka	5.	21. října 2019	Hamamacu, Japonsko	koberec	Paula Badosová	7–6(7–1), 4–5skreč

Čtyřhra (20 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	1. dubna 2012	Nišitama, Japonsko	tvrdý	Remi Tezuková	Kazusa Itová Yuka Moriová	6–4, 6–7, [7–10]
2.	2. července 2012	Pattaya, Thajsko	tvrdý	Mari Tanaková	Dianne Hollandsová Tyra Calderwoodová	4–6, 6–4, 12–10
3.	15. října 2012	Makinohara, Japonsko	tráva	Miju Katová	Monique Adamczaková Caroline Garciaová	7–6(8–6), 6–3
4.	15. června 2013	Buchara, Uzbekistán	tvrdý	Makoto Ninomijová	Angelina Gabujevová Veronika Kapšajová	3–6, 7–5, [10–8]
5.	8. září 2013	Noto, Japonsko	tráva	Makoto Ninomijová	Kazusa Itová Juka Moriová	6–4, 6–4
6.	19. října 2013	Makinohara, Japonsko	tráva	Makoto Ninomijová	Niča Lertpitaksinčajová Peangtarn Plipuečová	6–1, 6–2
7.	30. prosince 2013	Hongkong, ČLR	tvrdý	Misa Egučiová	Zarina Dijasová Čang Ling	6–4, 6–2
8.	17. února 2014	Surprise, USA	tvrdý (h)	Šúko Aojamová	Sanaz Marandová Ashley Weinholdová	6–3, 7–5
9.	5. května 2014	Fukuoka, Japonsko	tráva	Šúko Aojamová	Naomi Broadyová Eleni Daniilidou	6–3, 6–4
10.	22. listopadu 2014	Tojota, Japonsko	koberec (h)	Makoto Ninomijová	Šúko Aojamová Džunri Namigatová	6–3, 7–5
11.	28. března 2015	Čchüan-čou, ČLR	tvrdý	Makoto Ninomijová	Hiroko Kuwatová Džunri Namigatová	6–3, 6–7(2–7), [10–2]
12.	17. října 2015	Toowoomba, Austrálie	tvrdý	Misa Egučiová	Veronica Corningová Jessica Wacniková	4–6, 7–5, [10–5]
13.	31. října 2015	Nanking, ČLR	tvrdý	Šúko Aojamová	Čan Ťin-wej Čang Kchaj-lin	7–5, 6–7(7–9), [10–7]
14.	2. listopadu 2015	Canberra, Austrálie	tvrdý	Misa Egučiová	Lauren Embreeová Asia Muhammadová	7–6(15–13), 1–6, [14–12]
15.	2. května 2016	Gifu, Japonsko	tvrdý	Miju Katová	Hiroko Kuwatová Ajaka Okunová	6–1, 6–2
16.	6. května 2017	Gifu, Japonsko	tvrdý	Miju Katová	Katy Dunneová Julia Glušková	6–4, 6–2
17.	12. května 2017	Řím, Itálie	antuka	Miju Katová	Jekatěrine Gorgodzeová Melanie Stokkeová	6–1, 6–4
18.	6. října 2019	Pula, Itálie	antuka	Juki Naitová	Amina Anšbaová Anastasija Detiuc	6–4, 7–6(7–1)
19.	24. února 2019	Kjóto, Japonsko	tvrdý (h)	Mojuka Učijimová	Čchen Pchej-süan Wu Fang-sien	6–4, 6–3
20.	červenec 2021	Palma del Río, Španělsko	tvrdý	Valerija Savinychová	Himari Satóová Lulu Sunová	7–6(6), 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2011	Australian Open	tvrdý	Miju Katová	Demi Schuursová An-Sophie Mestachová	2–6, 3–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Čtyřhra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eri Hozumi na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eri Hozumiová na Wikimedia Commons
• Eri Hozumiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Eri Hozumiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Eri Hozumiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Eri Hozumiová v databázi Olympedia (anglicky)
• Eri Hozumiová na X (dříve Twitteru)
• Eri Hozumiová na Instagramu