| Fara s kaplankou v Červené Řečici | |
|---|---|
 Barokní fara s kaplankou na náměstí v Červené Řečici | |
| Účel stavby | |
fara, děkanství, byt kaplana (farního vikáře) | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Přestavba | po roce 1732 |
| Materiál | lomový kámen |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost Červená Řečice |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 20, 394 46 Červená Řečice, Červená Řečice, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°30′40,05″ s. š., 15°10′50,18″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36483/3-2979 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fara s kaplankou při kostele svaté Maří Magdaleny je pozoruhodný barokní dvojdům, stojící v jihovýchodním rohu náměstí v Červené Řečici v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.[1] Areál řečické fary je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR[2] a zároveň je součástí městské památkové zóny Červená Řečice, vyhlášené v roce 2003.[3]
Historie
Osada, zvaná Řečice, vznikla jihozápadně od pravého břehu meandrujícího toku říčkyTrnavy neboli Trnávky, největšího z přítoku Želivky, koncem 12. století v souvislosti s kolonizací krajiny želivským klášterem.[4] První písemné zmínky o obci pocházejí z doby mezi roky 1279 až 1290.[5][4]Řečický farní kostel svaté Maří Magdaleny existoval již ve 13. století před rokem 1283, neboť podle dobového dokumentu jej onoho roku pražský biskup Tobiáš z Bechyně nechal opevnit pro případ nájezdu vojsk Oty Braniborského.[6]Plebánie je v Řečici doložena již v roce 1280.
Od roku 1352 byla obec, v té době zvaná Biskupská Řečice, sídlem děkanátu, který byl součástí Kouřimského arcijáhenství. Vodní hrad, pozdější zámek v Červené Řečici ve středověku rovněž patřil pražským biskupům, kteří zde přijímali vysoké církevní hodnostáře. V roce 1392, rok před svou smrtí, Řečici navštívil generální vikář arcibiskupa Jana z Jenštejna Jan (Johánek) z Pomuku, později kanonizovaný a známý jako svatý Jan Nepomucký, uznávaný jako jeden z patronů české země.[6]
Mezi roky 1420 a 1619 řečický kostel spravovali utrakvističtí kněží. Až v roce 1619 je vystřídali kněží katoličtí a od roku 1623 patřila Řečice opět pražskému arcibiskupství. Roku 1680 byla farnost opět povýšena na děkanství.
Doba výstavby původní řečické fary a kaplanky není v dokumentech uváděna, pouze se o ní hovoří jako o renesanční stavbě[2] v souvislosti s obdobím před velkým požárem města z 11. září 1732. Tehdy oheň zničil kromě dvou desítek usedlostí také kostel sv. Maří Magdaleny, faru, radnici a školu.[6] Po požáru byla fara s přilehlou kaplankou obnovena v barokním slohu.[2]
Popis
Barokní patrová fara se samostatnou přízemní kaplankou stojí v jihovýchodním rohu řečického náměstí mezi budovou městského úřadu a kostelem sv. Maří Magdalény.
Budovy fary a kaplanky, které jsou postavené z lomového zdiva a omítnuté,[7] jsou obrácené do náměstí vysokými barokními štíty s volutovými křídly. Kromě fary a kaplanky je předmětem památkové ochrany také zděná vjezdová brána do dvora, která se nachází mezi zmíněnými budovami.[2]
Nejblíže ke kostelu stojí patrová budova fary, zastřešená mansardovou střechou. Fasáda fary je zakončená barokním štítem s bočními volutovými křídly a trojúhelným frontonem. Uprostřed štítu, členěného pilastry, je kasulový otvor.[2] V interiéru fary jsou klenuté stropy, v patře jsou stropy ploché se štukovými zrcadly.[7]
.jpg)
Také kaplanka, stojící blíže k budově radnice, je zastřešená mansardovou střechou. Budova kaplanky neboli obydlí kaplana (farního vikáře), je však pouze přízemní se dvěma okenními osami. Má ale také, stejně jako fara, vysoký barokní štít s volutovými křídly, členěný pilastry. Uprostřed štítu je oválná prohlubeň, v níž je umístěná soška Panny Marie.
Mezi budovami fary a kaplanky je zděná brána s půlkruhově zaklenutým vjezdem do dvora. Nad zvlněnou římsou krytou prejzy je barokní volutový štít zakončený nízkým trojúhelným nástavcem, na kterém je umístěný vrcholový křížek.[2]
Socha sv. Jana Nepomuckého
Samostatně památkově chráněný objekt v rámci městské památkové zóny Červená Řečice představuje socha sv. Jana Nepomuckého, která stojí asi 4 metry jižně od zdi fary směrem ke vchodu do kostela sv. Maří Magdaleny.[1]
Socha, umístěná na vysokém hranolovém podstavci, zobrazuje světce v tradičním provedení s biretem na hlavě a kamenným křížem v náručí. Socha je rovněž barokní, avšak zřejmě o něco starší, než je barokní úprava přilehlé fary s kaplankou – na zadní straně podstavce je socha datována rokem 1722, což je o deset let dříve, než požár zničil většinu nejvýznamnějších budov ve městě.[8]
Galerie
-
Radnice, fara a za ní věž kostela sv. Maří Magdaleny -
Barokní štít nad průčelím kaplanky se soškou Panny Marie -
Sluneční hodiny na jižní zdi fary -
Štít nad bránou mezi farou a kaplankou -
Pohled od fary podél východní strany náměstí
_08.jpg)
_02.jpg)
_05.jpg)
_07.jpg)
_06.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Fara Červená Řečice [online]. mapy.cz [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Fara s kaplankou [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Červená Řečice - památková zóna [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek, středověké jádro obce Červená Řečice - Území s archeologickými nálezy [online]. Praha: NPÚ [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ O městě [online]. Město Červená Řečice [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Farní kostel sv. Máří Magdalény [online]. Farnost Červená Řečice [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Červená Řečice, fara s kaplankou. Evidenční list kulturní památky - původní. [online]. Praha: NPÚ [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu fara s kaplankou na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fara_s_kaplankou_(Červená_Řečice) |
