| Fluorid germanatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid germanatý |
| Anglický název | Germanium difluoride |
| Německý název | Germanium(II)-fluorid |
| Sumární vzorec | GeF2 |
| Vzhled | Bílé hygroskopické krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13940-63-1 |
| PubChem | 6327235 |
| SMILES | F[Ge]F |
| InChI | InChI=1S/F2Ge/c1-3-2
Key: GGJOARIBACGTDV-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 110,61 g/mol |
| Teplota tání | 110 °C (230 °F; 383 K) |
| Teplota varu | 130 °C (266 °F; 403 K) (sublimuje) |
| Hustota | 3,61 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | reaguje s vodou za vzniku kyseliny fluorovodíkové |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | ortorombická |
| Hrana krystalové mřížky | a = 0,4682 nm b = 0,5178 nm c = 0,8312 nm Z = 4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid germanatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem GeF2.
Příprava a reaktivita
Fluorid germanatý lze připravit redukcí fluoridu germaničitého kovovým germaniem při teplotě 150-300 °C:[1][2][3]
- GeF4 + Ge → 2 GeF2
Zahříváním dochází k disproporcionaci:[3]
- 2 GeF2 → GeF4 + Ge
S fluoridovými anionty poskytuje trifluorogermanatý anion:[3]
- GeF2 + NaF → Na[GeF3]
Vlastnosti
Fluorid germanatý je bílá pevná látka, která je rozpustná ve 48% kyselině fluorovodíkové. Lze jej destilovat ve vakuu při 130 °C a nad 160 °C se rozkládá za změny barvy. Má silné redukční schopnosti.[2] Na vlhkém vzduchu dochází k přeměně na hydroxid germanatý.[4]
Fluorid germanatý tvoří ortorombickou krystalovou strukturu s prostorovou grupou P212121 (Číslo 19), pearsnovým symbolem oP12 a mřížkovými konstantami a = 0,4682 nm, b = 0,5178 nm, c = 0,8312 nm, Z = 4 (čtyři strukturní jednotky v elementární buňce). Krystalová struktura fluoridu germanatého je tvořená polymerními řetězci trigonálních pyramid GeF3 propojených můstkovými fluoridy.[5] Další méně častá forma fluoridu germanatého má tetragonální krystalovou strukturu s prostorovou grupou P41212 (Číslo 92), pearsnovým symbolem tP12 a mřížkovými konstantami a = 0,487 nm, b = 0,6963 nm a c = 0,858 nm.[6]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Germanium difluoride na anglické Wikipedii a Germanium(II)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the elements. 2nd ed. vyd. Oxford Auckland Boston [etc.]: Butterworth-Heinemann ISBN 978-0-7506-3365-9.
- ↑ a b Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. 1. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke 608 s. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 230. (německy)
- ↑ a b c HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, Alan G. Anorganická chemie. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 2014. 1152 s. ISBN 978-0-273-74275-3. S. 446.
- ↑ PERRY, Dale L. Handbook of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 584 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4398-1462-8. S. 187. (anglicky)
- ↑ TROTTER, James; AKHTAR, M.; BARTLETT, Neil. The crystal structure of germanium difluoride. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1966, s. 30. Dostupné online [cit. 2023-11-13]. ISSN 0022-4944. DOI 10.1039/j19660000030. (anglicky)
- ↑ ADAMS, G.P.; ALBRITTON, L.M.; BONNELL, D.W. A new solid phase in germanium difluoride. Journal of the Less Common Metals. 1971-05, roč. 24, čís. 1, s. 113–116. Dostupné online [cit. 2023-11-13]. DOI 10.1016/0022-5088(71)90174-3. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fluorid_germanatý |
