| Fortuna | |
|---|---|
| Identifikátory | |
| Typ | planetka |
| Označení | (19) Fortuna |
| Předběžné označení | A902 UG |
| Katalogové číslo | 19 |
| Objeveno | |
| Datum | 22. srpna 1852 |
| Místo | Londýn |
| Objevitel | John Russell Hind |
| Jméno po | Fortuna |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Epocha | 2006-09-22 00:00:00,0 UTC 2454000,5 JD |
| Velká poloosa | 365 233 430 km 2,4414 au |
| Výstřednost | 0,1593 |
| Perihel | 307 044 100 km 2,0525 au |
| Afel | 423 432 070 km 2,8304 au |
| Perioda (oběžná doba) | 1393,352 d (3,8148 a) |
| Střední denní pohyb | 0,2584°/den |
| Sklon dráhy | |
| - k ekliptice | 1,5734° |
| Délka vzestupného uzlu | 211,3712° |
| Argument šířky perihelu | 181,9583° |
| Střední anomálie | 89.3523° |
| Průchod perihelem | 2005-10-11 03:57:07,4 UTC 2453654,6647 JD |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní hvězdná velikost | 7,13 |
| Rovníkový průměr | 220 (225×205±12) km |
| Hmotnost | ~ 1,2×1019 kg |
| Průměrná hustota | ~ 2,0 g/cm³ |
| Gravitační parametr | ~ 0,80 km³/s² |
| Gravitace na rovníku | ~ 0,066 m/s² (~ 6,7×10−3 G) |
| Úniková rychlost | ~ 120 km/s |
| Perioda rotace | 7,445 h d |
| Albedo | 0,028±0,001 |
| Spektrální třída | C (G) |
(19) Fortuna je jednou z největších planetek v hlavním pásu planetek. Složením se podobá trpasličí planetě (1) Ceres; má tmavý povrch pokrytý jednoduchými uhlíkatými látkami.
Historie
Objevil ji J. R. Hind, a to 22. srpna 1852 na londýnské soukromé hvězdárně George Bishopa. Pojmenoval ji po Fortuně, římské bohyni štěstí.
Popis objektu
Tato planetka patří na základě spektroskopických průzkumů do skupiny C, tedy uhlíkatých objektů a to do podskupiny G, neboť v infračervené oblasti byly zjištěny spektrální pásy, odpovídající chemickým vazbám C—H. Dá se z toho usoudit, že její povrch obsahuje značné množství tholinu, vznikajícího fotolýzou uhlovodíků působením jednak slunečního ultrafialového záření, tak korpuskulárního kosmického záření. Další spektrální pásy ukazují na přítomnost hydratovaných křemičitanů a oxidů železa. Zdá se být prokázané, že se její povrch nejvíce blíží složení chondritických meteoritů třídy CM. Někteří astronomové tuto planetku dokonce spolu s (1) Ceres považují za mateřské těleso uhlíkatých chonditů (např. meteoritu Murchison).
V roce 1993 uskutečnil Hubbleův vesmírný dalekohled první podrobná pozorování. Bylo zjištěno, že planetka má v průměru asi 0,2 úhlové vteřiny a téměř kulovitý tvar. Pátrání po jejích družicích bylo bezvýsledné.
Několika pozorovaných zákrytů hvězd bylo též použito k upřesnění velikosti tohoto tělesa.
Průzkum objektu
Tato planetka dosud nebyla zblízka zkoumána žádnou pozemskou sondou. V 90. létech 20. stol. ruští vědci ve spolupráci s německými ji navrhovali jako jeden z možných cílů kosmické mise s cílem odběru vzorků hornin vzhledem k tomu, že se pohybuje ve vnitřní části hlavního pásu planetek a protože představuje zřejmě charakteristického zástupce třídy objektů s málo přeměněným materiálem z doby formování sluneční soustavy. Byla též na seznamu potenciálních cílů pozorování zblízka později zrušeného projektu sondy CRAF (Comet Rendezvous and Asteroid Fly-by).
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fortuna na Wikimedia Commons - (19) Fortuna na webu České astronomické společnosti
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fortuna_(planetka) |
