| Gustave Loiseau | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. října 1865 Île-de-France, Francie |
| Úmrtí | 10. října 1935 (ve věku 70 let) Paříž, Francie |
| Místo pohřbení | Pontoiský hřbitov |
| Země | Francie |
| Národnost | francouzská |
| Alma mater | Národní vysoká škola dekorativních umění |
| Povolání | malíř |
| Hnutí | Postimpresionismus |
| Významná díla | L'Eure en hiver |
| Ovlivněný | Paul Gauguin Camille Pissarro Georges Seurat |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustave Loiseau (3. října 1865, Île-de-France – 10. října 1935, Paříž) byl francouzský postimpresionistický malíř, připomínán je především pro své krajiny a scény pařížských ulic.[1]
Životopis
Gustave Loiseau se narodil v departmentu Val-d'Oise v regionu Île-de-France. Jeho rodiče zde vlastnili řeznictví. Učil se dekoratérem u rodinného přítele. V roce 1887, kdy mu odkaz po babičce umožnil soustředit se na malbu, se zapsal na École des arts décoratifs (Škola dekorativního umění), kde studoval kresbu. O rok později však školu opustil po hádce se svým učitelem.[2]
Kariéra
Když se živil jako dekoratér, pracoval v bytě malíře krajináře Fernanda Quigona (1854–1941). Poté, co opustil École des arts décoratifs, poprosil Quignona, aby ho učil malovat. V roce 1890 odešel do Bretaně na Pont-Aven a spřátelil se zde s tamními umělci, zejména s Paulem Gauguinem a Émile Bernardem, představitelem neoimpresionismu. Zprvu experimentoval s pointilismem, poté nalezl svůj vlastní přístup k postimpresionismu a maloval krajiny přímo v plenéru. Jeho technika známá jako en treillis (angl. cross-hatching) čili šrafování dala jeho dílům zvláštní kvalitu, nyní uznávanou jako jeho specialita.[2]
Loiseau poprvé vystavoval na Salonu nezávislých v roce 1893 a na Salon de la Société Nationale v roce 1895. Vystavoval i na impresionistických výstavách v letech 1890 a 1896.[2]
Loiseau zemřel v Paříži dne 10. října 1935.
Dílo
Loiseauovy obrazy ukazují jeho vášeň pro roční období od začátku jara do sklizně pozdního podzimu. Často maloval stejnou zahradu během měnícího se ročního období. Obrazy s útesy, přístavy nebo kostely, připomínají Clauda Moneta. Ačkoli Loiseau nevytvořil mnoho portrétů, často maloval lidi při práci: přístavní dělníky s jejich čluny, vesničany opouštějící nedělní bohoslužbu v Bretani nebo příjezd na trh v Pont-Aven, či pařížské ulice: Place de la Bastille či Étoile, Rue de Clignancourt nebo Avenue de Fiedland. Od dvacátých let namaloval mnoho zátiší. Jeho styl není spojován s nějakou konkrétní teorií, vždy se však snažil o co nejupřímnější zobrazení scén.[1]
Galerie
-
Vase de fleurs -
Verger au printemps -
Verger à Hérouville (Seine-et-Oise) -
Vue de Notre Dame -
Brücke von St. Ouen, Museum der bildenden Künste, Lipsko -
Raureif-in-Pontoise -
Der-Strand-von-Fecamp -
Le Grand Quai, Fécamp
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustave Loiseau na anglické Wikipedii.
- ↑ a b "Loiseau Gustave", Expertisez magazine. Cit. 13. května 2012.
- ↑ a b c "Gustave Loiseau (1865 - Paris - 1935 - Paris)"[nedostupný zdroj], Galeries Hurtebize. Cit. 15. května 2012.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustave Loiseau na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Gustave_Loiseau |
