| Havel Gelastus Vodňanský | |
|---|---|
| Narození | 1520 Vodňany |
| Úmrtí | 11. března 1577 (ve věku 56–57 let) Praha |
| Povolání | kněz |
| Nábož. vyznání | utrakvismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Havel Gelastus Vodňanský, též Gelastus Havel z Vodňan, původním jménem Havel Trlenda, (asi 1520 Vodňany – asi 1577 Praha)[1] byl utrakvistický kněz, kazatel a překladatel.
Životopis
Narodil se kolem roku 1520 v tehdejším královském městě Vodňany.[2] Po získání základního vzdělání ve vodňanské městské škole odešel v roce 1539 na Pražskou univerzitu, kde se roku 1542 stal bakalářem.[3] V roce 1544 získal na Karlově koleji i titul mistr a stal se členem takzvané Dolní konzistoře.[1][4][pozn. 1]
Nějaký čas působil jako správce školy při kostelu svatého Štěpána na Novém Městě pražském.[1] Jelikož si přál stát se knězem, odešel do italských Benátek, kde obdržel kněžské svěcení.[3] Po návratu do Čech se stal kazatelem v kostele sv. Michala na Starém Městě pražském.
Jako konzervativní zastánce staroutrakvismu se řadil mezi odpůrce nových ideových proudů ovlivněných německým luteránstvím,[1] čímž byl nepohodlný konzistoři podobojí, s níž vedl časté spory. V roce 1559 se stal proboštem kapituly Všech svatých na Pražském hradě, jímž byl až do své smrti.[4] Tím se ho svým způsobem zbavili i univerzitní mistři, kterým rovněž nebyl pro svoji tvrdošíjnou povahu příliš pohodlný.[1] Z té doby se také datuje počátek jeho styků s členy jezuitské koleje v pražském Klementinu.[1] Od roku 1560 začal do češtiny překládat spisy některých jezuitských autorů.[4] Měl podíl na tom, že se v roce 1556 konzistoř podobojí připojila ke katolické straně a podřídila pražskému arcibiskupovi.[4]
I přes svoji značnou náklonnost k jezuitům nikdy nevystoupil z církve podobojí.[1] Poté co v roce 1577 onemocněl, odkázal pražským chudým a seminaristům v klementinské koleji značnou sumu peněz.[1] Havel Gelastus Vodňanský zemřel roku 1577 na probošství kapituly Všech svatých.[2]
Vztah k Vodňanům
Havel Gelastus Vodňanský během svého života do rodného města několikrát zavítal. Roku 1556 odkázal svá pole vodňanské škole. Z jejich výnosu měli učitelé zdarma vyučovat devět dětí chudých rodičů z Vodňan.[3] Žáci měli svůj vděk projevovat zpěvem pátečních litanií.[3] Vodňanské škole věnoval ve své závěti rovněž svoji velmi obsáhlou knihovnu, aby z ní bylo umožněno si půjčovat „všem, kdož umí číst a psát“.[2] Dozorem nad ní byli pověřeni konšelé, kteří měli zaznamenat, co si kdo vypůjčil, a dbát, aby se výpůjčky včas a v pořádku vracely.[3] Havel Gelastus Vodňanský tak ve Vodňanech založil první veřejnou knihovnu ve střední Evropě.[3] Z jeho knihovny se do dnešní doby zachovalo celkem 83 svazků (rukopisy, prvotisky i mladší tisky).[3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g h http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/GELASTUS_Havel_z_Vodňan_%3F1520-%3F1577
- ↑ a b c DAVIDOVÁ, Daniela. Počátky vzdělávání na Vodňansku. České Budějovice, 2013 [cit. 2023–03–06]. 109 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Teologická fakulta – Katedra pedagogiky. Vedoucí práce PhDr. Zuzana Svobodová, Ph.D. s. 66. [https:// theses.cz/id/s05obn/Diplomov_prce_Potky_vzdlvn_na_Vodansku_Daniela_Davidov_20.pdf Dostupné online.]
- ↑ a b c d e f g Kdo byl Gelast – Knihovna Gelasta Vodňanského [online]. [cit. 2023-02-23].
- ↑ a b c d e HANKOVEC, Milan. Významní rodáci Strakonicka. Vodňany: Městské muzeum a galerie Vodňany, 2005. 442 s. [https:// www.databazeknih.cz/knihy/vyznamni-rodaci-strakonicka-277253 Dostupné online]. ISBN 80-239-6370-8.
Literatura
- HOLÁ, M., HOLÝ, M. a kol.: Profesoři pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1457/1458-1622). Praha, Academia, 2022, s. 313-315.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Havel_Gelastus_Vodňanský |
