Heřman Chotek

Heřman hrabě Chotek
Erb rodu Chotků
Narození	28. září 1786 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	25. dubna 1822 (ve věku 35 let) Milán Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť	(1813) Henrietta Brunswiková z Korompy (1789–1857)
Děti	Otto Chotek Rudolf II. Chotek z Chotkova a Vojnína Hermine Chotková
Rodiče	Jan Rudolf Chotek z Chotkova a Marie Sidonie z Clary-Aldringenu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman říšský hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (Hermann Reichsgraf Chotek von Chotkow und Wognin; 28. června 1786 Vídeň – 25. dubna 1822 Milán) byl český šlechtic, důstojník rakouské císařské armády a zakladatel uherské větve rodu Chotků.^[1]

Životopis

Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Chotků, narodil se ve Vídni jako nejmladší syn hraběte Jana Rudolfa Chotka (1749–1824) a jeho manželky Marie Sidonie, rozené hraběnky Clary-Aldringenové (1748–1824),^[2] pokřtěn byl jako Heřman Václav Jan Nepomuk Vincent. Studoval ve Vídni a od roku 1805 sloužil v armádě, byl též císařským komořím. Bojů napoleonských válek se aktivně nezúčastnil, sloužil v okrajových posádkách habsburské monarchie. Jeho působištěm byl nejprve Krakov (1807–1808), poté Budín (1811–1820) a nakonec Milán (1820–1822).^[3] Dosáhl hodnosti plukovníka, vojenská služba mu ale nevyhovovala, navíc měl konflikty s nadřízenými (Josef Václav Radecký) a usiloval o přechod do diplomatických služeb. Zemřel náhle v Miláně následkem těžkého nachlazení ve věku 35 let.^[4] I když nebyl přímým účastníkem napoleonských válek, jako příslušník vlivného rodu získal několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem ruského Řádu sv. Anny, španělského Řádu Karla III. a bavorského Řádu Maxe Josefa.^[5]

V roce 1813 se v Budíně oženil s hraběnkou Henriettou Brunswikovou z Korompy (1789–1857), dámou Řádu hvězdového kříže. Henrietta byla jednou ze tří dědiček majetku Brunswiků v Horních Uhrách a Vojvodině (Dolná Krupá, Futog),^[6] po ovdovění navíc skoupila v letech 1822–1838 majetkové podíly na panství Ratměřice-Jankov ve středních Čechách.^[7][8] Trvale žila na zámku Dolná Krupá.^[9] V roce 1853 předala majetek svým synům.^[10]

Potomstvo:^[11]

• 1. Hermína (1815–1882), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1844 Franz hrabě Folliot de Crenneville (1815–1888), c. k. polní zbrojmistr, generální pobočník císaře Františka Josefa, nejvyšší komoří císařského dvora, doživotní člen rakouské Panské sněmovny
• 2. Otto (1816–1889), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, majitel velkostatku Ratměřice
• 3. Rudolf (1822–1903), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, majitel velkostatků Dolná Krupá, Futog, ∞ 1862 Marie Antonie hraběnka von Khevenhüller-Metsch (1838–1892), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže

Z Heřmanových starších bratrů vynikli olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek (1781–1836) a český nejvyšší purkrabí Karel Chotek (1783–1868).

Odkazy

Reference

Literatura

• RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti; Trnavská univerzita, Trnava, 2021; 164 s. (kapitola Henrieta Brunšviková a Herman Chotek, s. 36–42) ISBN 978-80-568-0428-5

Chotkové z Chotkova a Vojnína
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči
1. generace	Otto († po 1400)
2. generace	Jan († po 1474)
3. generace	Jindřich († před 1500)
4. generace	Jakub († po 1500)
5. generace	Petr († před 1537)
6. generace	Mikuláš • Václav († před 1568)
7. generace	Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603)
8. generace	Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam
9. generace	Jiří († 1620) • Karel († 1638)
10. generace	Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674)
11. generace	Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754)
12. generace	Václav (1703–1725) • Jan Karel (1704–1787) • Rudolf (1706–1771)
13. generace	Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824)
14. generace	Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822)
15. generace	Jindřich (1802–1864) • Sidonie (1805–1890) • Hermína** (1815–1882) • Otto** (1816–1889) • Rudolf** (1822–1903) • Antonín* (1822–1883) • Emanuel* (1823–1843) • Bohuslav* (1829–1896)
16. generace	Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964)
17. generace	Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939)
Sídla	Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá
Pohřebiště	Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy