Herbersteinové

Herbersteinové
Země	Habsburská monarchie Habsburská monarchie Rakouské císařství Rakouské císařství České království České království
Tituly	hrabata od r. 1644
Zakladatel	Otto von Hartberg (†1338)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herbersteinové (německy /von/ Herberstein) jsou starobylý šlechtický rod původem ze Štýrska.

Historie rodu

První zmínky o rodu Herbersteinů jsou již z 12. století. V 16. století dosáhli povýšení do panského stavu, v roce 1644 jim byl udělen hraběcí titul pro rakouské země, v roce 1710 byla platnost hraběcí hodnosti rozšířena pro celou říši. Ve službách Habsburků dosáhli Herbersteinové vysokých funkcí ve státní správě, armádě, několik jich bylo také církevními hodnostáři (biskupové v Řezně, Lublani a Terstu). Během 14. a 15. století se díky sňatkové politice zařadili mezi nejbohatší šlechtu ve Štýrsku. V 15. a 16. století došlo k rozdělení rodu na starší a mladší větev, které se dále složitě členily. Potomstvo obou hlavních větví vlastnilo v 17. – 20. století řadu panství v Čechách a na Moravě. Původní rodové sídlo Herberstein patří k vyhledávaným turistickým cílům jižně od Vídně.

Za zakladatele rodu se považuje Otto von Hartberg († 1338), který získal tvrz Herberstein ve Štýrsku a odtud pochází rodové jméno. Nejvýznamnější osobností rodu je Zikmund (1486–1566), který působil jako císařský diplomat v Polsku a Rusku. Jeho latinské pojednání o Rusku bylo prvním a na dlouhou dobu nejvýznamnějším dílem o této Evropě dosud neznámé zemi. Hraběcí titul pro celý rod získal v roce 1644 Jan Maxmilián Herberstein (1601–1680), který byl zemským hejtmanem ve Štýrsku. Kromě státní služby vynikli členové rodu i v různých vědních oborech, např. Ferdinand Arnošt († 1720), který působil u apelačního soudu v Praze, vydal několik matematických spisů.

Mladší větev v Čechách

Český inkolát získali v roce 1680 bratři Ferdinand Arnošt (1633–1691) a Jan Weikard (1636–1691). Jan Weikard jen krátce držel východočeské panství Skřivany (1680–1691), zatímco starší Ferdinand Arnošt v roce 1686 nákupem Landštejna a Třeště položil základy k dlouhodobější domestikaci této linie Herbersteinů v Čechách. Hrad Landštejn sice za jejich vlády vyhořel, ale zámek v Třešti se stal občasným sídlem, i když Herbersteinové v této linii vlastnili především statky v Rakousku.

Z dalších generací této větve vynikl hrabě Ferdinand Leopold (1695–1744), vyslanec ve Švédsku, později státní ministr a nejvyšší hofmistr císařovny Marie Terezie, mimo jiné též rytíř Řádu Zlatého rouna. Jeho vnuk Josef František (1757–1816) byl prezidentem dvorské komory a vynikl jako finanční odborník, v roce 1810 po své matce přijal jméno Herberstein-Moltke. Sňatkem s Marií Aloisií Kolovratovou (1780–1823) rozšířil rodový majetek o východočeská panství Hostačov a Golčův Jeníkov, ale již v následující generaci tato linie zanikla jeho synem Ottou (1811–1831), který zemřel na choleru.

Posledním potomkem mladší větve Herbersteinů byl Karel Nepomuk (1763–1837), kanovník v Salcburku. Po jeho smrti vypukl soudní spor o dědictví, mezi uchazeči byli dva vzdálení příbuzní Herbersteinové, ale také Trauttmansdorffové nebo Zichyové. České statky (Landštejn, Třešť) byly v roce 1843 přiřčeny rodině Wenzel-Sternbach, která byla s touto větví Herbersteinů spřízněna již v 17. století.

Starší větev v Čechách a na Moravě

Starší větev Herbersteinů, respektive její tzv. štýrská linie, si až do 20. století uchovala vysoké postavení v rámci rakouské šlechty. Od 16. století jim náležely dědičné hodnosti nejvyššího komořího a nejvyššího stolníka v Korutansku, většinu majetku ale vlastnili ve Štýrsku. Díky spříznění s vymřelým knížecím rodem Eggenbergů se v 18. století zařadili mezi největší pozemkové vlastníky ve Štýrsku, ve Štýrském Hradci jim patřil i bývalý eggenberský palác, známý dnes jako Palais Herberstein. Od roku 1861 této větvi Herbersteinů patřilo i dědičné místo v rakouské panské sněmovně.

Počátkem 17. století se starší větev rozdělila na linii štýrskou a slezskou. Slezští Herbersteinové vlastnili panství Gorzanów (do roku 1945 známé pod německým názvem Grafenort) na polské straně Orlických hor a v několika generacích se angažovali ve správě slezských knížectví. Díky blízkosti hranic s Moravou se členové slezské větve spříznili s moravskou šlechtou a v jejich rodokmenu lze například třikrát zaznamenat jméno Žerotínů. Slezská linie vymřela v roce 1728 a panství Gorzanów přešlo na příbuzenstvo ze štýrské linie.

Herbersteinové na Velkých Opatovicích

Na Moravu pronikl rod koncem 18. století, kdy se Jan Hieronymus Herberstein (1772–1847) oženil s hraběnkou Henriettou Salm-Neuburg (1775–1815), jednou z dědiček vymírající rodiny Salm-Neuburg. Jejím dědickým podílem bylo panství Jevíčko na Svitavsku se sídelním zámkem ve Velkých Opatovicích. I když hlavní zázemí měli v rakouských zemích, tito Herbersteinové (s označením opatovická linie) se trvale usadili na Moravě, kde se aktivně zapojili do veřejného dění a tři z nich zasedali v Moravském zemském sněmu. Majetek na Moravě rozšířil Jan Zikmund (1831–1907), když v roce 1885 zakoupil od zadlužených hrabat Küenburgů velkostatek Střílky. V další generaci však o tento majetek Herbersteinové přišli (1912). Do roku 1945 jim patřily Velké Opatovice, kde počátkem 20. století proběhla rekonstrukce zámku z iniciativy Julie Herbersteinové, rozené Apponyiové (1879–1953).

Herbersteinové na Libochovicích

Mladší syn Jana Hieronyma Jan Bedřich Herberstein (1810–1861) začínal jako státní úředník na Moravě, byl například krajským komisařem ve Znojmě, později byl místodržitelem v Salcburku (1850–1852). V roce 1849 se oženil s hraběnkou Terezií Dietrichsteinovou (1822–1895), jednou z dědiček obrovského majetku vymřelého knížecího rodu Dietrichsteinů. Při rozdělování dietrichsteinského dědictví si Terezie vylosovala Libochovice a Nepomyšl v severních Čechách, Vlachovo Březí v Pošumaví a Dolní Kounice poblíž Brna. Součástí jejího podílu byl i bývalý dietrichsteinský palác ve Vídni, dnes známý jako Herberstein Palais. Po předčasné smrti svého manžela (1861) spravovala Terezie zděděný majetek sama a v severních Čechách navíc přikoupila Panenský Týnec a Vrbičany.

V další generaci spravoval rozsáhlý majetek v Čechách Jan Josef Herberstein (1854–1944), který v mládí cestoval po Africe a Asii a jeho sbírky z cest jsou součástí expozice na zámku v Libochovicích. Po úmrtí matky požádal o udělení jména Pruskovských z Pruskova z někdejší titulatury Dietrichsteinů a od roku 1896 tak užíval příjmení Herberstein-Proskau. Se svou rodinou často pobýval na zámcích v Libochovicích a Vrbičanech, hlavním sídlem byl ale stále palác ve Štýrském Hradci, v jehož okolí navíc Jan Josef přikoupil další majetek.

V roce 1945 byl majetek Herbersteinů v Československu znárodněn, tehdy ztratili i statky v Polsku (Gorzanów). V závěru druhé světové války bylo sovětskou armádou vážně poničeno i nejstarší rodové sídlo Herberstein. V současnosti žijí členové rodu převážně v Rakousku. Z potomstva libochovických Herbersteinů se o restituci majetku v severních a jižních Čechách dlouhodobě snažil Jan Alexandr (* 1930), jeho nároky po dvaceti letech jednání u soudů různých instancí s konečnou platností zamítl Ústavní soud v roce 2014.

Přehled majetku Herbersteinů v Čechách a na Moravě

• Budyně nad Ohří (1858–1945)
• Dolní Kounice (1862–1927)
• Golčův Jeníkov (1810–1831)
• Jevíčko (1797–1945)
• Landštejn (1686–1837)
• Libochovice (1858–1945)
• Nepomyšl (1895–1945)
• Střílky (1885–1912)
• Třešť (1686–1837)
• Velké Opatovice (1797–1945)
• Vlachovo Březí (1858–1945)
• Vrbičany (1872–1945)

Významné osobnosti rodu

• Zikmund z Herbersteinu (1486–1566), diplomat a spisovatel
• Zikmund Bedřich z Herbersteinu (1549–1621), protestantský politik a úředník v císařských službách
• Jan Jiří z Herbersteinu (1591–1663), římskokatolický církevní činitel, v letech 1662/1663 zvolen biskupem řezenské diecéze
• Ferdinand Leopold z Herbersteinu (1695–1744), politik, diplomat, císařký nejvyšší komoří, rytíř Řádu zlatého rouna
• Jan Karel z Herbersteinu (1719–1787), biskup v Lublani a církevní reformátor
• Terezie Herbersteinová (1822–1895), jedna z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů
• Jan Ludvík z Herbersteinu (1842–1902), moravský politik
• Johann Herbert von Herberstein (1863–1940), c. k. polní podmaršál, nejvyšší hofmistr arcivévody Bedřicha
• Albert z Herbersteinu (1864–1945), moravský politik

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbersteinové na Wikimedia Commons

Literatura

• Ottův slovník naučný, Praha, 1897 (reprint 1998) ISBN 80-7185-156-6
• Almanach českých šlechtických rodů, Praha 2003 ISBN 80-85955-25-3
• MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4

Autoritní data	Biblio: b67c23d0-2970-451a-80c9-b9da7b4b4ef5 GND: 136199453 VIAF: 80585501 WorldCat Identities: viaf-80585501