 Rakytník | |
|---|---|
 Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | hlošinovité (Elaeagnaceae) |
| Rod | rakytník (Hippophae) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rakytník (Hippophae) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi hlošinovité (Elaeagnaceae). Zahrnuje celkem 6 nebo 7 druhů keřů a stromů. Je rozšířen v Evropě a Asii. V České republice je pěstován rakytník řešetlákový, poskytující jedlé plody kyselé chuti.
Popis
Rakytníky jsou opadavé, dvoudomé, trnité keře nebo stromy. Listy jsou celistvé a celokrajné, vstřícné, střídavé nebo přeslenité, řapíkaté až téměř přisedlé. Květy jsou jednopohlavné, bezkorunné, uspořádané v květenstvích vyrůstajících na bázi postranních větévek. Rozkvétají před olistěním. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech. Plodem je kulovitá až válcovitá peckovice, u některých druhů podélně žebrovaná. Semena jsou uzavřená v kožovitém endokarpu, který od nich může být obtížně oddělitelný.[1] Může růst v jakýchkoli podmínkách jako v chladném počasím nebo v suché půdě.
Rozšíření
Rod rakytník zahrnuje 6[2] nebo 7[1] druhů. Je rozšířen od severozápadní Evropy po východní Asii. Centrum diverzity je v Číně, kde se vyskytují 4 endemické druhy. Největší areál rozšíření má rakytník řešetlákový, rozšířený od Evropy po Čínu a Mongolsko.
Zástupci
- rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
- rakytník tibetský (Hippophae tibetana)
- rakytník vrbolistý (Hippophae salicifolia)
Význam
Plody rakytníku řešetlákového mají vysoký obsah vitamínu C (cca 400mg/100g)[3] a jsou konzumovány syrové nebo různým způsobem upravené. Z plodů se za studena lisuje rakytníkový olej, který obsahuje vitamíny A, B1, B2, B6, C, D, E, F, K, P, dále beta karoten, kyselinu listovou, organické kyseliny, třísloviny a minerální soli, důležité esenciální mastné kyseliny omega-3, 6, 9. Je také zdrojem vzácné omega-7 mastné kyseliny.[4]
Kromě oleje lze rakytník konzumovat též v podobě sirupu, likéru, džusu či čaje. V kuchyni se z něj připravuje marmeláda, přidat ho lze také do masových marinád nebo pokrmům připravovaným na kari. [5]
Z listů rakytníku vrbolistého se v Asii připravuje čaj a plody se používají k leštění zlata a stříbra.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c QIN, Haining; GILBERT, Michael G. Flora of China: Hippophae [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
- ↑ GUTZEIT, D.; BALEANU, G.; WINTERHALTER, P. Vitamin C Content in Sea Buckthorn Berries (Hippophaë rhamnoides L. ssp. rhamnoides) and Related Products: A Kinetic Study on Storage Stability and the Determination of Processing Effects. Journal of Food Science. 2008-11-01, roč. 73, čís. 9, s. C615–C620. Dostupné online [cit. 2017-09-05]. ISSN 1750-3841. DOI 10.1111/j.1750-3841.2008.00957.x. (anglicky)
- ↑ Rakytník rostlina budoucnosti [online]. Lekarna.cz, 2010-05-26 [cit. 2016-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Rakytník: vše, co potřebujete vědět. AZ-recepty.cz [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rakytník na Wikimedia Commons 
Taxon Hippophae ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hippophae |
