Jurská otázka, známá také jako jurský konflikt, je politický spor v oblasti Jury na severozápadě Švýcarska. Od 19. století je chápán jako menšinový problém vyplývající z připojení bývalého basilejského knížecího biskupství k převážně německy mluvícímu kantonu Bern a z toho pocházející závislosti francouzsky mluvícího obyvatelstva. Konflikt se vyostřil v polovině 20. století a vyvrcholil vytvořením kantonu Jura na severu regionu, zatímco Bernský Jura na jihu zůstal kantonu Bern.
V roce 1815 Vídeňský kongres připojil území knížecího biskupství Basilej ke kantonu Bern a záhy se pod liberálním vlivem začaly probouzet separatistické snahy. O pět desetiletí později se katolicko-konzervativní kruhy postavily proti bernské náboženské politice, což vedlo k odcizení mezi katolickým Severním Jurou a reformovaným Jižním Jurou. Důležitým spouštěčem jurské otázky byla tzv. Moeckliho aféra v roce 1947; vedla k dlouhodobému napětí mezi separatistickými skupinami a bernskou kantonální vládou s jí loajálními skupinami. Konflikt vyvrcholil v 60. letech, kdy extremistická organizace Front de libération jurassien („Fronta za jurské osvobození“) provedla několik žhářských a bombových útoků. S cílem dosáhnout mírového řešení se od roku 1970 konalo několik referend. Dne 23. června 1974 bylo schváleno vytvoření nového kantonu, zatímco v roce 1975 jižní část hlasovala o tom, že zůstane součástí Bernu. Kanton Jura, který vznikl 1. ledna 1979, tak zahrnoval pouze tři okresy na severu. Oba kantony poté hledaly konečné politické řešení. Návrh na znovusjednocení v roce 2013 neuspěl, ale Moutier, největší město v Bernském Jurovi, hlasovalo v roce 2021 pro změnu kantonu.
.jpg)
