 Holubinka Quéletova | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | holubinka (Russula) |
| Binomické jméno | |
| Russula queletii Fr. (1872) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holubinka Quéletova (Russula queletii) je nejedlá houba z čeledi holubinkovitých (Russulaceae). Své druhové jméno dostala po významném francouzském mykologovi Lucienovi Quéletovi.
Znaky
Klobouk v průměru dorůstá 4–8 cm, u mladých plodnic polokulovitý, pro dospělé exempláře je typická prohlubinka v jeho středu. Zbarvení klobouku může být dle stáří plodnice temně vínové až po purpurovou, někdy s citronově žlutým nádechem, stárnutím mají plodnice tendenci blednout, přičemž se střed klobouku stává tmavějším, než jeho zbytek. Pokožka je lesklá, dá se lehce sloupnout.[1][2]
Lupeny 8 mm vysoké, v mládí bílé, ve stáří nabývají voskově žlutého, při otlačení dokonce zeleného odstínu.[1] Na klobouku jsou středně hustě uspořádány, ke třeni jsou těsně připojeny. Výtrusný prach je krémově žlutý.[2]
Třeň červenofialový (vzácně i bílý), hladký, válcovitý, někdy mírně kyjovitý, 4–7 cm dlouhý, v dospělosti vyplněný vatou.[2][1]
Dužnina bílá, po poranění slabě žloutne, voní slabě po angreštovém či jablečném kompotu (podle toho se druhu v anglicky mluvících zemích říká „gooseberry russula“ - angreštová holubinka).[1]
Užití
Velmi palčivá chuť činí tuto houbu nepoživatelnou.[3]
Ekologie
Holubinka Quéletova roste poměrně vzácně od července do října v (pod)horských oblastech, při okrajích cest a ve (především mladých)[4] smrkových lesích, na zásaditých, vápenitých půdách.[5]
Rozšíření
Tento druh se vyskytuje v oblastech severozápadu Severní Ameriky a Evropy.[6]
Galerie
.jpg)
Možnost záměny
- Holubinka jízlivá (Russula sardonia) - liší se citronově žlutými lupeny, výskytem u borovic a růžovou reakcí dužniny na čpavek (u h. Quelétovy je negativní).[5]
- Holubinka brunátná (Russula badia) - liší se zabarvením třeně (bílý s růžovým nádechem), výskytem (roste rovněž v jehličnatých lesích, preferuje naopak kyselé půdy) a vůní (rozetřené lupeny mají vůni cedrového dřeva).[7][1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4.
- ↑ a b c Russula queletii - holubinka Quéletova - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Holubinka Quéletova - Russula queletii Fr. | www.ohoubach.cz. www.ohoubach.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, propeople. Holubinka quéletova /Russula quéletii/. Spektrum Zdraví [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Russula queletii (Holubinka Quéletova). www.mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Russula queletii: The Ultimate Mushroom Guide. Mushroom Identification - Ultimate Mushroom Library [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Holubinka Quéletova (Russula queletii). www.goat.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
Literatura
- GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-7176-183-4. (str. 156)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka Quéletova na Wikimedia Commons - https://www.spektrumzdravi.cz/atlas-hub/holubinka-queletova-russula-queletii
- http://www.goat.cz/index.php?path=Houby_Skupiny_Holubinky_HolubinkaQueletova_HolubinkaQueletova
- https://www.receptyonline.cz/holubinka-queletova/
- https://www.ohoubach.cz/atlas-hub/detail/679/Holubinka-Queletova/
- https://ultimate-mushroom.com/poisonous/678-russula-queletii.html
- https://www.myko.cz/myko-atlas/Russula-queletii/
- http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/lupenate/item/2893-russula-queletii
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Holubinka_Quéletova |
