Hrázděná stavba (německy Fachwerkbau nebo Fachwerkhaus) je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci.[1] Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách[2], tj. bývalých německojazyčných oblastech, a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.
Konstrukce
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).
Hrázděné kostely
Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburgu zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500–1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.
Další velkou oblastí, kde se lze setkat s hrázděnými kostely, je polská část Slezska. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel míru ve Svídnici). I na českém území jsou dochovány čtyři hrázděné sakrální stavby, a to v severních a západních Čechách. Jedná se o kostel sv. Václava v Žatci, prvně doložený ve 14. století jako patronát místního cechu pekařů. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1684, kdy ho měšťan Johann Hossmann nechal rozšířit o hrázděnou loď.[3] Dále jsou to špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516, poutní kaple Panny Marie v Podlesí, části obce Dolní Žandov v okrese Cheb, a kaple Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, přenesená do skanzenu v obci Zubrnice.
Odkazy
Reference
- ↑ VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC.
- ↑ Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
- ↑ HOLODŇÁK, Petr; EBELOVÁ, Ivana (eds.). Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s. ISBN 80-7106-443-2. S. 262–263.
Literatura
- ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996. ISSN 1210-9401.
- ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004. ISSN 1210-9401.
Související články
- Hrázděné zdivo
- Hliněná stavba
- Roubená stavba
- Zděná stavba
- Podstávkový dům
- Příhradová konstrukce
- Dřevěný kostel
- Vepřovice
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hrázděný dům na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hrázděná_stavba |
