| Přípeř | |
|---|---|
 Pohled na Přípeř od děčínské nemocnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Děčín |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°47′10″ s. š., 14°12′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 97 (2021)[1] |
| Katastrální území | Prostřední Žleb (11,15 km²) |
| Nadmořská výška | 140–225 m n. m. |
| PSČ | 405 02 |
| Počet domů | 39 (2011)[2] |
  Přípeř | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 407437 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přípeř (německy Peiperz) je XVI. část statutárního města Děčín. Nachází se na severovýchodě Děčína. Přípeř leží v katastrálním území Prostřední Žleb o výměře 11,15 km².[3]
Přípeř má jedinou ulici, a tou je Drážďanská ulice, kterou je napojena na Děčín IV – Podmokly a na Děčín XVII – Jalůvčí. Drážďanská ulice zde přesně kopíruje jednu z vedlejších větví středověké solné stezky.[zdroj?]
Historie
V zemských deskách z roku 1543 je uvedeno místo „Potok v Priperici“ bez toho, zda se jedná o název sídla. Také tereziánský katastr z roku 1713 Přípeř nezná, ale v rozběleské matrice je v témže roce zapsáno v „seznamu duší“ 42 osob v pravděpodobně šesti domech. Za první zmínku o osídlení lze považovat zápis v téže matrice z roku 1618.[zdroj?] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.[4]
Přírodní poměry
Přípeřské údolí se nachází v ose výrazného geologického zlomu. Po obou stranách údolí na mnoha místech je možno nalézt různě metamorfovaný pískovec s hojným výskytem železivce a s krystaly barytu různého zabarvení v puklinách.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 410 obyvatel (z toho 203 mužů), z nichž bylo osm Čechoslováků, 366 Němců, šest příslušníků jiné národnosti a třicet cizinců. Převažoval římští katolíci (372 osob), ale kromě nich bylo 27 evangelíků, pět židů, jeden člen nezjišťovaných církví a pět lidí bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 401 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 369 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a devatenáct cizinců. Většina (324 osob) se hlásila k římskokatolické církvi a dále ve vsi žilo 33 evangelíků, pět židů, pět členů nezjišťovaných církví a 34 lidí bez vyznání.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 304 | 363 | 421 | 397 | 442 | 410 | 401 | 225 | 248 | 653 | 182 | 136 | 173 | 143 |
| Domy | 26 | 40 | 42 | 43 | 45 | 46 | 54 | 54 | — | 73 | 39 | 38 | 39 | 39 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Děčín. Údaje z roku 1970 jsou zkresleny jiným vymezením sčítacích obvodů. | ||||||||||||||
Hospodářství
Existence solné stezky a zároveň potoka Ostružník s tehdy stabilním průtokem ve velkém spádu vytvořily podmínky pro rozvoj řady řemesel. Některé prameny uvádějí existenci až pěti vodních kol. Nejvýznamnější z nich byla vrchnostenská pila doložená již roku 1580 a mlýn na mouku zřízený v roce 1768. Jako zázemí solné stezky zde fungovali kameníci – cestáři, povozníci, kovárna, truhlárna a dva hostince. Kameníci zde zpracovávali jednak zřícené skalní bloky a suť, ale také zde byl v povozu již v roce 1557 lom zvaný Schnell Berg. Hostinec „Zu rotem Kreuz“ se nacházel v čp. 17.
Největším průmyslovým podnikem, který vznikl v Přípeři, byla tažírna drátů a výrobna hřebíků Krätschmer, Banse a Griese. Od roku 1904 knoflíkárna Kraus a později i výrobna umělé rohoviny Kraus a Bach. Za války zde byla pobočka AEG. V této továrně jsou nyní chráněné dílny družstva Karko. K Přípeři také patřil sklad dřeva s loděnicí na břehu Labe. Dále zde byl mlýn na hořčici, rybí konzervárna a korkovna.
Doprava
Přípeř je obsluhována městskou autobusovou dopravou – linkou č. 10 (Děčín – Jalůvčí – Maxičky) a také linkou 512433 (Děčín – Jílové,Sněžník). Má také železniční spojení tratí č. 083 (Děčín – Dolní Žleb – Bad Schandau – Sebnitz – Dolní Poustevna – Rumburk) ze zastávky Děčín-Přípeř.
Pamětihodnosti
- V Přípeři se zachovalo několik hrázděných domků. Zajímavá je také hrázděná cvičná hasičská věž z roku 1890.
Osobnosti
- Rudolf Michl (1906–1990 Saarbrücken), pianista a dirigent
- Franz Lorenz (1901–1983 Bonn), germanista, sociolog, spisovatel, dramatik a novinář
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 44.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Děčín XVI-Přípeř na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Peiperz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Prostřední Žleb na webu ČÚZK
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Přípeř |
