Hradební ochoz

Hradební ochoz je komunikační prvek fortifikačních staveb umísťovaný v nejvyšší části hradeb nebo obranných věží. Umožňuje obranu v každém místě opevnění a snadný přesun obránců na napadené místo. Ochoz je hlavní obrannou linií při tzv. pasívní obraně, při které se obránci spoléhají na nepřekonatelnost hradební zdi.^{[pozn. 1]}

Ochoz jako zakončení hradební zdi

Pokud byly budované hradební zdi dostatečně široké, takže umožňovaly bezpečné míjení dvou mužů, potom byl ochoz prostým zakončením hradební zdi. Ochranu obránců zajišťoval parapet, (předprseň) na vnější straně zdi. Zpočátku byl plný, později se začalo užívat cimbuří, u kterého mohl střelec mezerou (prolukou) lépe mířit a byl při tom dostatečně chráněn zdí (stínkou). U zdí se střední tloušťkou mohl být ochoz umístěn na slepých arkádách. Podpěrné pilíře oblouků arkád navíc hradební zdi významně zesilovaly.^{[pozn. 2]}

S nástupem palných zbraní se objevila nutnost ochránit střelný prach před deštěm a proto se ochozy začaly zastřešovat. Ochozy pevnostních hradeb se rozšiřovaly tak, aby na nich bylo možné umístit pevnostní děla.

Při přestavbě hradů na zámky ztrácely ochozy postupně svůj obranný charakter a začaly sloužit pouze ke snadné komunikaci.

• 
  Široké ochozy na Yedikule Hisar, Istanbul
• 
  Ochoz s plnou předprsní, Polička
• 
  Ochoz na slepých arkádách, Amersfoort
• 
  Zastřešený ochoz, Worms
• 
  Hradební ochoz nad Zlatou uličkou, Pražský hrad

Samostatná konstrukce ochozu

Ochoz byl vybudován jako samostatná konstrukce u všech hradeb, jejichž tloušťka nebyla dostatečná a budování nosných oblouků by bylo příliš nákladné nebo zdlouhavé. Dřevěná, nebo hrázděná konstrukce, byla vysazena před vnitřní líc hradební zdi buď na kamenných krakorcích, nebo na dřevěných konzolách.

• 
  Ochoz na krakorcích, Hrad Suda, Tortosa
• 
  Odkrytý dřevěný ochoz, Delitzsch
• 
  Zastřešený dřevěný ochoz, hrad Bouzov
• 
  Hrázděný ochoz, zámek Rochsburg, Lunzenau
• 
  Hrázděná konstrukce ochozu, Wartburg

Ochoz na vnější straně hradeb

Ochozy umístěné na vnější straně fortifikace umožňovaly obráncům napadat útočníky, kteří pronikli až k patě bráněného objektu.

• 
  Dřevěné podsebití, Carcassonne
• 
  Podsebití na krakorcích, Amailloux
• 
  Věž Scheiblingturm, Freistadt
• 
  Tzv. Stará vodárna, Budyšín
• 
  Château de Monsec, Mouzens

Odkazy

Poznámky

Literatura

• DURDÍK Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999. ISBN 80-85983-62-1.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hradební ochoz na Wikimedia Commons

Autoritní data	GND: 4467817-4