Podsebití

Podsebití (zast. též hurda) je fortifikační prvek středověkých hradeb a pevností. Jedná se o nejčastěji dřevěnou chodbu nebo ochoz, který umožňoval chráněný pohyb obránců (především lučištníků/kušníků a vrhačů kamene) na vrcholu pevnosti a útok z výšky. Odtud pochází i název konstrukce („bití pod sebe“).^[1] Dřevěná obranná podsebití ztratila význam po zavedení střelných zbraní a na opuštěných hradech se brzy rozpadla, byla však často obnovena při historizujících opravách v 19. století.

V širším smyslu se jako podsebití označuje i dřevěná nástavba na věžích a zvonicích, která neměla obranný význam a užívala se hlavně v 16. století.

Popis

Podsebití je na horním okraji obranné stavby nebo hradeb a přesahuje líc zdiva tak, aby se otvory v podlaze dal lít vařící olej či házet kameny na obléhající nepřátele u paty objektu. Konstrukce podsebití je dřevěná nebo hrázděná, osazená na dřevěných konzolách.^[1] Fošny na podlaze nebyly připevněny, aby se daly lehce odklopit.

Galerie

• 
  Podsebití hradební věže (Carcassonne, Francie)
• 
  Užití podsebití při obraně
• 
  Hrad Peyrelade (Francie)
• 
  Podsebití na zvonici v Telecí

Mâchicoulis

Ve Francii se ve 14. století začala podsebití vyzdívat z kamene na krakorcích. Protože v Česku takové podsebití není, užívá se pro ně francouzské slovo mâchicoulis^[2], výjimečně též počeštěný výraz machikula^[3].

• 
  Candes Saint-Martin, Francie
• 
  Ochrana prostoru u brány (Château de Caen)
• 
  Otvory v podlaze
• 
  Opevnění kostela Boian, Rumunsko

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Podsebití v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podsebití na Wikimedia Commons