Inga

Inga
Inga sertulifera
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Podčeleď	Caesalpinioideae
Rod	inga (Inga) Mill., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inga^[1] (Inga) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stromy a keře vyskytující se v počtu asi 300 druhů v tropické Americe. Jsou to keře a stromy bez trnů. Na rozdíl od převážné většiny dřevin z bývalé čeledi citlivkovité mají jednoduše zpeřené listy. Vřeteno listu je často křídlaté a bývají na něm charakteristické miskovité žlázky. V květech bývají dlouhé a často nápadné tyčinky. Plody mnohých druhů obsahují jedlou sladkou dužninu, pro kterou je pěstována zejména Inga edulis. Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny, mají význam v místní medicíně ap.

Popis

Ingy jsou beztrnné keře a stromy s jednoduše lichozpeřenými listy. Listy jsou složeny z 1 až mnoha párů vstřícných lístků. Hlavní osa listu je často křídlatá, mezi každým párem lístků je nápadná pohárkovitá žlázka (extraflorální nektárium). Palisty jsou obvykle malé a opadavé. Květenství jsou vrcholová nebo úžlabní, nejrůznějších typů – svazečky, hrozny, klasy, laty, vrcholíky, hlávky nebo okolíky. Květy jsou bělavé, žlutavé až žlutozelené, přisedlé nebo stopkaté. Kalich je trubkovitý, kuželovitý nebo zvonkovitý, nejčastěji s 5 zuby, řidčeji téměř dvoupyský nebo krátce laločnatý. Koruna je válcovitá, kuželovitá nebo nálevkovitá, obvykle s 5 laloky a chlupatá. Tyčinky jsou dlouhé a často nápadné, obvykle bělavé, v počtu asi 20 až 350, a jsou ve spodní části srostlé v trubičku. Semeník je přisedlý nebo stopkatý, s 10 až 32 vajíčky a tenkou čnělkou která je často delší než tyčinky. Lusky jsou různých tvarů, často na průřezu čtyřhranné, nepukavé nebo pukající až po delší době. Semena jsou dužnatá, s tenkou slupkou, obklopená tlustou bělavou vrstvou sladké dužniny.^[2][3][4]

• 
  List Inga edulis s křídlatým vřetenem a žlázkami
• 
  Kvetoucí Inga pilosula
• 
  Podlouhlé květenství Inga laurina
• 
  Otevřený plod Inga suborbicularis

Rozšíření

Rod Inga zahrnuje asi 300 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Chile a Argentinu. Ingy rostou v poměrně široké paletě biotopů, zejména však v nížinných až montánních deštných lesích v blízkosti vodních toků.^[2][3]

Taxonomie

Od převážné většiny zástupců bývalé podčeledi Mimosoideae se ingy snadno odliší i v nekvetoucím stavu podle jednoduše zpeřených listů, které mají křídlaté nebo alespoň ploché vřeteno listu a na něm jsou mezi páry lístků charakteristická miskovitá nektária.^[4]

Význam

Různé druhy ingy jsou v tropické Americe oblíbené pro sladkou masitou dužninu plodů a některé z nich jsou i pěstovány. Patří mezi ně zejména Inga edulis, Inga alba, Inga ingoides, Inga rubiginosa, Inga heterophylla a Inga laurina.^[5] Přípravek z kůry Inga alba používají jihoameričtí indiáni kmene Arekuna k léčení svrabu, ekzémů a plísňových infekcí.^[2] Různé druhy ing jsou využívány na palivo, jako stínící stromy na plantážích kávovníku a jiných plodin, jako opora pro pěstování vanilky a na ochranu půdy před erozí. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné dřeviny s nápadnými květy, např. středoamerická Inga jinicuil.^[5][3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Inga na Wikimedia Commons
• Taxon Inga (Fabaceae) ve Wikidruzích