| Jószef Kármán | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. března 1769 Losonc, Habsburská monarchie (Horní Uhry) |
| Úmrtí | 3. června 1795 (ve věku 26 let) Losonc, Habsburská monarchie (Horní Uhry) |
| Místo pohřbení | Lučenec |
| Povolání | spisovatel |
| Národnost | maďarská |
| Alma mater | Královská uherská univerzita |
| Literární hnutí | preromantismus |
| Významná díla | Fannin odkaz |
| Rodiče | Kármán József |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
József Kármán (14. března 1769, Losonc, dnes Lučenec na Slovensku – 3. června 1795, tamtéž) byl maďarský preromantický spisovatel, nejvýznamnější představitel maďarské sentimentální prózy.[1]
Život
Pocházel z rodiny protestantského faráře. Po studiu v rodném městě studoval od roku 1875 práva v Pešti a poté od roku 1788 ve Vídni, kde prožil krátký milostný vztah s krásnou a výstřední hraběnkou Markovicsovou, manželkou rakouského důstojníka. Jejich německé dopisy byly roku 1760 přeloženy Józsefem Székelym do maďarštiny.[2]
Právnické zkoušky složil v Pozsony (dnes Bratislava) a od roku 1791 působil jako právník v Pešti. Jeho osobní kouzlo a liberální myšlenky (byl jedním z prvních maďarských svobodných zednářů) mu otevřely dveře do nejlepší společnosti ve městě. V roce 1792 založil v Budíně divadlo a roku 1794 první maďarský čtvrtletník Urania, ve kterém vydával svá díla. Časopis však pro malou podporu zanikl po vydání tří čísel.[2]
V roce 1794 se Kármán dostal do kontaktu s organizací uherských jakobínů, ovlivněných myšlenkami Francouzské revoluce. Po porážce jejich povstání odcestoval v dubnu roku 1795 zpět do rodného města, kde zničil tajné dokumenty, které měl v držení. Za nejasných okolností zde 3. června téhož roku zemřel ve věku pouhých dvaceti šesti let. Spekulovalo se o pohlavní chorobě, nebo o sebevraždě z obavy ze zatčení, ale nic z toho není doloženo.[2]
Kármán je zakladatel moderního maďarského prozaického jazyka a stylu, který pozvedl ke skutečnému umění. Je autorem prvního skutečného maďarského románu Fanni hagyományai (Fannin odkaz) z roku 1795, ve kterém zobrazil emoční život a vnitřní svět jeho hrdinky.[1]
Výběrová bibliografie
Všechny dále uvedené práce autora byly vydány v jeho časopise Urania v letech 1794–1795
- A nemzet tsinosodása (Zušlechtění národa), rozprava, ve které Karmán požadoval celkové kulturní povznesení maďarského národa z provincionální zaostalosti.
- A kincásó (Hledač pokladů), jedna z prvních povídek maďarské literatury.
- Módi (Móda), satirická povídka.
- Eldorádó, alegorická pověst.
- Egy új házas levelci (Dopisy novomanželovy) a Szeretet és házasság (Láska a manželství), úvahy o lásce.
- Fanni hagyományai (1795, Fannin odkaz), sentimentální román napsaný v lyrické próze formou deníků a dopisů jeho hrdinky. Ta žije v chladné rodině panovačného otce a nevlastní matky a ve své osamělosti touží po lásce, která končí tragicky. Hrdinka románu je zbavena možnosti štěstí feudální rodinnou tyranií. Román se vyznačuje velmi jemnou psychologickou analýzou a svou formou navazuje na Rousseauovu Novou Heloisu a Gooethovo Utrpení mladého Werthera, jeho zpracování je však zcela originální. Román vyšel v posledním čísle časopisu Urania a je považován za autorovo nejvýznamnější dílo.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c RÁKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatelů - Maďarsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 48 s. cnb000160225. S. 169.
- ↑ a b c Kármán József – Kulturális Enciklopédia
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu József Kármán na Wikimedia Commons - (maďarsky) Kármán József – MEK (Magyar Elektronikus Könyvtár)
- (maďarsky) Kármán József – Fanni hagyományai
- (anglicky) József Kármán – Encyclopædia Britannica
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/József_Kármán |
