| Jan Nepomuk kníže z Trauttmansdorffu | |
|---|---|
 Knížecí erb Trauttmansdorffů | |
| 2. kníže z Trauttmansdorff-Weinsbergu | |
| Ve funkci: 27. srpna 1827 – 24. září 1834 | |
| Předchůdce | Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu |
| Nástupce | Ferdinand Jáchym z Trauttmansdorff-Weinsbergu |
| Nejvyšší štolba císařského dvora | |
| Ve funkci: 1812 – 1834 | |
| Panovník | František I. |
| Předchůdce | Dominik Ondřej II. z Kounic |
| Nástupce | Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna |
| C. k. tajný rada | |
| Ve funkci: 1812 – 24. září 1834 | |
| Panovník | František I. |
| Nejvyšší císařský komorník nad stříbrem[1] | |
| Ve funkci: 1807 – 1812 | |
| Panovník | František I. |
| Císařský komoří | |
| Ve funkci: 1801 – 24. září 1834 | |
| Panovník | František II./I. |
| Narození | 18. března 1780 Vídeň Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 24. září 1834 (ve věku 54 let) Vídeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Titul |  kníže s oslovením Jasnost |
| Choť | (1801) Alžběta z Fürstenberg-Weitry (1784–1865) |
| Rodiče | Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1749–1827) a Marie Karolína z Colloreda-Walsee (1752–1832) |
| Děti | 1. Ferdinand Jáchym (1803–1859) 2. Bedřich (1804–1834) 3. Marie Anna (1806–1885) 4. Karolína (1808–1886) |
| Příbuzní | bratr: Josef z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1788–1870) děd: Rudolf Josef z Colloreda (1706–1788) vnuk: Karel z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1845–1921) vnučka: Františka z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1844–1898) vnučka: Marie z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1843–1825) zeť: Karl Ludwig Grünne (1808–1884) |
| Profese | úředník |
| Ocenění | rytíř řádu Železné koruny 1. třídy (1816)[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Nepomuk Josef Norbert kníže z Trauttmansdorffu (německy Johann Nepomuk Josef Norbert Fürst von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 18. března 1780, Vídeň – 24. září 1834, Vídeň)[1] byl český a rakouský šlechtic, po otci dědic titulu knížete a rozsáhlých statků v západních a východních Čechách (Horšovský Týn, Jičín). U dvora zastával funkci císařského nejvyššího štolby (1812–1834).
Životopis
Pocházel ze šlechtického rodu Trauttmansdorffů,[2] narodil se jako starší syn diplomata a rakouského ministra zahraničí Ferdinanda z Trauttmansdorffu (1749–1827), který byl v roce 1805 povýšen do knížecího stavu. Po matce Marii Karolíně Colloredové (1752–1832) byl vnukem dlouholetého říšského místokancléře Rudolfa Josefa z Colloreda. Měl bratra Josefa, který působil jako císařský diplomat.
Jan Nepomuk v mládí sloužil v armádě a zúčastnil se válek proti revoluční Francii, později zastával funkce u císařského dvora ve Vídni. Byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1812–1834 císařským nejvyšším štolbou.[3][1] V této funkci mimo jiné nechal postavit nové hřebčíny Františkův Dvůr (Franzenshof) v Selmicích poblíž Kladrub. Byl také členem Zemědělské společnosti ve Vídni.
Za zásluhy získal Řád železné koruny I. třídy,[1] několik vyznamenání obdržel také od zahraničních panovníků (ruský Řád sv. Alexandra Něvského, bádenský Domácí řád věrnosti nebo bavorský Řád sv. Huberta.
Po otci zdědil v roce 1827 titul knížete a rozsáhlý majetek v Čechách (Horšovský Týn, Jičín).
Ve Vídni se 15. února 1801 oženil s lankraběnkou Alžbětou Marií z Fürstenbergu (12. července 1784, Vídeň – 19. června 1865 tamtéž), dcerou nejvyššího dvorního maršálka Jáchyma Egona z Fürstenbergu a jeho manželky Žofie Marie Terezie z Oettingen-Wallersteinu.[1] Z jejich manželství se narodily čtyři děti:
- Ferdinand Jáchym (11. června 1803, Vídeň – 31. března 1859, tamtéž), 3. kníže z Trauttmansdorff-Weinsbergu, manž. 1841 Anna z Lichtenštejna (28. srpna 1820, Vídeň – 17. března 1900, tamtéž), dcera generála Karla Františka z Lichtenštejna
- Bedřich (8. října 1804, Vídeň – 19. dubna 1834)
- Marie Anna (9. července 1806, Vídeň – 12. listopadu 1885, Praha), manž. 1831 Bedřich Kraft z Oettingen-Wallersteinu (16. října 1793 – 15. listopadu 1842), kníže z Oettingen-Wallersteinu
- Karolína (29. února 1808, Vídeň – 19. března 1886, tamtéž), manž. 1831 Karl Ludwig Grünne (25. srpna 1808, Vídeň – 15. června 1884, Baden u Vídně), císařský generální pobočník, nejvyšší hofmistr císařského dvora 1848–1849 a nejvyšší štolba císařského dvora 1849–1875
Jeho mladší bratr Josef (1788–1870) byl diplomatem a dlouholetým rakouským vyslancem v Prusku (1827–1849).
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 394.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 s. 672
- ↑ Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Externí odkazy
- Trauttmansdorffové
- Rakouští šlechtici
- Čeští šlechtici
- Čeští tajní radové
- Císařští komoří
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského
- Nositelé Domácího řádu věrnosti
- Nositelé Řádu svatého Huberta
- Narození 18. března
- Narození v roce 1780
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 24. září
- Úmrtí v roce 1834
- Úmrtí ve Vídni
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Nepomuk_Trauttmansdorff |
