Jaume Munar

Jaume Munar
Jaume Munar ve Wimbledonu 2019
Přezdívka	Jimbo[1]
Stát	Španělsko Španělsko
Datum narození	5. května 1997 (27 let)[2]
Místo narození	Santanyí, Španělsko[2]
Bydliště	Barcelona, Španělsko
Výška	183 cm[2]
Hmotnost	76 kg[2]
Profesionál od	2014
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	3 864 123 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	77–110
Tituly	0 ATP, 6 challengerů, 7 ITF
Nejvyšší umístění	52. místo (20. května 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2020, 2024)
French Open	2. kolo (2018, 2021, 2022)
Wimbledon	2. kolo (2022, 2023)
US Open	2. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů	30–44
Tituly	0 ATP, 1 challenger, 10 ITF
Nejvyšší umístění	149. místo (10. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2020)
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	3. kolo (2021)
US Open	2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240205a5. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaume Antoni Munar Clar (* 5. května 1997 Santanyí, Mallorca) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2019 na 52. místě a ve čtyřhře v únoru 2020 na 149. místě. Trénuje ho Tomeu Salva.^[1][2]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 bělehradským čtvrtfinálem Světové skupiny proti Srbsku, v němž prohrál dvouhru s Dušanem Lajovićem. Srbové zvítězili 4:1 na zápasy. Do dubna 2022 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[4]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise prohrál finále French Open 2014 s Rusem Andrejem Rubljovem. S krajanem Álvarem Lópezem San Martínem pak triumfoval v juniorské čtyřhře French Open 2015, když v závěrečném duelu zdolali americký pár William Blumberg a Tommy Paul. V roce 2013 s Pedrem Martínezem zajistili trofej Španělsku v juniorském Davis Cupu. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše během ledna 2015 na 3. místě.^[3]

V rámci okruhu ITF debutoval v únoru 2014 na mallorském turnaji v Pegueře dotovaném 10 tisíci dolary, kde v úvodním kole podlehl Chorvatu Kristijanu Mesarosovi z druhé stovky žebříčku.^[3] První challenger ve dvouhře vyhrál během srpna 2017 v kastilské Segovii. Ve finále přehrál australského hráče Alexe de Minaura, jemuž patřila 217. příčka klasifikace.^[5][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval dubnovým Barcelona Open Banco Sabadell 2015 po zvládnuté kvalifikaci. Na úvod dvouhry jej vyřadil Francouz Benoît Paire. První zápas v této úrovni vyhrál na červencovém International German Open 2015 v Hamburku, když mu po třech gamech skrečovala světová osmadvacítka Guillermo García-López. Poté nestačil na Itala Simona Bolelliho. Bodový zisk jej poprvé posunul do Top 500.^[5][1]

Druhý zápas na túře vyhrál až při svém debutu v hlavní soutěži grandslamové kategorie, kterým se stal mužský singl Australian Open 2018. V Melbourne Parku odehrál tříkolovou kvalifikaci. V úvodním kole singlu pak nenašel recept na Gaëla Monfilse ze čtvrté desítky klasifikace. Na antukovém Generali Open Kitzbühel 2018 se probojoval do prvního čtvrtfinále i semifinále,^[1] když zdolal Robina Haaseho ze čtvrté desítky i Japonce Tara Daniela. Do finále jej však nepustil slovenský kvalifikant Martin Kližan z druhé stovky žebříčku.^[6][5]

Během sezóny 2018 patnáctkrát vylepšil žebříčkové maximum a 18. června se posunul mezi sto nejlepších tenistů, když mu patřilo 87. místo. Ve 21 letech se tak stal nejmladším členem první světové stovky ze Španělska od července 2007, kdy 21letý Nadal figuroval na druhé příčce.^[1] Kvalifikoval se i na závěrečný Next Generation ATP Finals 2018, kde obsadil čtvrtou pozici. Zástupce elitní desítky poprvé přehrál ve druhém kole Grand Prix Hassan II 2019 v Marrákeši, kde mu podlehl třetí muž pořadí Alexander Zverev.^[1] Na French Open 2020 nevyužil vedení 2–0 na sety proti světové šestce Stefanosi Tsitsipasovi, jež zápas otočila.^[5] Do premiérového singlového finále na túře ATP postoupil na úvodním ročníku Andalucia Open 2021 v Marbelle. Po semifinálové výhře nad teenagerem Carlosem Alcarazem podlehl dalšímu krajanovi Pablu Carreñovi Bustovi.^[7][5]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra:1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	duben 2021	Marbella, Španělsko	antuka	Pablo Carreño Busta	1–6, 6–2, 4–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	březen 2021	Santiago, Chile	antuka	Federico Delbonis	Simone Bolelli Máximo González	6–7(4–7), 4–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (15 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	květen 2016	Vic, Španělsko	antuka	Alex de Minaur	7–6(7–5), 7–5
2.	červenec 2016	Gandia, Španělsko	antuka	Ivan Gachov	6–3, 6–4
3.	srpen 2016	Eupen, Belgie	antuka	Mats Moraing	7–6(7–5), 6–2
4.	září 2016	San Sebastián, Španělsko	antuka	Gonzalo Villanueva	3–6, 7–5, 6–3
5.	říjen 2016	Sabadell, Španělsko	antuka	Álvaro López San Martín	bez boje
6.	leden 2017	Manacor, Španělsko	antuka	Ricardo Ojeda Lara	6–3, 6–3
7.	únor 2017	Peguera, Španělsko	antuka	Mario Vilella Martínez	3–6, 6–4, 6–1
8.	srpen 2017	Segovia, Španělsko	tvrdý	Alex de Minaur	6–3, 6–4
9.	červen 2018	Prostějov, Česko	antuka	Laslo Djere	6–1, 6–3
10.	červen 2018	Caltanissetta, Itálie	antuka	Matteo Donati	6–2, 7–6(7–2)
11.	listopad 2019	Montevideo, Uruguay	antuka	Federico Delbonis	7-5, 6-2
12.	říjen 2020	Lisabon, Portugalsko	antuka	Pedro Sousa	7–6(7–3), 6-2
13.	leden 2021	Antalya, Turecko	antuka	Lorenzo Musetti	6–7(7–9), 6–2, 6–2
14.	duben 2022	Marbella, Španělsko	antuka	Pedro Cachín	6–2, 6–2
15.	červen 2022	Perugia, Itálie	antuka	Tomás Martín Etcheverry	6–3, 4–6, 6–1

Čtyřhra (11 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	únor 2014	Peguera, Španělsko	antuka	Pedro Martínez	Roberto Carballés Baena Oriol Roca Batalla	6–1, 6–1
2.	září 2014	Madrid, Španělsko	tvrdý	Pedro Martínez	Adam Sanjurjo Hermida Miguel Semmler	6–3, 6–4
3.	únor 2015	Peguera, Španělsko	antuka	Gianluca Naso	Marc Fornell Mestres Marco Neubau	3–6, 6–4, [10–1]
4.	únor 2015	Murcia, Španělsko	antuka	Oriol Roca Batalla	Ivan Gachov Miguel Ángel López Jaén	6–1, 7–6(7–4)
5.	březen 2015	Madrid, Španělsko	tvrdý	Oriol Roca Batalla	Nuno Deus Henrique Sousa	6–3, 6–1
6.	březen 2016	Tarragona, Španělsko	antuka	Marc López	Gonçalo Oliveira Akira Santillan	6–7(4–7), 6–3, [10–7]
7.	květen 2016	Valldoreix, Španělsko	antuka	Álvaro López San Martín	Carlos Calderón-Rodríguez Pedro Martínez	6–3, 3–6, [10–5]
8.	červenec 2016	Bakio, Španělsko	tvrdý	Viktor Durasovic	Juan Lizariturry Jaume Pla Malfeito	6–3, 6–4
9.	červenec 2016	Getxo, Španělsko	antuka	Álvaro López San Martín	Juan Lizariturry Jaume Pla Malfeito	6–4skreč
10.	únor 2017	Cornellà, Španělsko	tvrdý	Marc López	Jonathan Kanar Mick Lescure	6–3, 6–1
11.	červenec 2017	Poznaň, Polsko	antuka	Guido Andreozzi	Tomasz Bednarek Gonçalo Oliveira	6–7(4–7), 6–3, [10–4]

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	2014	French Open	antuka	Andrej Rubljov	2–6, 5–7

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2015	French Open	antuka	Álvaro López San Martín	William Blumberg Tommy Paul	6–4, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaume Munar na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaume Munar na Wikimedia Commons
• Jaume Munar na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Jaume Munar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Jaume Munar na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Jaume Munar na X (dříve Twitteru)
• Jaume Munar na Instagramu