 Jeřáb manětínský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | jeřáb (Sorbus) |
| Binomické jméno | |
| Sorbus rhodanthera Kovanda, 1996 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera) je český endemický hybridogenní druh rodu jeřáb. Rozmnožuje se apomikticky, má tetraploidní sadu chromozomů a pochází z rodičů jeřáb břek a jeřáb dunajský. Byl popsán roku 1996 českým botanikem Miloslavem Kovandou.
Výskyt
Roste pouze na jediném místě, na Chlumské hoře (650 m n. m.) nedaleko města Manětín v okrese Plzeň-sever. Lokalita je součástí Tepelské vrchoviny a nachází se v mezofytiku, přibližně 30 km severoseverozápadně od Plzně.
Asi 150 jedinců jeřábu manětínského roste na jihozápadních svazích ve vrcholové části Chlumské hory v nadmořské výšce 560 až 650 m. Hlavní část populace vyrůstá ve fragmentech původních lesních porostů společně s habry, duby a borovicemi na prudkých kamenitých svazích s mírně kyselou půdou. Menší počet jedinců pronikl i do nových výsadeb modřínů a smrků mimo svažité terény.
Popis
Jeřáb manětínský je nejčastěji strom (často vícekmenný) s vejčitou korunou dorůstající až do výše 16 m, nebo řidčeji podstatně nižší keř. Listy mají 8 až 11 cm dlouhé čepele které jsou peřenolaločné až peřenoklané. Čepele mají bázi široce klínovitou až zaokrouhlenou a laloky obvykle zašpičatělé, zářezy mezi druhým a třetím lalokem bývají hluboké 2,8 až 3,6 cm. Listy, na rubu žlutošedě plstnaté, mají osm až dvanáct párů žilek.
Bělavé oboupohlavné květy s nálevkovitou češulí vytvářejí mnohokvěté chocholičnaté laty. Pětičetné květy mají trvalé kališní lístky a bělavé korunní lístky eliptického tvaru s nehtíkem. Volné tyčinky rostou ve třech kruzích (bývá jich kolem dvaceti) a nesou růžové prašníky. Dvoupouzdré semeníky jsou polospodní a čnělky jsou z části srostlé. Květy rozkvétají v květnu a červnu, opylovány jsou hmyzem, který je lákán nektarem. Plody jsou téměř kulovité, lesklé, oranžově červené malvice s jedním až dvěma semeny.
Ohrožení
V současnosti je jediná populace tohoto endemického druhu sice málo početná, ale poměrně stabilní. Ohroženy jsou nejvíce mladé semenáčky, které okusuje v oblasti silně rozšířený nepůvodní jelen sika; po jeho okusu mladých rostlin pravděpodobně vznikají vícekmenné stromy.
Druh roste na lokalitě, která není územně nikterak chráněna. Pouze v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky je jeřáb manětínský uveden jako kriticky ohrožený druh (C1b).[2][3][4][5][6]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ BUSINSKÝ, Roman. Endemicke jeřaby České republiky. S. 37–46. Acta Pruhoniciana [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, 2009 [cit. 14.05.2015]. Čís. 93, s. 37–46. Dostupné online. ISSN 0374-5661.
- ↑ VÍT, Petr; SUDA, Jan. Endemické jeřáby - perly mezi českými dřevinami. S. 251–255. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2006 [cit. 14.05.2015]. Čís. 6, s. 251–255. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
- ↑ LAŇAR, Luděk. Generativní rozmnožování vybraných druhů rodu Sorbus. Lednice, 2009 [cit. 14.05.2015]. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Salaš. Dostupné online.
- ↑ Nové poznatky o endemickém jeřábu manětínském [online]. ZO ČSOP Alter meles, Žlutice, rev. 2013 [cit. 2015-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
- ↑ Databáze C1 rostlin: Jeřáb manětínský [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-05-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jeřáb_manětínský |
